5.6.2016 Riso - Norsko

Než začnu popisovat co se včera stalo a událo kratičce se zmíním o volné síti u prodejen REMA 1000, která je nejrozšířenější levná prodejna potravin v Norsku. Lze u nich chytit na parkovišti volný internet. 

Odjedeme z hezkého místa dál po pobřeží směr Risor. To je dnešním cílem cesty. Mořská zátoka se probouzí, na lodích ještě spí a my v pohodě snídáme.

Okolo nás se přežene kachní školka. Opět jedeme boční silnicí č.40, kousek od dálnice.

Městečka Larvik a Skien jen projíždíme a okukujeme život.

To je právě výhoda pomalého cestování. Na Norsko máme čas, sice ne moc, nebo, jak bychom si přáli, ale přeci jenom více času než jen krátkou dovolenou a tak se můžeme takhle courat.

Dneska je neděle a okolo jezer a mořských zátok je spousta lidí a k našemu úžasu už se jich i spousta koupe. Jsme v oblasti Telemark, který je známý plavením dřeva z hlubokých lesů. Na oběd se zastavujeme u divoké řeky Numedlaslagen. 

Sjíždíme ze silnice a hned nás vítá Bruffos camp, který je ideální pro lov divokých ryb. Hned taky cedule hlásá, že se zde může lovit jen na speciální povolenku.

Řeka je to nádherná a pěkně dravá zasazená do parádních lesů. Další cedule upozorňuje, že v době od 4 – 9 měsíce musí být psi na vodítku.

Vyvozuji z toho, že se tady chrání všechna divoce narozená mláďata. Volně pobíhající pejskové, by je mohly vyrušit z hnízd, ať ty hnízda jsou kdekoliv. To se mi líbí.

Obědváme venku pod altánem a pokračujeme dál. Teď se zase pro změnu dostáváme do oblasti, která je jako ze škatulky. Domy jsou parádní, velké, krásně bílé a velmi upravené, opravené, natřené a opečovávané.

Celá oblast Telemark je známá svým Telemarským kanálem, který byl vybudovaný na konci 19 století. Kanál sloužil k plavení dřeva z hlubokých lesů v centrální části oblasti. Kanál je dlouhý úctyhodných 105 km a propojuje jezera a řeky až k moři. Jednotlivé úseky jsou přehrazeny 18 komorami, které umožňovali a dodnes pracují zdvihat a spouštět lodě a hlavně se tu plavilo za pomocí lodí dřevo. Výškový rozdíl je úctyhodných 72 m rozdílu. Bohužel, Telemarský kanál je pro nás hodně z ruky a tak jen tato zmínka. Nepojedeme k němu, je to opravdu dost daleko. Smiřujeme se s tím, že oblast centrálního Norska nám zůstane utajena. Nemáme šanci za necelé dva měsíce zvládnou všechny zajímavosti. Naším prioritním cílem je objet pobřeží a to je v Norsku dost náročný cíl.

Tankujeme na místní poměry lacinou naftu. Objevili jsme naftu za 11.15 NOK což je skvělá cena. Opět tankujeme na kartu, jinak to nejde. Vypadá to, že v Norsku se nedá tankovat jinak, než na kartu. Teda dá, ale to jsou většinou pumpy, kde je nafta mnohem, mnohem dražší. Asi, aby se zaplatila obsluha. Každopádně, i tankování na kartu je velmi pohodlné a intuitivní. Funguje to přesně jako v bankomatu a není potřeba znát řeč. Na displeji se promítají obrázky, které nás navádějí k jednotlivým úkonům. Takže pohoda.

U benzínky potkáváme takovéhoto černého krasavce. Nádherný veterán, pečlivě naleštěný a jak je vidět, neskutečně zachovalý a krásný. A aby se to nepletlo, hned naproti je několik stojanů pro nabíjení elektrikou.

Takže, vážení, kdo máte auto na elektriku, nejlépe značky Tesla, tak v Norsku nebudete mít problém dobít baterky. Tady takových stojanů už jsme za tu chvíli, co tu jsme viděli několik.

Dojíždíme do městečka Risor a jdeme na procházku městem. Přístavní město je maličké a kouzelné. Je proslulé svojí bělostí.

Všechny domy jsou bílé. Pár výjimek tvoří cilové domy, ale těch je hrstka. Jinak vše je dřevo, natřené na bílo. Vše je krásně upravené a spousta drobnůstek v oknech je hezoučká.

Domy jsou z období až 1650 a některé jsou opravdu hodně zajímavé. Procházíme se uličkami a je nám tu moc hezky.

Příjemné, čisté a upravené. Hlavně s čím se stále setkáváme, jsou komunikativní Norové. Oni se rádi baví, rádi prohodí slovo. Ráno na naše parkovišťátko přijel jeden pán na opalovačku a po pozdravu se hned zajímal, jestli nám moc nefoukalo a jestli jsme se dobře vyspali. To je pro mou chatrnou angličtinu dost náročné. Nicméně jsem mu zvládla poděkovat a popřát hezké opalování a hezkou neděli. Nicméně jsem byla tak zblblá tím jeho zájmem a soustředěním, abych správně poskládala větu, že netuším, jestli jsem mu nepopřála místo neděle sobotu. Ty dva dny si pletu. Ale pán se netvářil udiveně, spíše byl potěšen a odkráčel k břehu. Norové jsou opravdu velmi příjemný.

Zdraví, usmějí se a člověk na nich vidí, že jsou rádi, že Vás vidí. Ale o tom průvodce nepíše ani slovo. To jak jsou pohostinný a příjemný Řekové je plná kniha a přitom koukají na člověka jako bulíci, který vlastně ani neví, co to pozdrav vůbec je. Škoda mluvit.

Parkujeme na kraji městečka, na velkém parkovišti, kde jsou sice automaty a měli bychom platit od 8 hodin ráno. Nemyslíme si, že to tady budou nějak striktně dodržovat a stejně hned po ránu odjedeme.

Dnešní trasa je 211 km