12.9.2015 Istanbul

Spousta kilometrů a večer už jsme v Istanbulu. V noci se přihnala velká bouřka a bezvadně se ochladilo, máme krásných 21°C což je na cestování ideální teplota. Jedeme vedle dálnice,  po parádní vedlejší čtyřproudé silnici, takové té podřadné,  kudy jezdí jen místní, z města do vedlejšího města s platem vajec pro souseda. Ovšem my si jen libujeme, po  tak výborné silnici jsme dlouho nejeli. Opět máme něco za odměnu.

Zastavujeme na obědovou přestávku a hned pod parkovištěm je suprový velký trh s ovocem a zeleninou, kam se sjíždí spousta aut z měst z okolí a asi i už z předměstí Istanbulu. 

Kouzlo, pohádka. 

Jdeme na průzkum cen a nabídky. Obrovské hromady nádherných melounů sladkých jako med. Všichni dávají ochutnat a jen se usmívají, i když pěkně poděkujeme a nic si nekoupíme.

Tak dokupujeme akorát dvě kila brambor za 1,5 Tl kilo rajčat 1,5 Tl a pár kapií 1 Tl.  Bohužel, včera jsme koupili velký meloun a máme ho plnou lednici, tak ty jejich slaďoučké malé kulaté nekupujeme.

Nemáme ho kam dát a hlavně, musíme sníst, ten co máme v lednici.

Istanbul projíždíme tentokrát vrchem, jedeme obrovským předměstím a padáme dolů k moři na hlavní třídu, která vede kolem pobřeží polovinou Istanbulu, ale je bohužel komplet celá rozkopaná, takže se pomaličku suneme kolonou, která je nekonečná. Večer dojíždíme na naše staré parkovací místo u Panorama Tahir muzea. Tady jsme v zimě stáli skoro týden a v pohodě. Doufáme, že Mirkovi s Helou bude místo také vyhovovat. Každopádně se zdržíme jen jeden den. Zítra je v plánu projít si jen to nejzajímavější z historické části a cournout se kouskem starého města a jedeme dál.

Dnešní trasa je 243 km