Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 28.09.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



1.4.2016 Olympie

Odjíždíme směr Olympia, téměř nejznámější lokalitou v Řecku.

Trošku máme obavy z davů, ale tiše doufáme, že na naší straně bude stále ještě zimní roční období a málo návštěvníků. Průvodce radí, abychom si přivstali a vyhnuli se davům turistů. Olympia je velmi slavná, díky jednak několika chrámům, které se v areálu nachází, jednak díky zapsání lokality na seznam světového dědictví UNESCO a za další je tu skutečný stadion, kde probíhaly starověké hry a kde je zapalován olympijský oheň, který se pak velmi obřadně přenáší do země, kde se olympiáda koná. 

Už jen zapalování ohně je obrovská, velmi obřadná událost, která sem láká tisíce návštěvníků. Je pravda, že na některé věci si Řekové velmi potrpí a věnují jim náležitou pozornost. Městečko Olympia je malé a veskrze turistické. Několik větších parkovišť zdarma je příjemná pozvánka. Parkoviště jsou pohodlná, prosta jakýchkoliv zákazů a kousek od hlavního vchodu do Olympie. Pokud by v letních měsících byla plná, je na výběr několik dalších možností ve městě. Vlakové nádraží je jednou z možností hned na dostřel. Nádraží je velmi hezky opraveno, poměrně velké, ale jediná zrezivělá kolej a spousta kytiček v kolejišti svědčí o minimálním provozu, pokud vůbec nějaký je. Ale Zdenda tvrdí, že to vypadá, že občas nějaký vlak asi projede. Nicméně, dá se tu velmi pohodlně parkovat a ještě se naskytne tu a tam volná síť z nějaké blízké taverny. 

Zpět k Olympii, jako archeologické památce. Platíme nekřesťanských 12 Eur na osobu a vcházíme. Areál je obrovský a opravdu nečekaně krásný.

Samozřejmě je tu armáda hlídačů s nezbytnou píšťalkou, ale nijak to nepřehání. Návštěvníků je minimum, jen několik školních výletů, ale ti se přeženou, nebo se jim vyhneme a zase máme areál v klidu.

Každého zajímá Olympia jako kolébka Olympijských her, ale já mám Olympii spojenou s ohromnou sochou boha Dia sedícího na trůně.

Diova-socha-v-olympii-zdenek-burian

Je to kresba, kterou si mnozí pamatují z knih a časopisů. Je to překrásná monumentální socha, zhotovená z mramoru, zlata, cedrového dřeva, slonoviny, drahokamů a ebenu a také, zcela nenávratně zničená. Je to jeden za sedmi divů světa.

Kousek od vchodu a v centru celého areálu je slavný palác boha Dia.

Chrám byl dokončen kolem poloviny 5 stol. př.n.l. Samotná socha se nezachovala, ale stopy chrámu jsou v Olympijských ruinách patrné dodnes.

Autorem sochy byl slavný řecký sochař Feidás. Sochu Dia dokončil v roce 443 př.n.l. Socha boha Dia v Olympii byla neuvěřitelně velká. Samotný podstavec měl výšku jeden metr a šířku šest a půl metrů. Trůn dosahoval asi deseti metrů. 

 

Samotná socha Dia měřila 12,5 metrů. Vše na slavné soše mělo svůj význam. Zeus v pravé ruce držel sochu okřídlené bohyně vítězství Nike, levou rukou se Zeus opíral o berlu hellanodíků - olympijských rozhodčích, na jejímž vrcholu seděl orel - posvátné Diovo zvíře. Takto bych mohla pokračovat dál, ale je toho opravdu hodně. Nicméně, palác se nedochoval a to hned z několika důvodů.

K tomu se vrátím později, zůstaňme v areálu a Olympie a vkročme Bránou vítězů na nejslavnější stadion světa a to do arény v starověké Olympii.

P4010063

Vstupní kamenná chodba s obloukem z 3. st. př. n. l. 

Už cestou na stadion zjišťujeme, že vlastně celý areál je jeden rozsáhlý komplex budov, tak jak jsou dnes stavěny olympijské vesnice. Ubytovací zařízení, včetně hotelů pro návštěvníky her.

P4010109

Nejznámější je hotel Leonidaion, hotel pro ty nejvybranější.

Máme tu několik lázní a odpočinkových budov. Nechybí budovy pro oslavu vítězů.

Za zmínku ještě stojí chrám bohyně Héry, který je mnohem menší než Diův, což je samozřejmé protože Zeus byl největší a nejmocnější, ale i mnohem starší.

Héřin chrám je ze 7 století před Kristem, ale byl několikrát opravován a nakonec zničen, tak jako vše okolo.

V roce 776 př. n. l. se tu konaly první olympijské hry, o kterých se dochovaly záznamy. Ty se pak konaly pravidelně jednou za čtyři roky, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I..

P4010067

Zdenda prošel Bránou borců, připravil se na startovním kamenu a vyrazil svižným krokem v závodě v běhu na 100 m. Ve veliké konkurenci a s výsledným časem 3:35,32 si důstojně došel pro vítězství. Gratulujeme. 

Ještě jedna zmínka, poznámka a zajímavost  z historie her v Olympii.

Budova Bouleuterion sloužila představitelům her k schůzkám a poradám, něco jako dnešní Mezinárodní olympijský výbor. 

Tam atleti před začátkem klání skládali přísahu o čestnosti a poctivosti soutěžení. Skládali přísahu o věrnosti olympijským pravidlům, které už tehdy existovaly jako morální kodex, každého účastníka.

Z Bouleuterionu odcházeli sportovci na stadion, kde na podstavcích stály sochy hříšníků, kteří se zpronevěřili pravidlům nebo je nějak porušili. Každému provinilci byla uložena vysoká pokuta, která pak připadla jako honorář umělci, který vytvořil sochu nepoctivce a pozor, na podstavci bylo jeho plné jméno, jméno jeho otce a název vesnice nebo města odkud pocházel.

Ostuda to byla nehorázná a i při absenci internetu a rychlých zpráv, si velmi málo sportovců dovolilo podvádět. Jméno se rozlétlo neuvěřitelnou rychlostí a pro hříšníka to znamenalo konec veškerým nadějím na spokojený život. Zajímavé a inspirativní, že?

 Proč vlastně zaniklo celé město? Jak je možné, že takový obrovský Diův palác se válí na zemi a z jeho monumentální sochy nezbylo zhola nic? Kam zmizela tak vyspělá civilizace starobylého Řecka? Kam se vše podělo? 

Vraťme se trochu do historie. Trošku jsme se v tom motali a pročetli jsme průvodce a lovili na informace, kde se dalo. Podle nás hlavní úpadek vznikl dobitím Řecka Římany v r. 146 př. n. l. Rozplynula se veliká mocnost, Řecko,  které spojil Alexandr Veliký do jednoho státu. Po Alexandrově smrti se zase jednotlivé městské státy zbytečně vysilovaly bojůvkami mezi sebou a pro Římany pak byly snadnou kořistí. Největší správní celky, které zůstaly jakš takš pohromadě a to Egypt, Persie a samotná Makedonie v Řecku, neměli mnoho sil k ubránění svých území před silou Římských vojsk. Vojenská disciplína a vyhlášená strategie Alexandra Velikého a jeho Makedonské říše, byla nenávratně pryč. První známky postupného úpadku se ale objevují až ve 3. století. Řecko se tehdy už jako součást Římské říše dostalo do hluboké krize, což mělo negativní dopady i na samotnou Olympii. Stavební práce se zcela zastavily. V roce 256 vtrhl do země germánský kmen Herulů a jen plenil a ničil. V roce 394 vydal římský císař Theodosius I. edikt, kterým zakázal olympijské hry a krátce na to vtrhl do Olympie další germánský kmen, tentokrát Vizigóti. Roku 426 vydává císař Theodosiuse II. edikt ve kterém znovu opakuje zákaz Olympijských her, navíc nařizuje zničit všechny pohanské chrámy. Co v Olympii po vykonání tohoto rozkazu zbylo, bylo zničeno zemětřeseními provázenými záplavami v roce 522 a 551. Takže, tady máme vysvětlení toho, proč se tak mohutné sloupy válí v trávě.

P4010096

Některé sloupy jsou ponechány na svých místech zcela úmyslně. Můžeme tak vidět, jak jsou opracované a hlavně, jak jsou veliké.

Tohle je vršek sloupu, na který se pokládaly kamenné překlady střechy.

Je pravdou, že Olympii velmi pomohlo konání Olympijských her v Athénách v roce 2004. Celému městu to přineslo veliké prostředky jednak na samotné město, kde se vybudovalo mnoho nového. Pěší zóna, most k Olympii, silnice a parky, tak se mnoho prostředků nalilo do historické lokality jako takové. Je také pravdou, že všude je perfektně čisto, nikde není jediný papírek na zemi, vše vysekáno a upraveno.

P4010129

Musíme říct, že je to jedna z nejkrásnějších a nejpříjemnějších archeologických lokalit v Řecku. 

P4010145

V klidu jsme si sedli na tři tisíce let starý kámen a odpočinuli si. Samozřejmě, pod bedlivým dozorem, ale pokud asi neuděláme nic, co by znehodnotilo, znečistilo nebo poškodilo místo, jsme ponecháni osudu. V klidu jsme posvačili a pokračujeme dál.

Ke vstupence do Olympie patří i vstupenka do Archeologického muzea. Nelze muzeum koupit samostatně, jen takto v páru a pak je škoda vynechat muzeum jako takové. Muzeum je nové z dob olympiády v Řecku a musím říct, že nás nesmírně mile překvapilo. Překrásné muzeum, je perfektně uzpůsobené a plné nádherných artefaktů. Je poměrně málo věcí, o kterých bych řekla, tak tohle si nesmíte nechat ujít a toto opravdu stojí za zastávku, peníze, čas a za návštěvu.  Tak tyto dvě místa to jsou zcela určitě.  I Ti, kteří historii moc nemusí, by si zde měli udělat zastávku na jeden den.  Pokud bych měla dneska možnost, tak bych jednoznačně vyměnila Athény za Olympii. Takže, kdo si plánujete návštěvu Parthenonu, skvělé, ale mnohem zajímavější, příjemnější, krásnější, je Olympia.  Ale to je věc názoru.  

Tak vstupme do Archeologického muzea, kde nás hned v prvním sále ohromí nádherná rekonstrukce soch z chrámu boha Dia.

P4010177

Zeus jako hlavní socha a po stranách další bohové, koňské čtyřspřeží a vůbec.

P4010184

Však se podívejte na tu krásu. Sochy zdobily průčelí paláce. V zadní části byla další veliká skupina soch, které vévodil Apollon a kentauři. Až když stojíme pár centimetrů od soch, teprve můžeme ocenit jejich velikost a monumentalitu.

Křehká a vznešená socha bohyně Niké. Mramorová socha pochází z 5. st. před Kristem. Obdivujeme vše co je na ní vytesáno. Zručnost a vysoké umění tvůrce Paióniose z Mendy.

P4010216

Velká lví hlava z bronzu a Zdenda. Když už se nepřetlačuje s býkem v jiném muzeu, tak aspoň strká hlavu, kam nemá. Stále mu říkám, že ho jednou vyvedou za nepřístojné chování, ale je pravdu, že naopak, málem z muzea vyvedli mě, za nedovolené focení, ale to bylo jinde. Tady se fotit smí, ale bez blesku.

P4010241

Tenhle fešák se našel v Héřině chrámu. Jmenuje se Hermes a je celý z nádherného mramoru.

Další známou bohyní je bohyně Athéna.

Přesto, že Římané způsobili zánik a úpadek starověkého Řecka a my tady obdivujeme jeho starověké památky, nedá mi to a jako velká milovnice starého Říma sem musím dát  nádhernou sochu císaře Hadriána.

Dá se hodně polemizovat o tom, jakou újmu Římané způsobili Řekům a za co si Řekové mohou sami. Každopádně, kromě ztráty nezávislosti, která je nejbolavější, mohli Řekové dál mluvit svým jazykem a na druhou stranu sem byla přinesena kultura v podobě dalších jiných slohů a tak dál. Zkrátka, není to úplně jednoznačné. Hadrián byl velmi osvícený císař a Řecku věnoval velkou pozornost. Vzpomeňme na Hadriánovu knihovnu v Athénách, Hadriánův oblouk taky v Athénách a spoustu dalších počinů. Nicméně, podívejme se na oblečení na soše. To považuji za něco úžasného.

Nevím přesně, co je vše na soše vyobrazeno, ale docela jistě je tam vlčice kojící Romula a Rema, zakladatele Říma, jeden had- značící, že jen jedna cesta vede k cíli a samozřejmě sova – symbol moudrosti. Dvě nymfy nebo bohyně, ale už tu máme křesťanství, takže bohyně by to být neměly, které vkládají vavřínový věnec vítězství na hlavu, nevím koho, možná přímo samotného Hadriána, ale šaty vypadají ryze žensky. Kdyby Hadrián byl Řek, byla by to nejspíš Niké, bohyně vítezství, ale protože je to Říman, tak nevím.

P4010210

Veliké sbírky kameninových nádob. Bronzové nářadí, nádoby a zbraně.

P4010225

Venku pod krytým nádvoří je parádní sbírka chrličů vody nalezená u chrámů. Skoro všechny mají hlavy lvů.

Jen na těch chrličích je vidět, jednak vysoké umění opracování, velikost a nádheru mramorového materiálu.

P4010275

Tím končíme celodenní putování starověkou Olympií a přejíždíme z parkoviště u pokladen na parkoviště ve městě kousek od nádraží. Příjemné a klidné parkoviště, které můžeme jen vřele doporučit.

Protější restaurace má volný internet a hned u auta velký pomerančovník se slaďoučkými pomeranči. Večer se vydáváme na lup.

Pro statečné, kteří to zvládli až sem a zajímá je historie, je určená karta UNESCO, kde bude vše a ještě více a hlavně Zdendova fotogalerie. Tam je pod dnešním dnem mnoho fotek jak z Olympie, tak z Archeologického muzea.

Dnešní trasa je 23 km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ