15.11.2016 Beltojë - Albánie

Dopoledne jsme popojeli kousek od moře. Příšerně foukal vítr a nebylo se kam schovat.

Našli jsme si parkoviště kousek od naší silnice a pustili se do úklidu.

Ten už jsme potřebovali dost nutně a hlavně, mě se drobet nakupilo prádlo. Já jsem se pustila do prádla a Zdenda statečně do úklidu.

Všechno ven, koberce vyklepat a na sluníčko, vytřít, vypucovat sprchový kout, toaletu beru desinfekcí a dalšími prostředky, skříňky napustit leštěnkou, zašupovací dveře leštěnkou. Zkrátka komplet pořádný ordunk.

Je čas taky odblokovat přední dveře a vyčistit a vymýt vše okolo nich. Hlavně zase po čase vyluxovat celý vnitřek auta, všechna zákoutí, kam se dostane prach.  Malý luxík se nám velmi osvědčil. Koupili jsme ho tuším v Bulharsku, hned na první cestě v nějakém elektru. Maličký a velmi výkonný. Hlavně má nízkou spotřebu a stál pár korun.

Rozhodně stokrát lepší než nějaký dobíjecí lux prodávaný pro karavany za hříšné peníze. Osvědčili se nám rozstříhané koberce. Ty můžeme velmi jednoduše vyndat a vyklepat. Máme je rozdělené na 4 díly do celého auta. Zjistili jsme, že při našem provozu mají životnost 2 roky. Víc nevydrží a to ještě používám koberečky jednak ke vchodu a hlavně v kuchyni pod nohy. Když vařím a padá mi kde co na podlahu, tak doma jsem to vytřela, ale tady vezmu kobereček a vyklepu ho a je zase čisto. Koberečky vždy po nějaké době na noc namočím a vyperu. I když je špatné počasí tak ve sprchovém koutě krásně vykapají a do rána uschnou.

Zdenda mi vymyslel skvělé věšení prádla. Vždycky jsme hledali kam natáhnout šňůry a to mě nyní odpadlo. Nemusíme mít nikde poblíž nějaký strom nebo stožár. Teleskopická tyč na mytí auta poslouží i na prádlo. Proč ne?

Takhle vypadá moje vaření, jak já říkám do kyblíčků. Koupili jsme jedno velké kuře, takové to žluťoučké, domácí.

Vykostila jsem ho a šasí, křídla a kosti dám do papiňáku na vývar, tentokrát jsem ještě koupila do polívku hrst žaludku, jatýrek a srdíček. Vývar pak dodělám buď kapáním, strouháním anebo zavařím nudličky. Dneska jsem dělala omáčku, maso ze dvou stehen nakrájím a s kořením na hnědém cibulovém základu jako na divoko. K tomu máme Moravské zelí a brambory nebo udělám bramborové knedlíky. Zbylo ještě maso na rizoto. To budu dělat zítra. Teď už musí vše vychladnout, abych to mohla nacpat do lednice. Ještě jsem udělala dva kyblíčky nakrájeného zelí s mrkvičkou na sladkokyselo, ale ty už jsou v lednici. Kyblíčky máme v pohodě v lednici 14 dnů a jako příloha téměř ke všemu je takto naložené zelí vynikající. 

Večeře je dneska studená. Vynikající albánský chleba, já mám řecké suchary, plátek kuřecího salámu, slaný sýr, olivy a zelená cibulka. K tomu všemu čaj a jako zákusek kaki, které má právě sezonu a všude se prodává za pár korun.

Jedeme jen kousek, protože se valem stmívá a nechceme putovat potmě.

Parkujeme nakonec u veliké benzínky, kde mají volný internet, čisťounké toalety a vodu. Ráno dotankujeme nádrž a vypadá to, že jim tady nevadíme. Ptala jsem se obsluhy a není problém, můžeme tady stát. Jenže, než šel Zdenda spát, tak přišla obsluha a chce 5 Eur za parkování.

Nevím, já už jsem spala a ráno koukám, kdeže jsme se to ocitli. Zdenda v noci poodjel jen nějakých 100 m za benzínku na velké parkoviště nějaké zavřené firmy. Naproti nám stojí několik kamionů. Taky se jim nechtělo platit.

Dnešní trasa je 36 km