15.10.2015 Derente

Noc jsme bezpečně přečkali na benzínce. Nejdříve jsme tam natankovali nejlevnější naftu v širokém okolí a Zdendovi se to tam zdálo na noc bezpečné a po krkolomné domluvě nám nabídli, že tam můžeme v pohodě zůstat a navrch jsme měli pár hodin internet. Tak jsme alespoň stihli dát do stránek dny minulé a na víc nezbyl čas.

Cesta je dál pohodová a jedeme nádhernou krajinou. Začínáme se pomalu dostávat do nižších poloh, ale stále jsme okolo 1500 m.n.m.

Nádherné umělé nádrže, které zadržují jarní vodu na závlahu.

Nádrže jsou opravdu veliké s absolutně čistou vodou.

Ve vesnici Asagi Ulupinar mají překrásnou monumentální mešitu se čtyřmi minarety.

To je dost ojedinělé. Většinou v tak malé vsi je jen malá mešita.

Projíždíme dál městem Malatya, které je obrovské. Půl milionu obyvatel je znát.

Jedná se převážně o velmi moderní město s obrovskou rozestavěností a to co už je postavené je parádní.

Jen koukáme na velmi pěkné paneláky.

Každopádně jsme se dostali do meruňkového kraje.Všude jsou obrovské sady meruněk. Každý svah a louka v okolí Malatye je sad. Několik obřích fabrik na zpracování a meruňka ve znaku města. Malatya je hlavním tureckým městem meruněk – "kamsi", a po sklizni koncem června se tuny meruněk odtud vyvážejí do celého světa. Je to bohatý kraj.

Trochu pospícháme a tak se tu nezastavujeme. Jediné co by bylo zajímavé je veliký místní Bazaar  a tak jedeme dál. Na pozdní oběd se zastavujeme na odpočívadle kus za městem a od místního pěstitele si kupujeme sušené meruňky po půl kile dva druhy.

Jedny parádní za 15 Tl / kg a druhé, trošku horší kvality za 10 Tl. 

Horší kvalita je v tom, že meruňky jsou i v kouskách a různých velikostí, ale jsou výborné oboje.

Asi 10 km od Malatye naším směrem je městečko Derente, kde je krásná původní oáza.

Nádherný palác, celý v mramoru, kameni a dřevu.

Bohužel, nevíme, komu přesně palác patřil, ale je překrásný.

Mešita bohužel je již zavřená, ale musí být velmi honosná.

Všude je spousta vody a na prudké říčce velké vodní kolo, čerpadlo.

Procházka může být zakončena posezením v restauraci, kde také upečou pstruha, kterého si zákazník může vybrat v nádrži.

Kulisa skal je dokonalá. Nevíme co dříve fotit, jestli dřevěné altánky a pěstěný park, utíkající potok, nebo vysoké skály.

Naštěstí máme krásný den a tak se jen couráme v dávné oáze, která je moc hezky upravená.

Před vchodem do kaňonu je velké parkoviště a tak tady zůstáváme na noc. Zítra pokračujeme dál k pobřeží Středozemního moře. Bohužel, abychom se vyhnuli co nejvíce hranicím se Sýrií, jedeme poměrně velkým obloukem.

Dnešní trasa je   260 km