Opouštíme pobřeží a jedeme už směr domů. Sice jen kousek, ale už se stáčíme k českým kopečkům a je nám tak nějak hezky.

Pravda, máme hezký den a moře se s námi loučí přímo skvostně. Jsme stále v oblasti Marche, které je známe svojí gastronomií a jelikož jsme cestou potkali Euro Spin a mají... číst dál

Dneska nastalo dlouho plánované a několikrát odložené rozebrání přední části auta kvůli kryse, která se nám dostala dovnitř a Zdeněčkovi odnosila všechny muffiny a mě prokousala dva košíčky, což mě teda děsně naštvalo.

 To je věc, která se nedělá. Ještě dokážu pochopit, že si odnosila všechno... číst dál

Krásné ráno a milá návštěva. Sice jen na chvilku, ale aspoň, že tak. Paní Jana si všimla našich vlaječek a přišla nás pozdravit. Žije v Itálii už 25 let a na její výslovnosti to není znát. Velmi si vzpomínám na pár známých, kteří se po revoluci snažili uchytit v cizině a pak, když se po dvou... číst dál

Pohodová noc a ranní probuzení místního osla. Hned vedle nás je Ekofarma, kde vedle ohromného nepořádku všude kolem mají, jen co jsme viděli, tak 20 koní a jednoho osla, kterému se nelíbilo, že je sám ve výběhu.

Koně si na projížďku můžeme půjčit, ale jelikož ani jeden z nás není koňák a... číst dál

Tak jako jsem propočítávala použití a využití veřejných prádelen na cestách a propracovala jsem se při  minimálním měsíčním použití k docela slušné cifře, tak s elektřinou, je to ještě zajímavější.

Samozřejmě, nemluvím a nemám na mysli cestovatele, kteří jedou na vysněnou a dlouho očekávanou... číst dál

Odjíždíme ze smutného města Camerino. Celé vnitřní historické jádro města, veliká chlouba celé oblasti je vylidněné a téměř opuštěné.

Odjíždíme a jen se rozhlížíme, jak to tu zemětřesení poničilo. Naštěstí zde nebyly žádné ztráty na životech, ale lidi přišli o střechu nad hlavou, o své... číst dál

číst dál

Urbino, jeden z nejslavnějších renesančních dvorů, neprávem opomíjené.

Památka UNESCO to opravdu není náhodou. Město, které je téměř celé za hradbami se tyčí na kopci a je nepřehlédnutelnou dominantou celého kraje. Rodiště slavného Raffaela a působiště velmi slavných architektů.

Balíme... číst dál

Dopoledne odjíždíme z perfektního místa, kde je klid a nikdo neruší.

Večer se na nás párkrát přijela podívat místní policie a pak už jsme osaměli. Jsme rádi, když vidíme, že jim tu nejsme ukradený. Nikdo nás neobtěžuje, nikdo nekontroluje a nic nezjišťuje, jen se kouknou a jedou dál. Občas... číst dál

číst dál

Dopoledne, klasicky okolo desáté odjíždíme. My to zkrátka rychleji neumíme. Já jsem ranní ptáče a vstávám hodně brzo a Zdenda naopak je sůva, takže to máme hezky rozdělené. Ráno si užívám klidu, poklidu a svého obligátního ranního kafíčka a většinou dodělávám stránky a nebo louskám v průvodci a... číst dál

Včera se Zdenda snažil přijít na kloub nové aplikaci Facebooku. Bohužel, po třech letech používání naší adresy bydlikemevropou, se naše jméno adresy poskytovatelům přestalo líbit a vyzvali nás, buď doložíme, že je to skutečně naše civilní jméno, nebo ať se přejmenujeme na jiné, ale civilní... číst dál

Stojíme kousíček od starého města na volném parkovišti, které mohu jen doporučit. U sportovního areálu je spousta místa, jen se sem musí přijet v správnou dobu ale tak je to všude po Itálii. Buď v po ránu, nebo večer.

To jsou všechna parkoviště téměř prázdná. To je takové úsměvné. Tak jako... číst dál

Tři jezera obklopují Mantovu. Jezero Laho Superiore, Lago di Mezzo a Lago Inferiore. Když si představíme obdélník, který jednou stranou jde do vnitrozemí, tak zbývající tři strany jsou jednak jezera a druhak velmi staré hradby a hlavně velká parkoviště.

Na jednom z těch parkovišť stojíme, ale... číst dál

Na dnešek jsme spali na ohromné parkovišti téměř sami. Ráno přijel ještě kolega Ital a kolem deváté se jako mávnutím proutku, celé parkoviště totálně zaplnilo.

Pokud parkujeme takto a mohly by nás ostatní auta zablokovat, Zdenda vždy dává ohromný pozor na pohodlný odjezd a bedlivě sleduje... číst dál

Čekáme vzácnou návštěvu, krajánky z Orlických hor. Na podzim jsme se kratičce potkali kdesi na začátku naší nynější zimní cesty.

Oni putovali už domů a my právě začínali. Tak se chvilkové setkání stalo velmi příjemným a teď slovo dalo slovo a my se kupodivu mohli setkat.

Pepa jel s vnukem... číst dál

Trident je velmi zajímavé a perfektně upravené město. Ráda bych řekla městečko, ale je je to město se 110 tisíci obyvateli a to je hodně.

My jsme trochu stranou, na velkém volném parkovišti ale včera večer jsme na sebe zbytečně upozornili policii. Tak jak jsme k večeru přijeli a parkoviště... číst dál

Bolzano nám skvěle posloužilo. Přímo naproti našemu stání je servisní místo, které je absolutně skvělé a jak by se řeklo vychytané do detailů.

Když vypustíte odpadní vodu, tak sešlápnete jakýsi pedál a celý prostor se opláchne. Voda s teleskopickou hadicí volně k dispozici.

Jen jsem... číst dál

Podle plánu pokračujeme dál až na hranice s Rakouskem.

Specielně na Rakousko máme velmi špatné vzpomínky, ještě z dob dávno minulých a nechceme se tam nijak valně zdržovat.

Taky jsme drobátko těžší, než bychom měli být. Jelikož se nedokážeme dohodnout, co v případě nutnosti vyhodíme, tak... číst dál

Ráno se začíná plnit parkoviště lyžaři. Stojíme tak nějak jinde, než bychom asi měli, protože přišel regulovčík, zaťukal a velmi slušně nás požádal, abychom přejeli do houfu bydlíků.

Nemáme s tím problém, a i když za chvíli odjedeme, přejíždíme mezi kolegy. Parkoviště mají na starost dva... číst dál

Přejeli jsme do Isny v pekelně ošklivém počasí. Drobně mrholí, je zima a lezavo.

Jedeme se podívat, kam zítra najedeme s Flíčkem a kde dostaneme novou vaničku. Isny je poměrně malé město, plné firem, lehkého průmyslu a Dethleffsu. Ohromné parkoviště, půjčovna, prodejna a servis.

To vše je... číst dál

Je neděle pozdní odpoledne a já se konečně dostávám k novinkám a krásnému setkání, na které jsme se těšili mnoho týdnů.

Petra a Carsten, přátelé, kteří bydlí kousek od Ulmu. Samozřejmě, páteční večerní posezení bylo dlouhé, diskuse plodná a víno jiskrné.

Pánové ještě složili nové noční... číst dál

Ujíždíme dál směrem k Čechám. Dneska se napojíme na Dunaj a pojedeme kousek po Dunaji až do Regensburgu neboli Řezna.

Regensburg je zapsaný na seznamu UNESCO a to si nenecháme ujít. Dnešní den je zasvěcený nákupu nezbytných potravin, opět potřebujeme doplnit zásoby. Je to nepříjemné, ale auto... číst dál

Dopoledne jsme připravený na odjezd, ale ouha. Opět se to muselo stát mě. Vezmu za kliku a ta mi zůstala v ruce. Což mě naštvalo.

Bohužel, pokaždé když se nám rozbila klika, tak jsem v tom měla prsty já. Zdenda tvrdí, že mám skóre 3:0, ale moc mu nevěřím. Spíš mě štve, že celé předodjezdové... číst dál

Dnešní den je zasvěcený sportu a kolům. Je krásně a my máme v plánu, udělat si průzkum cyklotrasy okolo Dunaje.

Ráno jsem nahonem uvařila oběd na cestu, balíme a jedeme do dáli. Oběd na cestu, to je také kapitola sama o sobě. Je důležité mít sebou nějaké jídlo, protože budeme na cestě celý... číst dál

Odjíždíme ze stání v Dellingenu, které nám perfektně posloužilo do dalšího městečka na Dunaji Dunauwörth, kde bychom měli sundat naše krásné bycikle a opět projet kus podél řeky.

Vše jde podle plánu, jen máme drobnou starost o vodu. Nikde jí nelze natankovat. Jsme už několikátý den v Německu... číst dál

číst dál