Malbork - Grudziadzl 31.7.2015

Od božího rána prší a prší a prší. Dřepíme v autě a čekáme, jestli se to alespoň trochu nevybere. Aspoň v klidu uvařím oběd a pročítám dějiny Malbroku , hlavně místního hradu, kam máme namířeno.  Po obědě se drobet vyčasilo, neprší a tak vyrážíme na další památku UNESCO.

Hned na začátku jen tiše obdivujeme tu neskutečnou práci, kterou měli restaurátoři s obnovou hradu. Ale to jsem hodně vepředu.  Jen mě mrzí, že není lepší počasí. Fotky budou zase nic moc. Škoda, ale nedá se nic dělat. I tak máme kliku, že přestalo pršet.

Hrad Malbrok, největší gotický hrad v Evropě, který je jako klasická středověká pevnost uveden na seznamu světového historického dědictví.

Hrad, teda základy pozdějšího hradu začal budovat v letech 1276 řád německých rytířů a nejdříve tu stál tzv. Vysoký hrad, hlavní bašta.

Původně se hrad jmenoval Marienburg ( Mariina pevnost). Marienburg se stal hlavním městem řádu a stále se rozšiřoval. Následoval Střední hrad, Vysoký hrad a nakonec Dolní hrad.

Vše bylo obehnáno komplexem třech prstencovitých obranných hradeb v nichž bylo vězení a sklady. Hrad se postupně rozrostl do plochy 21 ha což z něj udělalo největší středověkou pevnost.

Po prvním dělení Polska zde Prusové vybudovali vojenské kasárny a zničili spoustu výzdoby a ještě strhli části hradu, které se jim nehodily. V 19. století byl Marienburg  jednou z prvních historických staveb vzatých pod ochranu vlády a měl se stát symbolem slávy středověkého Německa. Za 2. světové  války byla celá východní část hradu vyhozena do vzduchu a celý proces rekonstrukce začal nanovo.  Hrad dnes vypadá téměř stejně jako před šesti stoletími a je skutečně velmi krásně zrestaurován a zpřístupněn veřejnosti.

Procházíme hlavní branou do vnitřního areálu hradu a po směrovkách procházíme celým hradem.

Nádherné síně jsou skoro prázdné, není to jako na našich hradech, ale to vůbec neubírá na celkovém dojmu a obdivu každého návštěvníka.

Sál se zbrojí, sál s výstavou krásného nádobí, středověká kuchyně a spousta dalších krásných sálů.

Nádherná je výstava jantaru, která je instalovaná v sále s umělým osvětlením.

Krása jantaru tak vyniká a my jen obdivujeme co vše se dříve z Jantaru dalo vyrobit a vyrobilo.

Krásné šperkovnice a šperky.  

Procházíme skoro celým hradem a je to opravdu nádherný zážitek.

Skutečně se vyplatí udělat si zajížďku a alespoň jedno odpoledne se toulat obrovskými síněmi a obdivovat monumentalitu tehdejších stavbařů a zručnost nynějších.

Restaurátorské stavební práce stále pokračují a dál a dál se tady opravuje a buduje to, co bylo zničeno. Díky své velikosti a rozloze, je to práce skoro nekonečná.

Večer odjíždíme směrem na Grudziadz.

Dnešní trasa je 85 km