int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

             do 18.02.2024

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

 toto vidíme okolo nás



26.2.2016

Odjíždíme z Agia Galiny směr Faistos, významná archeologická lokalita. Zase stoupáme do kopců a zdoláváme pohoří Psiloritis. Tady dole, na jihu, to ani jinak nejde. S železnou pravidelností se střídají pohoří a sjezdy k moři a stále stejně. Vydrápat se nahoru a hned padat dolů. Nahoru, dolů, nahoru, dolů. To co jsme v potu tváře a za cenu nafty vyškrábali, tak zase sjíždíme pomalu dolů, aby se mohlo zvesela znova stoupat na další pohoří. Faktem je, že silnice jsou většinou velmi pěkné, teda, na místní poměry a průjezdy horskými vesnicemi nejsou tak tragické, jak mnozí uvádějí. Cestou máme městečko Timbaki, kde máme kliku na zeleninový trh a ten si nemůžeme nechat ujít. Je mnohem menší než v Turecku, ale aspoň něco a na doplnění zásobiček zeleniny to ujde. Jen si říkáme, že vlastně to co tady utrácíme v Eur tak v Turecku je za tureckou libru s tím rozdílem, že za euro jsme dali 28,- Kč a za libru 8,- a 10,- Kč. Kilo papriky jsme dneska koupili nejlevnější za 1 Eur a v Turecku jsme kilo papriky běžně kupovali za 1 TL. Bohužel, a tak je to se vším. Totožné množství chleba je za 1 Eur nebo za 1 Tl. Což je pekelný rozdíl, ale nedá se nic dělat, takový je holt život. Při vjezdu do města jsem zahlédla ceduli Autogass, super, alespoň dotankujeme plyn. Pumpa je až na výjezdu z města směr Matala. Zdenda si všimnul, že tu mají montážní jámu a u ní maznici. Jednak jsme museli dokoupit nové stěrače a domluvili jsme se s majitelem, že si Zdenda namaže zadní nápravu. Už jsme to jednou dělali v Turecku a dneska je přímo ideální příležitost. Nafta je bohužel oproti Čechám stále poměrně drahá 0,98 Eur. Tady tak nějak zrovna moc nereagují na snižující se cenu nafty na světových trzích. Já bych řekla, že je jim to úplně šumák. Hezky si drží svojí cenu a to, že se všude zlevňuje, dokonce i u nás a to je co říct, je jim ukradený. Tak jsme tady nechaly spoustu peněz. Za použití maznice si pumpař řekl 5 Eur, za stěrače 20 Eur a pak ještě plyn a naftu. Plynu máme nyní spotřebu minimální. Vlastně jen na vaření a sprchování. Vlastně se ukazuje, že nejvíce plynu zbaští lednice. Dojíždíme do Faistos na parádní veliké parkoviště s monumentálním výhledem na Mesarskou nížinu. Máme štěstí, je krásné počasí a tak se i daří udělat pár slušných fotek. Jedná se o bohaté minojské město, které je svojí rozlohou a významem považováno za druhé, zase druhé, nejvýznamnější město hned po Knósu. Nový palác byl postaven na troskách starého paláce a byl vybudován z kamenných kvádrů otesaných sekerou. Zajímavá technologie. Nicméně, jako všechny stavby, paláce i tento byl v polovině 15. století zničen obrovskou vlnou tsunami a už zde další palác vystavěn nebyl. Faistos tak ztratil původní slávu a důležitost, ale nezávislost si ještě nějaký čas udržel. Vykopávky ve Faistu začaly poměrně brzo, už v roce 1884 a vlastně s přestávkami pokračují až dodnes. Našla se zde spousta nádherný a vzácných předmětů, které jsou dneska v Archeologickém muzeu v Héraklionu. Máme štěstí, jednak je krásný den a druhak jsme tu skoro sami a po odchodu páru z Londýna to máme s ostrahou jedna ku jedné. Palác není tak hezký jako v Knósu, ale jen díky tomu, že se zde nerozvinula touha zrekonstruovat za každou cenu a možná i scestně. Procházíme se královským palácem, skladišti a svatyněmi. Moc hezky upravená trasa nás vede podél celé odkryté lokality. Pod stříškou jsou ukryté královské komnaty s bazénem, lázně. Původní mramorové desky a původní schodiště. Je to krása a vřele doporučuji k návštěvě. Vstupné je pouhé 3 Eur. Máme sebou nezbytnou svačinku a užíváme si klidu a příjemného posezení na jedné ze spousty laviček. Je vidět, že se tady o celý prostor výborně starají. Lavičky jsou podél obvodu areálu, vždy schované někde ve stínu a množství odpadních košů je jen v pořádku. My svačíme na hlavním nádvoří, na sluníčku a schovaný před větrem. Dva hlídači už nás přestali pronásledovat, asi zjistili, že jsme neškodný a tak se stáhli a dali nám pokoj. Obdivujeme krásné pythony na olej, obilí a vše, co se dalo skladovat. Už jsem se o tom zmiňovala, tyto obří nádoby na skladování se jmenují pythony. To pro ty, co přišli později, takže, žádné amfory, žádné džbány, ale pythony. Skladiště, kam můžeme nahlédnout je chladné a hodně nám připomíná sklepení ve starých domech, jen s tím rozdílem, že tady jsou veliké pythony a u nás nepotřebné haraburdí, které se nechce nikomu vyhazovat. Některé pythony jsou opravdu monumentální a krásně zdobené, vypracované a zrovna tady litujeme, jak necitlivě přikryli krásné obří nádoby ošklivou betonovou deskou. Zdrželi jsme se až do pozdního odpoledne, dáváme se opožděný oběd kořeněný nádherným výhledem. Oblíbili jsme si těstovinový salát se zeleninou a kousky opečeného kuřecího masa. Když je den, jako dneska, není nic lepšího, než vytáhnout z lednice studený odleželý salát a zazdít to jedním čerstvým rajčátkem. Pokračujeme dál do cíle naší dnešní cesty do Mataly. Je to kousek a k večeru jsme na místě. Matala je vlastně další krásná pláž, která má svojí historii, jak starověkou, tak novověkou. Kytička pro dnešní den Dnešní trasa je

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ