Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 20.10.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



5.11.2016 Vlora - Albánie

Orikumi nás nemile překvapilo. U vstupu do archeologické lokality, kam máme namířeno, je vojenská brána, dál vojenský areál a vojáček na stráži.

Což, to je v pořádku, to jsme věděli, ale ten včerejší  vojáček nám řekl, že ráno, od devíti hodin, budeme moct projet dál na památku projet.

Čekali jsme na okraji města, hned u moře a pláže, která je mimochodem krásná a příjemná. Stejně byl už včera soumrak a nikam dál bychom nejeli a byli jsme rádi, za příjemné stání.

Měli jsme z restaurace internet a nic nám tady nechybělo, ale ráno nás zkrátka dál nepustili. Hned před bránou je cedule s obrázkem antického divadla, jsou tam i vypsané návštěvní hodiny a ještě je to rozděleno na sezonu a mimosezonu, ale vojáček, který je samozřejmě jiný než ten včera, nás dál nepustí. Protože se hned tak nedáme, tak povolal další a další nadřízené.

Nakonec je okolo nás hlouček důstojníků a ti nás nekompromisně otáčí a posílají pryč. Tak nám další bod našeho zájmu zůstává skryt a utajen. Nevadí, jedeme kousek dál, do Vlory.

Je to jedno z největších měst na pobřeží, druhý největší přístav a pyšní se 80 tisíci obyvateli. Velké a vyrůstající město. Všude se staví jako o život. Nové veliké paneláky rostou jako houby po dešti.

Opět parkujeme na hlavní výpadové silnici, kde je pro nás dost místa, a jdeme se podívat do města. Jediné, co je tu zajímavé je pomalu nejstarší mešita v zemi, mešita Muradi.

Jdeme k ní skoro přes celé město, ale s tím jsme počítali. Hlavně se chceme podívat na vyrůstající nábřeží a zrovna budovanou odpočinkovou zónu.

Bude to tu jednou parádní. Jen kdyby se tady naučili trochu pořádku a bylo by vše jiné. Koukáme, jak jsou Albánci naučený vše pohazovat kamkoliv. Je jim úplně jedno, že hned vedle sebe mají koš na odpadky, ale dopitou plastovou láhev pohodí do parku, hned vedle. Dělají to všichni a nepořádek je tedy ohromný. Těch pár zametačů nemá šanci situaci zachránit.  

Mešita Muradi je parádní. Její 18m dlouhý minaret je krásně štíhlý a celá stavba už dneska působí na svém místě dost nepatřičně. Jsme zvyklý obdivovat mešity obklopené bazarem, nebo starými domky. Tady je kruhový objezd a uprostřed stojí mešita.

Jako jedna z mála takto starých staveb přežila dobu komunismu jen díky tomu, že v ní bylo regionální muzeum.

Jedeme dál k další památce a tím je klášter Panny Marie ze 13. Století. Klášter stojí na ostrově Zvërnec a je přístupný dlouhou lávkou z pevniny.

To je také tady dost nepochopitelné. Jedeme hned za Vlorou, jednou z bočních ulic naprostým a totálním tankodromem. Jsme ve městě a tak příšernou prašnou silnici jsme snad nezažili. Něco neskutečného. Auta křižují vozovku ve snaze najít co nejmenší díry a tím, že je po dešti, vyhnout se co nejvíce blátu a bůhví jak hlubokým kalužím. Hned za posledními domy je les, kde si místní odkládají vše, co nepotřebují. Od stavebních zbytků a všeho možného po normální komunální odpad. Tak nějak tomu moc nerozumíme. Mají tu hotely, drahé vily a neskutečný nepořádek v lese, kudy k těm hotelům musí s turisty projet. 

Pb050064

Ve městě je silnice, kde se pomalu nedá kloudně jet a kousek za městem na ní navazuje parádní asfaltka. Sice úzká, ale téměř nová.

Klášter nacházíme velmi lehce, ale je opět pro nás nedostupný. Leda přeplavat. Část mostu se prý letos zřítila a mniši v klášteře používají loďku. Tak, mají alespoň klid a nikdo se jim necourá po baráku. Problém je jediný, není kde se tu otočit a musíme velký kus couvat. Odhaduji, od odbočky takové 3 km se musí odcouvat. Myslím, že i menší bydlík by měl problém se tu otočit. Jdeme se podívat alespoň na konec lávky, ale i to je úžasný zážitek.

Projít na konec je vyloženě adrenalinová záležitost, ale jsme spokojený. Vždyť by to bylo tak obyčejné a trocha vzrušení ještě nikomu neuškodila.

Bedlivě sleduji, které prkno ještě vydrží a pomalu a opatrně si to suneme na konec mola. Zátoka je krásná, ale opět, na březích je vše, co se komu nehodí. Staré plastové křesílko, pneumatiky, zkrátka odpad. Jedeme zpět, už je odpoledne a za chvilku se začne smrákat.

Cestou jsme si všimli cedule kempu a tak tam jedeme. Vše je opuštěné, jen řemeslník, který briskně volá asi majiteli a za 10 Eur tu můžeme přenocovat. Bláhový. Není jediný důvod tu platit a zůstávat.

Proudu máme díky novým bateriím na rozdávání a vodu nepotřebujeme. Ale musím říct, mají tu k dispozici vodu, elektřinu, pěkné toalety a překrásné místo. Samozřejmě bar a restaurace. Přípojku nám ochotně hned nabízí. S velkým díky odjíždíme.  

Jedeme kousek dál a vjíždíme na další parkovací místo, které můžeme jen doporučit. Je to velmi dlouhá pláž s písečkem plná restaurací, barů a taveren. Velké parkoviště hned za nimi a pohodlné stání pro spoustu aut.

Teď je vše opuštěné a zazimované, ale v sezoně to tady musí být příjemné. Koupání je tu určitě skvělé a volného stání, jen si vybrat místo.

Zítra nás čeká další den boje s naší lednicí a plynem. Už máme skoro na dně druhou bombu a Zdenda se rozhodl, že jí vypustíme do nuly, necháme vykapat nepořádek, pokud tam nějaký bude a vyčistí opět komínek. Ve Vloře natankujeme u nějaké velké čerpačky do obou prázdných bomb nový plyn a uvidíme, jestli to už přestane dělat rotyku.

Včera Zdenda zase čistil mřížku, která se zanesla a je zahnědlá. Plyn sice už tak nesmrdí, ale občas je cítit a to není dobré. Hlavně to vidíme na zahnědlé mřížce. Takže, zítra budu pomocník a podržkleště a budeme zase čistit a profukovat a odpouštět a vůbec. Už mě začíná problém plynu dost vadit. Důležité je, že lednice chladí a mrazák mrazí, ale ten zbytek? Škoda mluvit.

Dnešní trasa je 25 km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ