Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 19.11.2018

klikni na modrý odkaz níže

smile

Tady dnes jsme



Hällristningar - Tanum

Tanum

Do fotogalerie: přejděte na modrý odkaz 

Hällristningar - Tanum

Rok zapsání : 1994

Poloha : západošvédském pobřeží v oblasti Tanum v kraji Bohuslän

Jednou z nejpozoruhodnějších švédských kulturních památek jsou skalní rytiny z doby bronzové – hällristningar.

 Pokud je hezké počasí a den přímo vybízí k návštěvě podobné památky, není lépe strávený den. V nádherné přírodě a perfektně a precizně zpracované malby na skalkách jsou krásným zpestřením putování po Norsku. Skvěle upravená stezka a mnoho zastávek nás provede dávnou historií. Bohatě postačí půl den strávený brouzdáním v lese, v trávě a lezním po kamenech. Muzeum, kde je vstup zadarmo je spíše dětská záležitost, ale je hezké se tam podívat. Je to moc pěkná stavba, která stojí za prohlídku. Ale už se vraťme do dob dávných a povězme si něco o malbách, které si zasloužily zapsání na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Množství prehistorických hrobů potvrzuje, že oblast Tanum byla v době bronzové hustě zalidněna (ve Skandinávii se jedná o období 1800 – 500 př. n. l., ve střední Evropě začala doba bronzová asi o 500 let dříve). Díky archeologům víme, že lidé na severu před třemi tisíci lety žili ve velkých několikageneračních domech, nosili volný oděv z hrubé tkaniny a ženy si potrpěly na komplikované účesy. Půdu obdělávali jednoduchým dřevěným náčiním, pěstovali obilí, chovali psy, kozy, ovce, koně, hovězí dobytek a prasata. Pomocí oštěpů, luků a šípů lovili divokou zvěř, chytali ryby a sbírali lesní plody a ořechy.

Skalní kresby a rytiny provázejí vývoj člověka v nejrůznějších částech světa po desítky tisíc let. K nejstarším nalezeným památkám patří jeskynní kresby poblíž italské Verony, ve Francii a na Sahaře, které vznikly před více než 30 tisíci lety. Je příznačné, že vyjadřování pomocí obrázků zaniká se vznikem písma a následným zachycováním reality v psané podobě. Nejprve v Mezopotámii, Číně a Středomoří, kolem roku 500 n. l. v severní Evropě (se vznikem runové abecedy), na některých tichomořských ostrovech až s jejich kolonizací v 19. století. Někteří původní obyvatelé Austrálie se pomocí obrázků vyjadřovali ještě v polovině 20. století. Vědci u těchto domorodců z doby kamenné zkoumali, co svými kresbami na kůru eukalyptu či skálu chtěli vyjádřit, a došli k zajímavému zjištění: Obkreslená ruka může například znamenat ruku Stvořitele, který na počátku světa daroval lidem Zemi, vymezovat vlastnický vztah k půdě, nebo potvrdit správné dovršení předepsaného rituálu (přijetí chlapce do mužského stavu apod.). A zde možná leží klíč k pochopení uměleckého vyjadřování našich vzdálených předků.

Bronz – slitina přibližně 90 %mědi a 10 %cínu – se dovážel z kontinentální Evropy a zpočátku se používal pouze k výrobě zbraní a šperků. Předměty z bronzu měly rituální charakter a archeologové je nacházejí především na obětištích a v hrobech. Mrtví dostávali s sebou na poslední cestu kromě šperků a zbraní také obilí, dobytek, povozy a pluhy. Se změnou způsobu pohřbívání kolem roku 1000 př. n. l. se objevují zápalné oběti, na konci mladší doby bronzové jsou obětováni i lidé.

Ve společnosti, která neznala psaný jazyk, mělo velký význam vyjádření pomocí obrazu. Výtvarné sdělení mohlo umocnit vyprávění, zaříkávání či modlitbu. Zřejmě i samotné tesání obrázků tvrdým kamenem či bronzovým dlátem do skalních plošin na mořském břehu bylo rituální záležitostí. Proč se dnes skalní rytiny nacházejí uprostřed lesů několik kilometrů od pobřeží, je nasnadě: před třemi tisíci lety bylo podnebí ve Skandinávii mnohem mírnější, asi jako nyní v jižní Francii, a mořská hladina ležela přibližně o dvacet metrů výše než dnes. Rytiny jsou většinou orientovány jižním a východním směrem, tedy ke Slunci, které jejich výtvarné sdělení magicky umocňuje, často spolu s praménky vody stékajícími po plošinách. Výběr zobrazovaných objektů podléhal velmi přísným pravidlům. Nejčastějšími motivy jsou okrouhlé obětní jamky, lodě, zvířata, různé kruhovité symboly, štíty a oštěpy. Zobrazované osoby jsou v naprosté většině mužského pohlaví, se zdůrazněným falem a nesoucí zbraň. Poměrně často se objevují lidské stopy, které měly pravděpodobně symbolizovat přítomnost vyšší moci. Běžné lidské činnosti nejsou až na několik výjimek vůbec zobrazovány. Badatelé z toho usuzují, že skalní rytiny měly v době svého vzniku vysoce symbolický, obřadní či sakrální charakter. Je pravděpodobné, že mnohonásobně opakovaný a často několikrát za sebou prohlubovaný motiv divokého zvířete vyjadřoval touhu lovce po dobrém úlovku, uctívaný obraz pluhu mohl být poděkováním za dobrou úrodu. Loď je možno chápat jako symbolický dopravní prostředek z pozemského světa do říše mrtvých, o čemž svědčí i prehistorické kamenné hroby s půdorysem ve tvaru lodi.

Skalní rytiny jsou dnes pro lepší viditelnost vyplněny speciální červenou barvou, ale není známo, zda byly vybarvovány i v době svého vzniku. O jejich udržování se starají zaměstnanci muzea Vitlycke, které jeden z nejvýznamnějších deníků Dagens Nyheter označil za nejlepší švédské muzeum loňského roku. K nové budově muzea, která byla otevřena v roce 1998, přibyla loni velice sugestivní ukázka osady z doby bronzové s replikami dvou vícegeneračních domů a několika chatrčí pro dobytek.

 

| přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ