31.5.2015 Rakvere - Kunda
Končí první měsíc naší letní cesty a jsme stále ještě v Estonsku a dost se couráme. Ostatně i tak to máme naplánované. Dneska jsem také udělala finanční součet a zase jsme jako posledně nejvíce peněz utratili za rychlý přesun do cíle a zároveň do začátku cesty podél moře směrem k Polsku.
Dneska jsme celý den strávili v docela hezkém městečku Rakvere, kde aniž bychom to tušili, na místním hradě, byla velká slavnost s tanečními představeními snad všech škol a školiček z celého okolí.
Několik autobusů na parkovišti svědčilo o svozu účinkujících z okolních měst.
Mateřinka a také už velké slečny.
Rakvere je jedno z nejstarších estonských měst o kterém se už zmiňuje Livonská kronika z roku 1226.
V polovině 13. Století se město snažili dobýt Rusové a roku 1302 povýšil osadu dánský král na město. Livonský řád v r. 1350 přestavěl původní dřevěný hrad na kamenný. Nicméně město dál dobyli Rusové, pak Němci a dvakrát Švédové. V r. 1605 byl hrad vypálen a pobořen a vlastně ve velmi podobném stavu je dodnes.
Dnešní zřícenina je velmi pěkně zrekonstruovaná do přijatelného stavu tak, aby mohla být přístupna návštěvníkům a samo sebou zpoplatněná. Uzoučké schody na jednotlivé ochozy, několik místností s muzeem, kde jsou k vidění různé tehdejší zbraně.
Prohlídku ještě doplňuje průvodce v dobovém oblečení, kterému jsme nerozuměli ani slovo. Myslím, že už jsem to někde zmiňovala, ale estonština, finština a maďarština patří mezi ugrofinský jazyky, což prakticky znamená, že jim není vůbec rozumět.
Pokud je do této skupiny zahrnuta i maďarština, tak je to jasné. Za 14 Eur pro oba jsme vrchovatě spokojený a dětská vystoupení byla jako příjemný bonus ke vstupnému.
Zdenda neodolal a hned si vyzkoušel přilbici a mušketu.
Socha pratura je nepřehlédnutelná.
Dříve se totiž hrad jmenoval Tarvanpea, což je v překladu Hlava pratura, (vyhubené zvíře, předchůdce dnešní krávy). Socha je mohutná, veliká, krásná. Na podstavci jsou bronzové tabule se jmény lidí a firem, které se na soše finančně podíleli a že jich tam je hodně. Mimochodem, pro cestovatele, kteří sem také pojedou a budou potřebovat vodu, je k mání na sportovním stadionu, kde se také může perfektně parkovat na velikém parkovišti. Tady je zase síla parkovišť, kde se dá pohodlně parkovat i s několika obytnými vozy a pozor, nikde se neplatí. Pro změnu.
Prochodili jsme městečko a vlastně, jediné co stojí za prohlídku je jedna ulice hned pod hradem, která je hodně stará s původními domy, jež jsou hodně opuštěné, nebo dost zanedbané. Jen málo je jich opravdu pěkných.
Přejíždíme zase kousek dál, vracíme se k moři, kousek od města s šíleným názvem Kunda a Zdenda opět nachází moc pěkné velké parkoviště hned u moře, kde je klid a pohodička.
Naše dnesní trasa je
