int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 06.02.2023

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

a toto vidíme okolo nás



Efes - Efesos

 

Pb170057  

Poloha : jižní egejská riviéra u města Selcuk

Rok zapsání: 2015

 Jižní turecké pobřeží egejského moře a starověký Efes patří neodmyslitelně k sobě. Po více než 150 letech vykopávek proměnily Efesos v nejkompletněji zachovalou metropoli antického starověku v Evropě a to nemluvíme o 82% města, které stále ještě zůstávají pod zemí zarostlé, nevykopané, neobjevené. Díky své monumentalitě a nádheře byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO teprve nedávno, 6.7.2015.

Pro další fotky klikněte na modrý odkaz : 

Efes - Efesos

 Mykéňané a Chetité jsou prvními obyvateli oblasti, o které se zmiňují písemné prameny ( od roku 1200 př. n. l.). Ovšem nejvýznamnější byli iónští Řekové, kteří sem přišli z Řecka a založili města Efesos, Priéné a Mílétos. Dále Efesos prosperoval za Římanů, kdy se stal hlavním městem provincie Asie a zdejší Apolónův chrám se stal významným pohanským kultovním místem. Město patřilo mezi mírumilovné s velkou škálou kultur a náboženství a jak se šířilo křesťanství žila zde zajímavá směs pohanů, židů a křesťanů.

 Dále vše probíhalo podle osvědčeného scénáře a vládcové oblasti se střídali jako svatý na orloji.

Takže první byli Mykéňané a Chetité, následovali iónští Řekové, Římané, dále byzantská nadvláda, 11. A 12. Století patřilo expanzi Seldžuků a dál křižáků při jejich cestách do Svaté země. Pokračovali Osmané a ikdyž pobřeží ovládli Turci, zůstala tu velmi početná řecká populace. Po turecké válce o nezávislost v roce 1923 došlo v rámci Lusannské dohody k velké výměně obyvatel mezi Tureckem a Řeckem, jak jsem už několikrát zmiňovala, a jedním tahem pera a několika podpisy na dohodách skončila tři tisíciletí dlouhá historie řecké civilizace na tomto pobřeží.

 Ale, vraťme se k hlavnímu městu římské provincie Asie k Efesosu. Se svými 250 tisíci obyvateli k nimž ještě musíme připočítat obchodníky, námořníky a spoustu jiných profesí, které město navštěvovali, bylo to město na tehdejší dobu monumentální co do velikosti jako takové a množství obyvatel. Byla zde kompletní rozmanitost národů, vír a vyznání a kompletní zastoupení všech řemesel. Město bylo tak bohaté, že jeho Artemidin chrám byl největší na světě a později byl prohlášen za jeden ze sedmi divů starověku.

 Každopádně prohlídka archeologické lokality města Efesos stojí rozhodně za zastávku a vydané peníze za vstupné. Prohlídka začíná u horní Magnesijské brány a pomalu jdeme třídou kúrétů. Je to vlastně hlavní třída, která byla původně plná soch, obchodů, obytných domů, veřejných toalet a jak jinak i nevěstinců. Nejzajímavější je velkolepá Celsova knihovna. Knihovna měla výklenky ve stěnách pro 12 tisíc svitků a byla třetí největší knihovnou antického světa hned za legendární alexandrijskou a pergamskou knihovnou. Hodně nám připomněla chrám v Petře v Jordánksu. V průčelí jsou umístěny repliky soch zpodobňující řecké ctnosti. Jelikož knihovna byla zrestaurována Rakouským archeologickým institutem originály soch jsou ve Vídni v Muzeu Efesu. Podle všeho zrestaurování muselo být opravdu hodně nákladné.

 Samozřejmě nesmí chybět ani velké divadlo postavené helénistickým vládcem Lýsimachosem kolem roku 41 n. l. s kapacitou 25 tisíc diváků.

Tak a tady bych se ráda zastavila nad jednou zajímavou informací. Jak se zjišťuje počet obyvatel nějakého antického města. Zajímavě. Pokud se nalezne divadlo v téměř neporušeném stavu, nebo alespoň v stavu, který lze zrekonstruovat, alespoň virtuálně, tak archeologové propočítají kapacitu divadla a zkrátka a dobře výsledné číslo vynásobí deseti a mají přibližný odhad.

 Každopádně, je dobré si na prohlídku rezervovat celý den, nebo alespoň dopoledne několik hodin. I když jsme šli do města hned po otevírací době a byli jsme tam opravdu skoro sami, kolem poledne i přes pokročilou turistickou sezonu, polovina listopadu, byla hlavní třída a nejzajímavější památky narvané turisty. Jeden autobus za druhým přiváželi další a další návštěvníky. Ale faktem je, oni mají velmi málo času na prohlídku a tak se do nějakých velkých potulek městem nepouští. Takže jsme mohli najít velmi krásná osamocená místa. Tradiční náš přinesený oběd v horních patrech divadla byl taky téměř o samotě. Jen pár lidí nakouklo a hned zase běželo dál.

Vřele doporučujeme udělat si zde zastávku a chvíli se nechat unášet dějinami a hlubokou historií s průvodcem v ruce.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ