Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 19.06.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



7.4.2016 Delfy

Už musíme odjet a i Wynditi hlásí změnu počasí, je nejvyšší čas rozloučit se s krásným a milým místem  a popojet o dům dál.

Jedeme směr Delfy, další památku UNESCO. Dneska má být oblačnost a k večeru se přižene asi nějaká přeháňka.

Cesta je pohodová, silnice dobré a provoz žádná sláva. Jen se mi líbí, jak si tady nikdo nedělá vrásky ze zákazu předjíždění a už vůbec je mi záhadou, proč vůbec kreslí na silnici nějaké pruhy.

Nikdo dopravní značení nerespektuje a co znamenají dvě čáry uprostřed silnice, víme asi jen my dva. Řekla bych, že tady je to akorát vyhazování peněz.Snažíme se nepřekážet a poctivě všem uhýbáme, jak jen můžeme, ale oni předjíždějí i v těch nejnevhodnějších místech. Přesvědčení, ono to nějak dopadne, tady platí naprosto všude. Ale, to je výsada jižních států, nerespektovat jakékoliv dopravní značení.

Nicméně, vzdalujeme se od moře a opět stoupáme do hor, které jsou podél celého pobřeží, a vlastně jsme na jižních svazích pohoří Parnas a pak navazuje pohoří Pindos, které je ještě vyšší. Takže jsme v pohoří Parnas, kde leží bájná věštírna v Delfách. Jsme poměrně dost vysoko a parkoviště pod starodávným městem je poměrně velké, vejdeme se pohodlně s auty. Průběžně přijíždí a odjíždí spousta autobusů, které vezou školní zájezdy. Ale ty jsou v pohodě. Mládež proběhne a vlastně za chvíli odjíždějí. Takže platíme, opět platíme, 12 EUR na hlavu a v ceně je i prý, skvělé muzeum.

Tak pojďme se podívat, jak to tu zůstalo do dnešních časů. Vcházíme do areálu, který je velmi hezky upravený a je vidět, že se tady o vše perfektně starají.

 Nejdříve si můžeme něco málo říct, jak to věštění vlastně fungovalo.

Žádný státník se totiž neodvážil vydat do války nebo činit závažná rozhodnutí bez rady z Delf, což svatyni dávalo obrovský vliv. Největšího rozmachu dosáhla věštírna v 7.– 6. století př. n. l., kdy zde byly i pokladnice bohatých měst, a to podél cesty, vedoucí k Apollonovu okrsku. Vliv věštírny ale už v klasickém období postupně slábl a její osud zpečetil zákaz uctívání pohanských kultů, který vydal císař Theodosius Veliký roku 395.

Před věštěním se Pýthie musela vykoupat v kalském prameni, poté ji odvedli k dalšímu prameni, ze kterého se napila, aby se probudily její věštecké schopnosti. Po skončení všech přípravných procedur ji odvedli do Adytonu. Cestou k prameni a od pramene až do svatyně, byla Pythie prý zahalena šátkem a šla v doprovodu kněží. Při samotné věštbě seděla Pýthie na trojnožce a z trhliny v zemi prý vdechovala vycházející dým, podle jiných žvýkala vavřínové listy, čímž se dostávala do transu. Archeologický výzkum místa však žádnou trhlinu v zemi nenašel.

Za věštby se platilo formou darů. Některé významnější řecké městské státy si v posvátném delfském okrsku postavily tzv. pokladnice k uchování těchto darů a k odpočinku svých občanů. Nejlépe dochovanými pokladnicemi jsou například pokladnice Athén. Podle archeologických nálezů byly mezi dary sochy, bohatě zdobená keramika, menší plastiky a předměty z drahých kovů, jako nádoby, ozdoby nebo trojnožky. Mnoho těchto nálezů je vystaveno v Muzeu v Delfách.

Nejkrásnější a nejpozoruhodnější je Chrám boha Apollóna a částečně postavené dórské sloupy, které byly vinou zemětřesení a vandalismu povalené.

Chrám boha Apollóna byl monumentální a pojí se k tomuto chrámu také pěkná báje.

Vedle Apollóna se zde uctíval také Dionýsos a krásná bohyně Athéna. Podle pověsti tu měla před Apollónem chrám a věštírnu bohyně země Gé (Gaia). Její svatyně byla střežena dračím bohem Pýthónem. Bůh slunce a světla Apollón, proměniv se v delfína, doplaval do Delf, zabil Pýthóna, svatyni si přivlastnil a stal se jejím patronem.

Na oslavu tohoto činu založil Pýthické hry a zasvětil trojnožku, na které potom sedávala věštkyně Pýthia.

Další stavbou je agora. Agora znamenala shromaždiště a byla většinou uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život. 

Původně to bylo jen volné místo, kde se konaly trhy, ale hlavně se zde shromažďovali nebo setkávali svobodní občané. Byla to nezbytná součást starověkých městských států, proto se s agorou stále setkáváme.

Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady.

Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada, chrámy a v bohatých městech lázně. Honosná sloupořadí poskytovala stín a chránila proti dešti.

Nad chrámem boha Apollóna je divadlo  vybudované ve 4 st. př. n. l.

Do hlediště se se pohodlně vešlo 5000 diváků. Stavba je to opravdu nádherná, a když vezmu ještě v potaz výhled do dáli, tak není co dodat.

Hned nad divadlem je nejlépe dochovaný starověký stadion v Řecku. Na stadion se vešlo zhruba 7000 diváků.

Do dnešních dnů se dochovala valná většina sedadel a dokonce uprostřed hlediště i sedadla pro prominentní diváky.

Konaly se tu Pýthijské hry, jednou za čtyři roky, byla to vlastně obdoba olympijských her.  Původně se hry konaly jednou za osm let, ale byla to dost dlouhá doba a hry v Olympii se zdály lepší a tak se vzorem pýthických atletických závodů staly ty olympijské, ale navíc se zavedl i dvojitý a dlouhý běh dorostenců.

V umělecké soutěži se pořádaly soutěže ve zpěvu s doprovodem píšťaly, sborovém zpěvu, hry na píšťalu a lyru, dále v přednesu básní a dramatických představení.

Odměnou pýthického vítěze byl palmový list a vavřínový věnec z posvátného Apollonova stromu.  

Nejvíce jsme byli zvědavý na bájnou Sibylinu skálu. S ohledem na nádherné pohoří nad námi, mě polil pot, jestli nás cesta povede až k úpatí pohoří. Vyšli jsme až k stadionu, kde prohlídka končí a místo označené jako věštírna jsme nenašli. Jdeme tedy zpět a podle plánku hledáme.

Ovšem, to co jsme našli a co je označeno jako Sibylina skála a kde údajně věštily bájné Pýthie je tento balvan u cesty, který není nijak valně označený a vlastně ho vůbec nikdo nijak nezaznamenal.

Všichni procházejí kolem a po celou dobu našeho, veskrze akademického pozorování, se u skalky nikdo nezastavil. Tak dopadla největší památka a podle mě nejdůležitější  místo celé lokality. Všichni probíhají okolo.

Jdeme ještě do muzea, které je nově opravené a rekonstruované. Je fakt parádní a vřele doporučuji k návštěvě. 

Nebo takhle, byla by škoda muzeum vynechat. Lístek je pro obě dvě záležitosti. Jak historické město, tak muzeum.

Vše, co se tady nalezlo ve vykopávkách je v nádherném muzeu, které svojí moderní architekturou, přehledností a způsobem prezentace, předčí očekávání.

Nejznámějším exponátem je bronzová socha známá jako „Vozka“. Socha vozky působí hodně vratce a křehce, ale původně stála ve svém kočáře a měla být viděna jen z pohledu zdola.

Když jsem pročítala materiály k tomuto mému psaní a popisování dnešního dne, popudilo mě v jednom popisu, že „ vozka měl sedět vysoko na svém kočáře a měl být viděn jen zdola“. Ať se dívám na sochu zprava, zleva, socha rozhodně sedět nemohla. Vozka docela svižně stojí, a že by si chtěl sednout, tak to ani náhodou. Myslím, že o nějakém sezení ani neuvažoval. No, jen se podívejte! A Zdenda se mi směje.

Dalším obdivovaným exponátem je sousoší „ Trojice tančících dívek“. 

Pozůstatky sochy býka v životní velikosti. Tak, z býka toho moc nezůstalo a opravdu restaurátoři musí mít opravdu velmi rozvinutou fantazii, když, z pozůstatků a několika plátů stříbra dokáží nějak poskládat vše do podoby býka. 

To jsem zapomněla, býk byl celý ze zlata a stříbra. Docela finančně náročné. Býk je v životní velikosti a z 6 st. př. n. l.

Nádherné sfingy, které seděly na obřích sloupech a hlídaly vchod do Apollónova chrámu.

P4070149

Velké sbírky keramiky, bronzových nádob a soch, to vše je muzeum v Thébách, které za peníze, námahu a čas opravdu stojí. Se Zdendou jsme se shodli, že je to opět mnohem hezčí, příjemnější, upravenější, dochovalejší a díky prostředí krásnější památka, než všemi navštěvovaný Parthenón v Athénách. Pokud bychom mohli doporučit, při nedostatku času, vynechat Parthenon a jet rovnou do Olympie a sem, do Delf. Ale to je náš názor a je na každém, co si vybere.

Pro milovníky historie už je v odkaze UNESCO – Řecko – Delfy velká fotogalerie a jakmile bude čas, mám spoustu zajímavého materiálu, tak jen to zpracovat. Ale fotogalerie už je na svém místě.

Dnešní trasa je 34 km

75-galaxidi-delfy-7-4-2016-ujeto-34-km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ