9.2.2015 Xanti

Ráno vyrážíme na další kousek naší cesty. Cílem je Xanthi.

Parkujeme kousek od centra a jdeme na průzkum. Podle průvodce zde má být jedna z největších tržnic v okolí, ale bohužel byla včera. Chtěli jsme doplnit nějaké potraviny a podívat se po městečku, které máme po cestě, jen pár kilometrů zajížďky a které i zmiňuje průvodce. Xanthi je rozdělené na dvě části, staré město a nová výstavba.

Staré město je klikaté a uzoučké uličky jsou velmi zajímavé. Bohužel, vyfotit dům bez graffiti je takřka nemožné.

Nově natřený dům a hned je čerstvě posprejovaný, škoda. Pouliční cedule, dopravní značky, směrovky, vše je posprejované. Nicméně i tak je Xanthi milé městečko a stojí za procházku. Zajímavostí je každoroční karneval, který se zde koná na konci února a trvá 14 dnů.

Bohužel jsme zde hodně brzo a nemůžeme čekat, ale uvažujeme, že na cestě na sever se sem možná na karneval vrátíme. Zdenda ještě propočítá trasu a podle času se rozhodneme. Karneval musí být pěkný zážitek. Město už přípravou na karneval žije. Staví se různá podia a všude se prodávají všelijaké masky, kostýmy a paruky. Je to veliká sláva pro malé město a sjíždí se sem mnoho návštěvníků z Řecka a turistů. Xanthi se stalo prosperujícím městem díky velikým tabákovým plantážím, které se od města táhnou do dálky. Tato oblast má ještě jednu zvláštnost, a to jsou Pomaci. Pomaci jsou soustředěnou skupinou muslimů, ale ne řeckého nýbrž slovanského původu. Je jich zhruba 40 000, ale většina sídlí na sever od Xanthi. Jejich jazyk je směsice řečtiny, bulharštiny a turečtiny. Dostat se do jejich vesnice je velmi složité a možné je jen v případě nesnadno získaného povolení. Řekové nijak Pomaky nemilují a panuje mezi oběma komunitami velká řevnivost.  Parkujeme na velkém parkovišti před Carrefourem, potřebujeme nakoupit a Zdenda se pouští do vylepšení naší původní digestoře v kuchyni.