7.12.2016 Paklenica - Chorvatsko

Ráno je obloha jako vymetená a my opouštíme Zadar a míříme k cíli dnešního dne do Paklenice v pohoří Velebit.

Celé toto pohoří je nejdelší chorvatské pohoří a táhne se velikým úsekem u pobřeží severní Dalmácie. My jedeme do Paklenice, kam já osobně se vracím po mnoha a mnoha letech.

Máme to kolem 50 km a rádi bychom byli v Paklenici co nejdříve. První, co neznám a nepamatuji, je samozřejmě vstupní brána.

Klasika, všude se v Chorvatsku platí, tak proč ne tady, Že ano. Bohužel, pokud chceme do hlavní rokle, musíme zaplatit 40 Kun na osobu s tím, že v 17h musíme odjet.

Jinak to nejde a nemá cenu polemizovat. Celé pohoří Velebit je chráněná oblast pod hlavičkou UNESCO, jako součást světové biosférické rezervace a jsou tady celkem dva národní parky.

Právě Paklenice je jednou z chráněné lokality. Za zmínku ještě stojí, před pár lety objevený unikátní jeskynní systém, který se postupně bude otevírat i pro veřejnost.

My jdeme roklí a obdivujeme mohutné vápencové skály s hlavním masivem, kde vede spousta lezeckých cest.  

Je vidět, že alespoň tady se peníze za vstupné vrací zpět a postupná úprava chodníků a občasné posezení u cesty je velmi příjemné.

Všude je úžasně čisto. Nikde není jediný papírek a jediný nepořádek. Vše je uklizené a koše mají nové igelitové pytle.

Vše dokresluje krásně čistý potůček, který se žene roklí. Máme krásný den, je příjemně.

Ovšem, velmi rychle se smráká a to se okamžitě rapidně ochlazuje. Během chvilky je tma a ziminka.

Bohužel, v Paklenici se skoro nikde nedá stát, jediná možnost je v kempu. My dneska stojíme před ním, protože je naštěstí už zavřený, jinak by to byl asi problém. Viděli jsme ještě jedno malý místečko, ale dost problémové a jinak, bychom museli jet dál a pokusit se zastavit někde cestou.

Dnešní trasa je 50 km