int(1)

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

             do 29.03.2024

klikni na modrý odkaz níže pro plné funkce nutný účet u GOOGLE a přihlášení

smile

Tady jsme dnes 

 toto vidíme okolo nás



17.3.2017 Affi - Trident - Itálie

Čekáme vzácnou návštěvu, krajánky z Orlických hor. Na podzim jsme se kratičce potkali kdesi na začátku naší nynější zimní cesty.

Oni putovali už domů a my právě začínali. Tak se chvilkové setkání stalo velmi příjemným a teď slovo dalo slovo a my se kupodivu mohli setkat.

Pepa jel s vnukem motokrosařem, dcerou a zeťákem na trénink kousek k Milánu a mohli jsme se alespoň na kratičkou chvíli potkat.

Muffinky snad přišly k chuti a povídání by bylo na celý den.

Ale, oni musí jet dál a my už také času nemáme nazbyt. Za pár dnů už máme být v Isny a to je ještě kousek cesty před námi. Takže ještě jednou, moc a moc zdravíme do Dobrušky a těšíme se na další setkání. S ohledem na to, že bychom rádi viděli ještě tři poslední hezká Italská městečka, tak máme co dělat.

Docela se mi líbí, že říkám, Italská městečka, přitom jsou to stotisícová města. Jako dnešní Trento. Když sem přijíždíme od Lago di Garde, tak to na mě působí, jako takové maličké, provinční městečko s pár obyvateli.

Jenže, někde těch uváděných sto tisíc musí být. Ještě netuším kde, ale někde tady nejspíše budou. Lago di Garde je asi moc hezké jezero, ale my máme ohromnou kliku a dnešní den je ve znamení oparu, mlhy, nízké oblačnosti a tak podobně, protože není vidět skoro vůbec nic. To co je pár metrů před námi je v pohodě, to docela i hezky vypadá na fotkách, ovšem co je jen pár metrů dál, tak je zahalenou oparem.

Někde nad nám je krásné pohoří, dokonce ještě se zbytky sněhu, ale to na nás je občas vykoukne a hned zmizí. Škoda.

Původně jsme uvažovali, že kdybychom nalezli nebo potkali nějaké hezké místečko, že bychom zůstali do rána. Tak, na Lago di Garde je to téměř nemožné.

Pár parkovišťátek je pouze pro osobáky s nechutnou tyčí ve výšce očí a jediné velké parkoviště na naší cestě je placené a poměrně draze.

Parkoviště, o kterém mluvím je pro případ nouze hned za městečkem Malcesine a je zajímavě zpoplatněné. Tady jsou ceny a je to po třech měsících putování po Itálii, nejvyšší parkovné, které jsme tu viděli.

Mohu zodpovědně prohlásit, že jsme viděli, projeli, prostudovali, přelouskali a načetli velmi mnoho parkovacích tabulí s cenami a není to nijak tragické. Kupodivu ani ve vyhlášených letoviscích nejsou ceny za parkovné, nebo stání pro bydlíky nijak astronomické. Většinou se ceny pohybují okolo půl eura za hodinu, nebo 5 Eur za den.

Hlídané parkoviště s plnou parádou okolo 10 – 15 Eur, což mi taky nepřijde až tak tragické, ale dneska mě ta cena docela udivila. Ovšem Lago di Garde je pojem a ten si tu asi nechají dost dobře zaplatit. 

U městečka Arco s úžasným hradem na ještě úžasnější skále vjíždíme už do vnitrozemí a pokračujeme na Trento neboli Trident. Tak trochu jsem doufala, jestli se zvedne opar, ale bohužel. Tak ještě jeden krásný hrad v dáli. Tam musí být přímo úžasně.

Ohromné hory za zády a před sebou krásné údolí. Jen jsem prohlásila, že já bych tam teda nákupy nechtěla nosit. Představa, že mi dojde máslo a musím si pro něj skočit do krámku pod kopcem je zajímavá. Tak, já bych se určitě za prvním smrkem ztratila a vrátila bych se za týden s patami od sněhu. Klasika.

Permanentně bloudím a můj tragický orientační smysl se s věkem akorát horší. A to jsem doufala, že to bude naopak, že s přibývajícími zkušenostmi a znalostmi hodné postupujícího věku se bloudění bude vytrácet a já konečně nebudu mít strach, že nenajdu auto na parkovišti, Zdeněčka před prodejnou, kde statečně na mě čeká a tak podobně, protože neomylně použiji špatný východ a tudíž naše auto anebo Zdenda je někde úplně jinde, než bych čekala. Ale to je jiný příběh.

Ještě bych mohla zmínit, jak jsem zabloudila na trajektu na Krétu. To jsem opravdu už propadala panice, a když jsem byla v téže restauraci na jakémsi patře už potřetí, vzdávala jsem se naděje, že ještě někdy spatřím své blízké.

Zdenda byl v klidu, protože jak pravil, z lodi jsem za jízdy nikam daleko nemohla zabloudit a maximálně by počkal u jednoho jediného východu, u obrovských sklápěcích vrat, a tam by si mě prý odchytnul. Ale to je jiný příběh a do cestopisu až tak nepatří.

Dnešní trasa je 85 km

Affi-trento-17-3-2017-ujeto-95-km

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ