Karnave
Kernavé – komplex pěti hradištních vršků
Rok zapsání: 2004
Poloha: S 54°53' V 24°51'
Jedinečné svědectví o zhruba deseti tisících let nepřetržité lidské přítomnosti v regionu u řeky Neris v údolí Pajauta. Především uskupení pěti hradištních vršků porostlých travou, které se vypínají na vyvýšené terase nad řekou. Archeologická lokalita Karnavé zahrnuje část dnešního města Kernavé, jsou zde stopy po dávných osadách, pohřebiště a další památky z období pozdního paleolitu. Ve středověku bylo Kernavé hlavním městem Litvy.
První lidé se v těchto místech usadili již koncem starší doby kamenné, tedy v 9. – 8. tisíciletí př. n. l. a početnost místních se zvýšila ve střední a mladší době kamenné. O Karnavé se zmiňuje poprvé kronika v r. 1279 jako o městě, které je obklíčené křižáky. Kernevé totiž bylo první litevskou metropolí a nejdůležitějším politickým a hospodářským centrem. Není teda divu, že se o něj neustále vedly nějaké války a permanentně jej někdo dobýval, obléhal a snažil se zmocnit. Feudální město řemeslníků a obchodníků lákalo mnohé. Naposledy v r 1390 jej dobyli němečtí rytíři a město spálili na prach. Lidé se odstěhovali a založili nové sídlo výše nad řekou. Zbytky původního města přikryly nánosy bahna a zeminy. Díky tomu se tady zachovalo mnoho důkazů o tom, jak zde lidé žili v tak pozdní době. Přikryté nánosy bahna a později, když se řeka, trochu odklonila jen zeminy čekali mnoho století na odkryv. Archeologové zde vykopávají pozůstatky prastaré lidské civilizace již 30 let a mohou se pochlubit jedinečným doloženým osídlením v Evropě.
Komplex pěti hradištních vršků je v rámci celého Pobaltí ojedinělý a jedinečný. Hradištních vršků je sice v Pobaltí skoro tisíc, ale jen zde jich je hned soubor pěti. Na centrálním vršku Aukuro, měl hrad velkokníže a ostatní vršky sloužili k obraně jeho hradu a města pod ním. Kopce nejsou umělé, ale jsou výsledkem formování krajiny při ústupu ledovců.Vykopávky v Kernavé také svědčí o prolnutí pohanských a křesťanských pohřebních tradic.
Archeologická lokalita Kernavé byla zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2004 a byla prohlášená za kulturní rezervaci.
Krásný novoanglický kostel, z počátku minulého tisíciletí stojí také za prohlídku. Je v krásně upraveném parku a jdeme k němu prastarým stromořadím. Hned vedle muzea.
V Kernavé je postaveno muzeum, které je velmi pěkně uspořádané. Několik interaktivních projekcí nás provádí celou historií. Krátké filmy ukazují, jak se tenkrát stavěly dřevěné domy, ukazují zručnost a fortel místních lidí. Kousek je vesnice, skanzen, která je celá ručně postavená starobylými způsoby stavění domů.
Moc jsme si prohlídku muzea užili. Není drahá a tuším, že nás to stálo pár Eur, a vřele doporučujeme návštěvu. Jak je patrné z fotogalerie, byli jsme asi poslední návštěvníci, kteří neplatili vstup do areálu pěti vršků. V době naší návštěvy 5/2015 se tam již budovali turnikety s pokladnou pro návštěvníky. Takže celá kulturní akce se asi trošku prodraží, ale nedomnívám se, že nějak dramaticky a s ohledem na to, že Litva má zapsané jen opravdu minimum památek tak by byla škoda Karnavé vynechat. Na léto průvodce slibuje mnoho velkých akcí pro turisty, návštěvníky. Archeologické dílny, festival letního slunovratu Rasa a slavnosti korunovace krále Mindaugase – 6. Července.
Při zpáteční cestě si nenecháme ujít Horu křížů u města Šiauliai .