22.7.2016 Lahti - Finsko

Stále je pod mrakem a sem tam občas prší.

Takže počasí nic moc a my jedeme už směrem na Helsinky a na trajekt do Estonska. Zdenda jede boční silnicí, stále se nám daří se vyhýbat hlavnímu tahu, silnici č. 4.  Čtyřka je hodně frekventovaná, ale na vedlejších je pusto prázdno. Lahti je poslední kloudné město před Helsinkami. Jedeme se tam podívat na skokanské můstky. Lahti je poměrně, na Finské poměry velké město se stotisíci obyvateli, ale jinak? Nic. Kromě známých skokanských můstků je to město bez historie.

Nové obytné domy, které už jsou moderní a spousta paneláků, které jsou velmi podobné naší výstavbě. Jen jsou o trochu hezčí.

Skokanské můstky jsou monumentální, a co je zajímavé, že pod největším je v prostoru doskoku  zabudovaný bazén. Velká padesátka, kde právě probíhají tréninky mládeže. Tak to se nám moc líbí. Skvělý nápad. 

Jedeme kousek stranou do přístaviště a Zdenda podle navigace hledá nějaké pěkné místo na noc. Nakonec objevujeme opuštěný kemp na břehu jezera v Lahti a jsme velmi, velmi spokojený. Jsme tady úplně sami na břehu jezera.

Jen kdyby se počasí drobet umoudřilo. Ohniště a spousta dřeva v okolí, travička a spousta zákoutí a stromů.

Máme krásné stání, jsme ukrytý a asi tady den, dva zůstaneme.

Kupodivu, ani komárů tu není tolik. Večerní grilování a Zdenda se pokouší ulovit další rybu.

Cestou pořád pátráme, jestli nepotkáme nějaké kolegáčky, nebo někoho, komu bychom dali pár kusů štiky.

Nemáme šanci jí celou sníst, ale bohužel, zatím jsme nepotkali jediné Čechy a ani žádnou příjemnou posádku, se kterou bychom se rádi podělili. Na parkovištích jsme většinou sami. Štika je výborná. Shodli jsme se, že gril a dřevěné uhlí je sice dobré sebou mít, ale štika pomaličku opečená na ohýnku, na dřevě, nemá chybu. Je daleko lepší, chutnější a voňavější.

Dnešní trasa je 58 km