16.6.2015 Pärnu - Kabli

Ráno je sice zataženo, ale sluníčko, které se občas ukáže slibuje, slušný den na prohlídku města. Začínáme mít nějaký problém se solárky, nenabíjí baterky a přitom sluníčko, i když nesvítí naplno, by přeci jenom trochu nabíjet mělo. Už včera odpoledne panely nenabíjely tak jak by měli, ale Zdenda se ponořil do rozvodné skříně a klasicky zahýbal všemi možnými drátky a zase se nabíjelo. Dneska to vypadá, že tento postup už fungovat nebude a my budeme bez proudu, což nelze. Tak odkládáme prohlídku, skypem voláme firmě, která nám vše montovala a dozvídáme se, že problém může být kdekoliv a že vlastně nic neví. Zdenda začíná hledat závadu a po prozkoumání kde čeho přišel na to, kde je chyba, objevil spojnici kabelů, kdy jedna zdířka je vypálená.

Opět voláme do firmy a tam se dozvídáme, že spojka nebo jak se to jmenuje, kterou nám tam oni namontovali, je slabá, protože solárka dávají hodně proudu a tak dál a tak dál a musí se tam dát jiná spojka, protože tu co nám namotovali tak ta je slabá na tolik proudu ze solárek, které nám tam oni namotovali. Jednoduché, máme přijet a oni spojku vymění…. Žádný problém, oni jsou v klidu, ale my tři tisíce kilometrů daleko a spojku v elektře nekoupíme. Samozřejmě, že při montáži firma věděla, do čeho se pouštíme, že nebudeme v kempech a na solárkách jsme životně závislý, věděli, co vše na ně budeme připojovat a vlastně i nám tam připojovali 2000W měnič, který jsme kupovali právě, aby utáhl vše co potřebujeme, ale to vše i se soupisem připojovaných přístrojů asi bylo pro ně pořád málo informací. Škoda. Zdenda je naštěstí šikovný a hlavně velmi zatvrzelý pokud je o nalezení nefunkčního dílu a pak i následnou, byť provizorní opravu. Koukám, jak jsem se rozohnila, zbytek odnese Deníček. Tak solárka nabíjejí, jsme zachráněni a můžeme konečně vyrazit do města.

Lidé se v oblasti Pärnu usadili již kolem roku 9000 př. n. l. Pak se město různě rozrůstalo a zase zmenšovalo přesně podle pravidla, kdo tu zrovna vládl a jak velice byl sousedy nenáviděn. Dokonce tu v letech 1699 nějaký čas sídlila univerzita , přesně 11 let a za Rusů se z města stal důležitý přístav.

Na začátku minulého století se do Pärnu začala stahovat ruská smetánka a plážové vily, rezidence, lázeňské pavilony  a plážové kavárny a plážové hotely a hlavně několikakilometrové pláže s bílým písečkem to vše rozvoji Pärnu nesmírně svědčilo a prospívalo.

Počet obyvatel se vždy na léto klasicky zdvojnásobí, ale bohužel vliv socialistické výstavby nelze přehlédnout. Jediné co lze, nevnímat ošklivost šeredného betonového hotelu a podobných staveb nalepených co nejvíce k centru a vychutnat si krásu starých dřevěných domů,  ladnost secese, novogotickou cihlu, kamennou sveřepost a nebo stavby klasického dřevěného stylu na křížovém půdorysu s dřevěnými věžičkami.

Pärnu je také turistické městečko, kde skvěle funguje infocentrum. Vybaveni místními mapami v několika provedení můžeme se konečně projít jedinou historickou ulicí tak 500m dlouhou.  Rüütli ( Rytířská ) ulice je moc hezky zrekonstruovaná a tvoří páteř celé historické části starého města.

Následuje několik kostelů v různých slozích od 15 století dál. Pärnu je také velmi kosmopolitní, co se týká  víry, jsou zde zastoupeny kostely, pravoslavné, luteránské a další a zrovna tak, jak se postupně město rozrůstalo je k vidění i spousta stavebních slohů, které unikly požárům a oblíbenému, srovnání se zemí.

Rozhodně přemíra historických budov, stavení a různých rozpadlých hradů tady nehrozí.Město je jinak normální, obyčejné a dobré ke krátké procházce, nakoupit a jet dál. Nicméně hned u nákupního centra je již posledně zmiňovaná benzinka Statoil,

kde je zázračný prosklený plechový budníček s krásným, přímo vymazleným kohoutkem na vodu. Ještě se nám velmi líbí, jak jsou tady v Estonsku připravený na nástup elektromobilů, které jistě za několik málo let, jen co se dorazí potřebný výzkum, nastoupí na místo aut na fosilní paliva. Všude, i v menším městečku, vesnici i na těch nejnemožnějších místech, jsou stojany na dobíjení aut.

Každé nákupní centrum, náměstí má tyto stojany. Jen jednou jedinkrát jsme viděli jedno auto, které se nabíjelo. Zřejmě podle hesla, připraveným štěstí přeje a tak, proč otálet.

Odpoledne odjíždíme z Pärnu na další lesní parkoviště, které máme při cestě. Kabli.

Trochu jsme ho hledali a nakonec jsme našli dvě skvělá místa.

Nově vybudované odpočinkové místo s grilem, hřištěm pro děti a narovnaným dřívím.

Opět perfektní čisťounká kadibudka a dřevěná cesta přes mokřady k moři.

Toaletní papír je třívrstvý s obrázky !!!!!!!!!!!!!!! 

Moře je od nás jen nějakých 100m.

Rozděláváme oheň a loučíme se s Estonskem jejich tradičním jídlem šašlikem, klobáskami a párečky. Je to dobrota, sedíme u grilu, povídáme a baštíme.

Několik parkovišť pro auta a větší nová budova, která je ještě zavřená vypadají suprově. Slibují internet, vodu a další zázemí pro návštěvníky. Vše patří RMK a je to za pomoci dotací z EU nově budováno. Již dnes se zde dá krásně parkovat a použít vše k vlastní spokojenosti .

Dnešní trasa je 52 km