Svačina nebo oběd na výlet

Pokud přemýšlíme na své cestě jen maličko ekonomicky, vyplatí se na výlet do města nebo do přírody, vzít si sebou malou svačinu anebo, při celodenním výletu oběd.

Zásadou je, že na prohlídku města nejdu nikdy hladový, před obědem nebo večeří. Spousta vůní a lákadel v podobě vonících stánků a restaurací je pak pro hladového člověka zbytečným odříkáním, zkouškou a téměř nadlidským výkonem jít bez povšimnutí dál a téměř nemožné tomu všemu odolat.

Pokud neodoláme, tak nás může oběd vyjít pěkně draho, protože skoro vždy se pohybujeme v těch nejhezčích částech města, kde jsou samozřejmě ty nejdražší restaurace nebo stánky s rychlým občerstvením, které samozřejmě  voní nejvíce. Pokud mám možnost, na celodenní výlet si připravím studeným oběd v podobě těstovin se zeleninou a kuřecím masem, nebo rizoto, obložené chleby, bagety, zkrátka vše, co se dá jíst studené.

Vyplatí se, najít nějaké pěkné místo v parku, nebo u katedrály a tak podobně, vzít s sebou do baťůžku prostírání a oběd si hezky užít, vychutnat. Pokud sebou vezmeme zeleninu a jako zákusek ovoce nebo buchtičku, pak je moc hezké to vše na ubrousek naaranžovat a v poklidu se naobědvat. A abychom se nepřetahovali o jednu misku, naučila jsem se dělat každému svoji krabičku, a tak máme oba dva klid. Každý máme svojí porci jídla a je jen na nás, jak rychle jíme. Musíme ovšem chtít to takto řešit a den dopředu vymyslet, co budeme na výletu jíst. To samozřejmě neplatí pro cestovatele, kteří prožívají dovolenou a pak je téměř nezbytností a povinností ochutnat místní speciality a nechat se rozmazlovat obsluhou v restauraci.

Samozřejmě, také vždy v té dané zemi, kde se zrovna nacházíme, ochutnáme tradiční jídlo, ale s rozumem. To samé platí o svačinách. Pokud jdeme třeba jen na půl dne, tak je příjemné si vzít s sebou lehkou svačinku v podobě sušenky, buchtičky nebo jen jablka a zase si to na pěkném místě sníst.