13.2.2015 Philippi

Jedeme do Philippi dalšího starobylého města, dneska už jen v troskách. Kdysi velké město Philippi dostalo svoje jméno po králi Filipovi II. a dnešní odkryté pozůstatky staveb jsou z římské éry.

Jelikož na klíčové křižovatce se ztrácí směrová tabule na vykopávky, jedeme skrz malé město, kde jsme měli drobné problémy s velikostí Flíčka. Jednoduše jsme se nemohli vytočit a tak za pomoci místních Zdenda tak dlouho najížděl do ulice, až se dobrá věc zdařila a mohli jsme jet dál. Zablokovali jsme spoustu aut za sebou, ale když nemají cedule, tak se nemohou divit. Museli počkat, než jsme správně najeli a mohli pokračovat dál. K vykopávkám nakonec vedla okolo města široká, pohodlná silnice pro autobusy. Jak jinak, další autobus plný Japonců s fotoaparáty na krku. 

U pokladny platíme 5 EUR a jdeme vstříc dějinám.

Hned u vstupu je krásně zachovalé divadlo z dob Filipa II. Zdenda si šel sednout až nahoru a zkoušeli jsme, jak se nese zvuk do posledních řad. Perfektně. Vedle divadla jsou další zbytky starověké silnice Via Egnatia, na kterou jsme narazili již před pár dny. Silnice vedla z Říma až do Istanbulu a dneska jsou z ní jen artefakty a kousky nezničené zemědělstvím a výstavbou.

Ve starověku bývalo město známé bitvou u Philippi v r. 42 př. n. l. Bitev se tu odehrálo velmi mnoho, město lákalo uchvatitele svojí rozlohou a poměrně velkým politickým vlivem, ovšem tato jedna bitva se dostala do popředí dějin pro to, že se zde vystupovali dva pánové, Brutus a Cassius, vrahové Julia Cesara. Ti zde po prohrané bitvě spáchali sebevraždu. Jak daleko se dostali od Říma, že? Markus Antonius a Octavius zvítězili a upevnili tak své postavení v římské hierarchii. Nicméně, neméně slavné jsou pozůstatky vězení, které jsme v základech nenašli. Když sv. Pavel zavítal poprvé do Evropy v r. 49 n. l. tak ho tady hned uvěznili.

 Zbytky sloupů, kostela známé jako Bazilika B.

V odkryvech jsou ještě trosky římských lázní a veřejná latrína s mramorovými sedátky.

Tady jsme se Zdendou váhali nad uplatněním kamenného koryta. Zdenda říká, že buď je to senkrovna nebo bazén. S ohledem na to, že hned vedle jsou údajné římské lázně a hned vedle veřejné toalety to může být obojí.

Každopádně, je úžasné, jak dokážou archeologové určit, vypodobnit a pojmenovat ze základů staveb, spíše z hromady opracovaných kamenů, co kde stálo a ještě stavbám dát střechu.

Japonci městem prolétli a my máme vykopávky jen sami pro sebe. Je krásný den 18°C a tak si užíváme sluníčka, pohody, historie a klidu. Cestování mimo turistickou sezonu má taky své kouzlo. Můžeme zaparkovat, kde se nám líbí a nikdo nás nevyhazuje. K večeru parkujeme na dalším krásném pobřežním molu se spoustou nádherných přepychových lodí a malých rybářských loděk.

Je tady vodovod a tak nám nic nechybí. Zdenda jde ještě v podvečer na ryby a já se chystám vařit večeři. Pak umýt nádobí, vše uklidit a je večer. Dny strašně rychle utíkají. Zítra se už přibližujeme k třem poloostrovům Chalkidiki s nejzajímavějším místem a to, svatá řecká hora Athos.

Dnešní trasa je 57 km