Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 15.01. 2021

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme 



Orange Římské divadlo a jeho okolí a "Triumfální oblouk"

Orange město princezen

 Orange

Do fotogalerie klikni na odkaz města:

Orange

Krásné městečko ležící na jihu Francie místní přezdívají Městem princezen. Obec byla založena na křižovatce obchodních cest v bohaté zemědělské oblasti. Po římských zakladatelích můžeme nalézt mnoho viditelných stop, které stále zasahují do současného života. Nejvíce těchto pozůstatků se nachází v blízkosti vyvýšeniny Eutropius a starého divadla. Ve středověku je obec knížecím sídlem až do počátku osmnáctého století.  Památky zaznamenává seznam UNESCO. Nejen divadlo a jeho okolí či triumfální oblouk.

Jedinečný urbanismus města přitahuje mnoho turistů. Severně od Eutropia se nachází hustá zástavba s malými uličkami středověkého typu. Nálada francouzského městečka s barevnými vchodovými dveřmi a bohatě porostlými okenními truhlíky.

Pojďme se vydat po stopách Římanů. Začneme u vstupu do historického centra. Monumentální triumfální oblouk pochází z prvního století a označuje vchod do tehdejší doby. Máme tedy představu kam až zástavba sahala. Tento objekt byl zařazen jako první na seznam UNESCO v roce 1840.  Tři symetricky umístěné oblouky zasazené do bohatě zdobené stěny vítají návštěvníky dodnes. Citlivá rekonstrukce na počátku devatenáctého století zachovala jeho původní podobu a odstranila agresivní a nevhodné dřívější úpravy. Severní fasáda vypráví příběh středověkých bitev a námořních válek. Pečlivě zpracované detaily ohromí i dnes. Též technická stránka objektu je neopomenutelná. Kamenné bloky bez pojiva zachovávají formu díky dobrým propočtům původního architekta. Výška oblouku dosahuje téměř dvaceti metrů, šíře osmi a půl. Vnitřní struktura je propletena dutinami, typickými pro tento typ monumentu. Slouží k nadlehčení a vyvážení konstrukce. Dekorace na čtyřech panelech znázorňuje dekorativní přilby, oštěpy, štíty v několika úrovních. Některé z těchto štítů nesou dokonce názvy. Výjevy z námořních bitev umělci detailně propracovali do úrovně kotev, trojzubců, vesel, pádel či kormidla.  Vlys pokrývá všechny čtyři strany.

Druhou stavbou, díky níž je právě Orange tolik známé je místí budova divadla.Památka se staví za vlády císaře Augusta v prvním století našeho letopočtu. V současnosti je jedním z nejlépe dochovaných římských divadel. A to i po strastiplném osudu vetknutém do stěn. Jevištní zeď oddělující prostor hlediště od městského centra stojí doteď a je jedním ze symbolů zdejšího divadla. Její výška původně dosahovala třiceti sedmi metrů a šíře se rovnala sto třem. Její monumentální výzdoba se do současnosti nedochovala v celé své kráse, avšak i nyní ohromuje svou mohutností. Hlediště poskytovalo místo pro sedm až deset tisíc diváků. Jeho obloukovité stupně sloužící jako sedadla byla rozdělena dle společenského postavení občanů na několik zón. Nejblíže jevišti usedali nejmocnější a nejváženější občané Orange. Naopak místa s horším výhledem či na samém ochozu sloužila chudším obyvatelům. Sedmatřicet sedacích stupňů tak rovnoměrně pokrývalo tři společenské zóny. V druhé zóně usedali obchodníci, římští občané a mistři řemesel. Třetí část hostila prostitutky, otroky a ty, kteří nevlastnili římské občanství. V nejnižším bodu se nacházelo orchestřiště půlkruhovitého tvaru. Jeviště pokryté dřevěnou podlahou pod sebou ukrývalo důmyslné stroje sloužící pro změny scény. Tyto byly až 61 metrů dlouhé a devět metrů hluboké. Sloužili nejen k ovládání opony, ale i k tahu lodí či těžkých kulis po pódiu. Zadní stěnu pokrývala bohatá sochařská výzdoba, jíž dominovala jediná zachovaná socha císaře Augusta. Zajímavostí této ústřední skulptury je odjímatelnost hlavy a možná výměna za bustu nového vládce. Trochu mi to připomíná obrazy prezidentů ve školních třídách. Na pozadí stěny se skvěly umně vytesané vlysy a mramorové sloupy. Pozůstatky těchto jsou viditelné i dnes.

V divadle se hrály ty nejdivočejší a nejodvážnější kusy tehdejší doby. Zpočátku se jednalo především o římské tragédie a politické hry. Poté následovaly komedie a opery. Avšak nemravnost komedií brzy přestávala znát mezí. Dokonce se stávalo, že do původně zcela mužského divadelního souboru byly najímány prostitutky „hrající“ svou roli. Z těchto důvodů byl provoz jeviště církví přerušen a osud stavby se vydal jinou cestou. Ve středověku jako mnoho jiných divadel těchto rozměrů začalo sloužit jako pevnost a ve svých útrobách ukrývalo rostoucí vesnici chráněnou obrovskou stěnou. Kamenné bloky hledištních stupňů byly použity jako stavební materiál kostelů a rodinných domků. Život divadla se zcela změnil. Stavba s opět zaleskne až v devatenáctém století, díky obnovení programu Proser Méritimée.Obnova je svěřena architektovi Simon-Claude-Constant-Dufeux. Přestavba však může díky zpomalenému vyvlastňovacímu řízení začít až na konci devatenáctého století. Kameny z jednotlivých domků jsou opět usazovány na původní místa a doplňovány o chybějící kusy. V roce 2006 je přidána demontovatelná střecha k ochraně stěn s umožněním upevnění osvětlení. Nová střecha z kovu a skla poukazuje na odkaz k původní římské plachtě využívané za nepříznivého počasí.

V současnosti zde můžete shlédnout ty nejlepší nejen francouzské opery a divadelní představení v rámci sezónních festivalů. Divadlu se navrátil jeho lesk a krása. Jeho sláva a věhlas byly znovuobnoveny a atmosféra římského theatru se navrátila do své původní lokace. Théatre Orange je jednou z mých nejvíce milovaných staveb jižní Francie, které jsem měla možnost vidět. Svou bohatou historií okouzlí a přiblíží pohled na život středověké společnosti města. Jeho návštěvu vřele doporučuji, nebudete zklamáni.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ