Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 19.11.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



17.11.2016 Ujcinj - Černá Hora

Dneska definitivně opouštíme krásnou Albánii.

Tak nějak je nám líto, že nemá delší pobřeží, protože rádi bychom tu zůstali déle, ale čas je neúprosný a my musíme jet dál. Zdrželi jsme se poměrně dlouho čekáním na náhradní trysky k lednici a teď už se moc courat nemůžeme. Na vánoce musíme být v Benátkách, protože tam za námi přilétne na pár dnů naše Andulka. Poprvé, po více jak dvou letech putování budeme spát v kempu, který už máme objednaný.

Hranice s Černou horou je totálně opuštěná. Dříve se tu prý platil jakýsi poplatek za vjezd do Černé hory, ale dneska po nás nikdo nic nechce. Jen ve mně drobet hrklo, protože před námi je cedule jako hrom, co vše se nesmí z potravin do Černé Hory převážet.

Ale vše je v pořádku, nikdo o nás nejeví veskrze žádný zájem a my můžeme pokračovat dál.  Zdenda v nestřežené chvíli nalepil naší vizitku na jeden z budníků celníků.

Tady je důkaz, a pokud jí někdo vyfotí, Zdenda slibuje velkou odměnu. Na hranicích není žádný pohyb běženců nebo kohokoliv jim podobného. Pusto prázdno. Myslím, že si je užijeme v Itálii, ale tady nikdo není.

První naší zastávkou je městečko Ulcijn, kousek od hranic. V době dovolených, do června do konce září je celé město uzavřené pro auta větší jak osobáky. Všude jsou veliké zákazy a normálně bychom se sem vůbec nedostali a museli nechat bydlíka někde na okraji města, poměrně dost daleko od moře a místní chlouby, nově přestavěné tvrze.

Město   Ulcijn bylo založeno někdy před 2,5 tisíci lety Ilyry a postupně se tu vystřídaly snad všichni uchvatitelé, kteří se na Balkáně ocitly. Řekové, Římané, středověcí Srbové, Benátčané a Turci. Nebýt několika ničivých zemětřesení, bylo by to krásné město.

V roce 1979 postihlo město, stejně jako většinu černohorského pobřeží veliké zemětřesení a byla zničena spousta staletých domů a téměř celá historická část města se sesunula k zemi. Následovala obnova a jak tak koukáme, obnovuje se stále.

Na skále se vypíná pevnost, která je dneska z velké části ryze turistická. Samé hotely a restaurace, ale nutno podotknout, že terasy restaurací nabízí krásný výhled na moře. 

Překrásná, chráněná zátoka je určená pro slunění a koupání. Bohužel, opět se ukazuje, že každá mince má svůj rub a líc. Je zima a nemůžeme se koupat, ale zase na druhou stranu jsme na místě, kam bychom se v létě nedostali ani náhodou.  Kousek od auta se k nám přiopojila tato paní a je velmi komunikativní a příjemná. Je to paní profesorka v důchodu a vyučuje v místní škole tři hodiny denně srbštinu. Je jí hodně dobře roznět a tak si povídáme jak to tady chodí a jak se v Černé hoře žije. 

Máme sezonu mandarinek a všude se jich prodávají ohromná množství. Pytel o 6 kg za 3 Eur. Což jsem tak nějak spočítala na necelých 10,- Kč za kilogram. Včera jsme si koupili tašku 4 kg a dneska večer jsme je skoro dojedli. Baštíme je ve velkém. Za jízdy loupu jednu mandarinku za druhou a večer sedíme a loupeme a loupeme až je mísa prázdná. Tady jsou mandarinky spíše drobnější, ale úžasně sladké.  Myslím, že nějaké překyselení nehrozí.

Zdenda opět vaří večeři. Koupili jsme ještě v Albánii ochucené masové prsty, výborné za 20,- Kč 10 kusů a máme je na dvě večeře. Takže osmažit a do prohřáté chlebové housky se spoustou zeleniny a máme večeři.

Zítra se půjdeme podívat do prodejny potravin, jak se tu pohybují ceny. Albánie byla úžasná na ceny potravin. Mám nakoupené zásobičky do Chorvatska, tak jen na kukačku.

Dnešní trasa je. 42 km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ