Mykény
Rok zapsání: 1999
Poloha: N37 44 E22 45, Peloponéský poloostrov
Fotogalerie prosím přejděte na modrý odkaz níže:
Bezesporu nejdůležitější historické naleziště Peloponésu a Řecka jsou bájné Mykény. Velkolepý mykénský palác, známý jako Átreův vévodí kopci, na kterém je vše. Palác, jedinečně postavené hrobky, spousta domů sloužících, nechyběl veliký rezervoár vody. Hned za vstupem je zajímavá hrobka podobná včelímu úlu – poklad vládce Átrea. Celá hrobka je zajímavá tím, že je postavena bez použití malty. Jednotlivé kameny jsou důmyslně skládány na sebe a to tak, že se pomaličku klenou dovnitř. Mohutný nadedveřní překlad je 8m dlouhý a váží údajně 120 tun. Vešli jsme dovnitř a vyzkoušeli naprosto úžasnou akustiku. Nikdy jsme nic podobného nezažili. Hlas se nese velkou silou, až z toho běhá mráz po zádech. Stačí jen trošku promluvit hlasitěji a je to, jako bychom měli u pusy mikrofon. Pokladnice se nazývá z toho důvodu, protože se tady našly nesmírně vzácné poklady, mnoho soch, váz, zlata. Pokladnice pochází z 14 st. př. n. l. a nemohla být hrobem krále Agamemnona, jak se domníval objevitel archeolog pan Schliemann. Stavba je mnohem starší a byla používána před vládou krále Agamemnona.
Máme na scéně dvě nové postavy, dva krále a to Átreus a Agamemnon a bylo by dobré se o nich něco dozvědět. Je to jako vše v Řecku děsně komplikované a když se do toho zamotají ještě božstva, tak mi z toho jde hlava kolem. Ale je to přibližně takto:
Átreus, byl jeden z mnoha mykénských čekatelů na trůn, ale jako jedinému se mu podařilo se trůnu lstí zmocnit. No a ten Átreus měl dva syny Agamemnona a Meneláose. Átreus měl bratra Thyesta a jelikož tito dva bratři neustále mezi sebou bojovali o moc a rodinné vztahy se smrskly na intriky, zákeřné boje a násilnosti Átreus se rozhodl, že všemu udělá přítrž a zavraždil dva syny svého bratra. Měl obavy, aby ho jednou nepřipravili o moc anebo, aby nepřekáželi v cestě zase jeho synům. Bohužel Agamemnón byl svědkem nejen tohoto činu, ale i další vraždy a to, když třetí syn jeho bratra Thyestes, pro změnu zavraždil krále Átreuse. Tomu se říká rodinná idyla.
Poté se stal Thyestes mykénským králem a Agamemnón i Meneláos museli uprchnout a našli útočiště ve Spartě u krále Tyndarea. Jakmile se však naskytla příležitost, Agamemnón se vrátil, zabil Thyesta, a tak pomstil otcovu smrt a hned se prohlásil za mykénského krále. Po několika letech byl jedním z nejbohatších a nejvlivnějších achajských vládců. Mykény vzkvétaly a byly proslulé jako „Mykény bohaté zlatem“.
Tak a máme na scéně krále Agamemnóna. To vše je zhruba okolo 13 st. př. n. l.
To se však mělo také změnit. Mykény vzrušila zpráva, že trojský princ Paris unesl krásnou Helenu, manželku Agamemnónova bratra Meneláa. Ten se vypravil do Mykén, aby mu bratr pomohl dostat manželku zpátky. Helena byla nejkrásnější ze všech žen, byla dcerou nejvyššího boha Dia. A máme tady všudy přítomné božstvo. Paris ji totiž unesl, když byl ve Spartě na návštěvě. To byla těžká urážka a trest musel následovat. Pak už jen byla, dlouho vlekoucí se Trojská válka, ithacký král Odysseus, krásná Helena a další postavy už jiného příběhu.
Myslím, že toto pro zamotání hlavy bohatě stačí jen
Pokračujeme dál na samý vrchol hory k samotnému paláci. Tesaný nadedveřní překlad se dvěma lvy je monumentální. Lví brána. Klene se nad vchodem do paláce. Obrovský kámen pevně sedí na překladu. Kámen je obrovský i z pohledu zpět. Je to monumentální dílo a obrovské umění ho dostat do takové výšky. Brána je 3,75 m široká a 3,5 m vysoká. Po stranách brány jsou vytesané otvory na závory.
Kousek dál je velmi zajímavá stavba a to kruhové pohřebiště, hrobky. Bylo zde nalezeno celkem šest hrobů, ve kterých odpočívalo celkem 19 těl. Právě zde našel Schliemann vzácnou a proslulou zlatou masku, kterou jsme viděli v Archeologickém muzeu v Athénách a velkou spoustu zlata. Šperky, hrníčky, misky, knoflíky, části zbroje, masky, koruny na hlavu, zkrátka velký poklad. Celkem 14 kg zlata.
Tak se procházíme královskými ložnicemi, koupelnami a místnostmi pro řemeslníky. Nic jiného nám nezbývá, než věřit popisům a nákresům jak to tady asi mohlo vypadat. Začínám mít pocit, že archeologové jsou takový velcí pohádkáři.
Jen v tomto případě, když si promítnu, že Pokladnice byla postavena v 14 st. př. n. l., ve 13 st. př. n. l. byla postavená Lví brána. Za pár let na to, v roce 1200 př. n. l. v celém areálu vypukl rozsáhlý požár a vše zničil. Dokonce se nalezly kamenné základy, které prý nesou stopy ohně. O sto let později, po požáru, zůstalo již vypálené místo opuštěné a ponechané osudu. Když se to tak vezme, tak tři tisíce let celý palác spokojeně zarůstal, pásly se tu kozy a místní si sem tam odnesli nějaké to kamení na základy domů. Až se sem dostal pan Heinrich Schliemann, archeolog dost kontraverzní pověsti, a pátral po pravdivosti a existenci Odyssea, jeho paláce a dalších míst, které popisuje Homér v díle Odyssea. Když ještě vezmu v potaz obrázkové písmo, které se tenkrát zde používalo, je mi jasné, že archeologové naprosto přesně ví, jak stavby vypadaly. No nic, nebudu se pouštět na tenký led, ale když se procházíme hromadami kamení, tak se nestačíme divit. Prý je potřeba mít hodně velkou obrazotvornost, no, já si myslím, že tak velkou nemá nikdo a to máme historii velmi rádi.
Ještě se musím zmínit o parádním muzeu, který je vystavěn v areálu naleziště. Muzeum je opravdu velmi moderní a hezké. Určitě si ho nikdo, kdo sem zavítá, nesmí nechat ujít. Bohužel, jako všechny lokality a provinční muzea se musela nejhezčích artefaktů vzdát pro slávu hlavního, národního muzea v Athénách, přesto je zde spousta originálních předmětů, které se zde našly během vykopávek.
http://odysseus.culture.gr/h/3/eh351.jsp?obj_id=2573