27.1.2016 Bali

Konečně jsme se zase odpíchli z místa a jedeme po severní části ostrova na západ podél pobřeží. Teda, pokud to půjde. Rádi bychom objeli Krétu podél pobřeží, ale na jihozápadě už víme, že moc neuspějeme. Nicméně, co bude dole na jihu, teď neřešíme, protože máme před sebou velký kus cesty směrem na Chanii a dál jsou dva hornaté výběžky s pohořím Onihas a druhý s pohořím Geroskinos a potom už se budeme stáčet k jihu. Potud je náš plán a dneska se konečně drobet vybírá počasí.

Je docela chladno a za námi, jsou hory pěkně zasněžené. Když jsme sem před vánoci přijeli, hory byly přesně takto bílé, mezi vánoci vše slezlo a při našem odjezdu, byly jen s droboučkým popraškem.

No a dneska koukáme a hory jsou opět parádně zasněžené. Však je to ve vzduchu znát.

Cesta je v pohodě a silnice parádní. Jen podle nás zbytečně padáme až k moři a zase stoupáme do výšin.

Naší dnešní zastávkou je klášter Atali ze 17. století zasvěcený sv. Janovi.

Víme, že je poblíž letoviska Bali, ale málem jsme odbočku minuli.

Respektive, na silnici je klasická hnědá cedule, která upozorňuje na klášter, ale než jsme přelouskali cože je to za avízovanou památku a jestli to náhodou není ta naše, tak už byla odbočka přes protijedoucí pruh.

Krásná silnice, po které doposud jedeme, se mění na cestu pro kozy. Děsivý krpál, který zdoláváme je tak prudký, že mi sjeli i hrnky s konvicí ze stolu a to už je co říct.

Na malém parkovišti necháváme Flíčka a jdeme na prohlídku. Bohužel, máme smůlu, je zavřeno. Prý máme přijít jindy.

Škoda, vlastně jsme klášter ani nezahlédli. Je mistrně skovaný za zatáčkou a vzrostlé stromy, které klášter obklopují, jsou opravdu vzrostlé a košaté. Ale vyhlídku do dáli tu mají úžasnou. Jedeme dolů, podjíždíme silnici, prý to je dálnice, a jedeme kousíček do letoviska Bali, kde přenocujeme.

Letovisko musí být v létě naprosto perfektní. Teď je to sice vesnice duchů, ale podle taveren a restaurací a množství hotelů a hotýlků tu musí být neskutečně živo. 

Několik pláží a krásné moře, pár obchůdků a velmi hezké hotely, takové akorát.

Žádné mamutí stavby a mega resorty. Spousta malých domů s apartmány. Všude čisto, hezké zahrady a hodně bazénů. Jo, tady by se mi líbilo.

Několik obchodů a i nezbytné potraviny. Zkrátka je tu vše a asi tři půjčovny aut. Na každé pláži několik sprch, což se taky nevidí tak často a dotankovat vodu? Žádný problém, možností hned několik. Vše je perfektně schované mezi kopci. Idyla.

Jen je asi problém se sem v létě dostat s autem, myslím s obytkou. Všechna možná parkovací místa jsou něčí, někomu patří. Hotelu, restauraci a tak. Možná by se dalo něco najít, ale až hodně brzo k ránu. Jinak, je to tu asi dost bez šance. Jdeme na dlouhou procházku po pobřeží a okukujeme hotýlky a malé soukromé apartmány. Moc hezké to tu mají.

Hned u moře používají proti vlnám takovéto bariéry z písku. Na zimu navozí hromady písku před svoje taverny, aby jim zimní bouře neuškodili a na jaře zbylý písek jednoduše nahrnou do moře a je uklizeno. Na konci dne se opět na chvilku ukázalo sluníčko, ale celkově se ochladilo. Je stále okolo 10°C .

Nová kytička, tu ještě ve sbírce nemáme. 

Dnešní trasa je 43 km