18.6.2017 Lübeck D

Dneska nás čeká druhé nejvýznamnější přístavní hansovní město Wismar. První je překrásný a prastarý Lübeck a ten si prohlédneme za pár dnů.

Dneska je na pořadu dne Wismar, a tak se tam pojďme podívat, protože i to patří k cestování a putování po vzdálených zemích. Nejen přírodou živ je člověk, ale i trocha kultury nezaškodí.

Je pravdou, že na severu Evropy tolik sluníčko nesvítí, moře není nádherně teplé, ale na procházky po historických částech města a poznávání nového a zajímavého, je to ideální řešení.

Vůbec si nedovedu představit poznávání starobylých městských památek v čtyřicetistupňových vedrech. To musí být jedno velké martýrium, které si rád každý nechá ujít a raději čas stráví u moře, jezera nebo rybníka, což plně chápu.

Zanecháváme našeho Flíčka ve společnosti starších kolegů a jednoho brášky a jdeme jen kousíček do starého města. Je neděle a kupodivu, město je vylidněné a jen pár turistů a místních je na hlavním náměstí. Vydlážděný Markt je obklopen krásně zrekonstruovanými domy, a hlavně velkou studnou, kašnou, která zásobovala místní lidi vodou ještě na konci 19.století.

Malý pavilon s měděnou kopulí je krásná stará práce a na náměstí jaksi patří. Tady je ještě jedna zajímavost, a to cihlový štítový dům známý jako Starý Švéd. Je to připomínka toho, že město bylo po třicetileté válce předáno Švédům a Meklembursku bylo navráceno až v roce 1803. My jdeme dál směrem k velkému kostelu Nikolaikirche.

Úzký kanál Grube nás přivede ke kostelu a opět, kanál lemují kouzelné malé domky s láskou opečovávané. Ohromný kostel sv. Nikolaje je jeden z nejimpozantnějších kostelů v Německu.

Závratná výška 37 m je opravdu závratná. Až když stojíme uvnitř je to ohromující stavba. Jak se dočítáme, je to jedna z nekrásnějších ukázek pobaltské cihlové gotiky. Kámen byl daleko anebo ho bylo málo, a tak se stavělo z cihel.

 Středověké oltářní obrazy a velmi stará bronzová křtitelnice. S ohledem na to, že křtitelnice je z roku 1335 tak můžeme opět jen obdivovat zručnost tehdejších mistrů.

Obdivujeme úžasné varhany a samozřejmě opět překrásně vyřezávanou kazatelnu. Všechny sakrální stavby, co jsme viděli procházejí nějakou fází rekonstrukce. Největší rekonstrukce čeká neslavně proslulou ruinu bývalé NDR, kostel Georgenkirche.

Údajně má být plně zrestaurovaný v roce 2010 a jestli se to povede, tak klobouk dolů. Na maketě je vidět, jak byl původní kostel ohromný. Po bombardování za 2.světové války zůstala z celého kostela jen hlavní věž. Ostatek byl zničen a ruiny odvezeny.

Zůstaly jen základy a ty jsou teď přikryty. Faktem je, že jestli se to opravdu podaří, tak to bude stavba století. Předpokládám, že historici budou mít hlavní slovo v rekonstrukci a nenechají zde postavit ultramodernistickou stavbu, jak občas vídáme.

Poslední z trojlístku kostelů a dominant města je prázdný ohromný kostel sv. Marie – Marienkirche. Ten má snad nejvyšší věž, kterou jsme zatím viděli

Plných 80 m, která jako by zázrakem přežila válečné bombardování. Kostel je úplně prázdný a slouží jen jako turistická zastávka.

Nicméně, je taky úchvatný a pokud už navštívíme Wismar, udělejme si k němu zacházku. Stojí to za shlédnutí.

Procházíme se liduprázdnými ulicemi a pomalu jdeme na nábřeží. Cestou si samozřejmě dáváme v parku oběd z baťůžku. Dneska bylo na jídelníčku rizoto se sýrem, jablíčko, meruňková muffiny a čaj.

Jediná zachovalá městská brána nás přivedla na nábřeží starého přístavu. Z několika lodí se tu prodávají ryby v housce, které jak koukáme, mají Němci v obzvláštní oblibě. Různé druhy ryb v různé úpravě vložené do velké housky s různou oblohou. Není to laciná záležitost.

Obvykle houska stojí okolo 4 eur, ale hodně si to lidi tady kupují. Je vidět, že se většině daří dobře. Jelikož se připojujeme na internet u McDonald a podobných Fast Foodů, tak vidíme, jak nakupují a co jedí a jaký mají nákupy.

Je absolutně nepřehlédnutelná monumentalita Němců a hlavně žen. Dalo by se říct, že se v bývalém NDR lidem daří velmi dobře anebo, všechno, co mají projí. Nevím, ale tady vidět štíhlou Němku je docela výjimka. Obvykle jsou ženy velmi silné, muži také, ale ženy vedou. Na plážích je to obzvlášť patrné, obzvlášť vidět. Tam se objem nedá skovat do oblečení. Včera jsem se na to zaměřila, to, když jsme na večer odjeli z Wismar a zastavili jsme se na pár hodin na pláži. Jednak abychom smočili nohy a užili si zase drobet přírody a klidu a pohodičky. Rádi chodíme po pláži a Zdenda si rád hraje na břehu. Takže, rozložíme deku na okraji a okolo nás je pět rodin s dětmi, různě početných, a i s prarodiči. Jen jedna jediná žena byla štíhlá, jinak docela udivující veliká prostorová objemnost absolutně všech, včetně dětí. Možná, že jsme jen v oblasti, kde je tloušťka módní, ale když se ve skupince dětí objevili dva normálně štíhlý sourozenci, bylo to jako by byly vyloženě podvyživený.  Faktem je, že jsem pátrala po rodičích a oba dva byli štíhlý a jaksi do místního koloritu nezapadali. Asi měli malý příjem anebo jen jsou líný se najíst.

Ale dost o stravovacích návycích místních, sami nemáme co kritizovat, protože i my bychom měli dost co vylepšovat. Jedeme pryč z parkoviště, které je jak jinak opět hrazené a vstupy na pláž taktéž. My už jsme tu po době, kdy se platí za parkování a platební automaty na pláž jsou mimo provoz.

Docela by mě zajímalo, jestli a jak tady kontrolují, kdo má zaplacený vstup na pláž anebo, jestli to všichni ignorují. Nevíme, jestli chodí nějaký kontrolor po pláži a na vyzvání, jako v tramvaji, každý musí předložit lístek o zaplacení.

Za okna si normálně strkáme lístek za parkování a nikdo nikoho nevyzývá. Přijde kontrola a když nevidí lístek, napíše pokutu a tu strčí za stěrač. Tady bych to viděla na nějaký stojánek zapíchnutý v písku u deky a v něm připevněný odpovídající počet lístků, za každého naháče nebo slunící se osobu v plavkách. Protože, když budu ve vodě, pochybuji, že by kontrolor za mnou plaval a dožadoval se stvrzenky o zaplacení. Dalším bodem k zamyšlení jsou pláže FKK, kde je to bez plavek. Tam by kontrolor měl správně kontrolovat taky bez plavek, protože jinak i on bude porušovat pravidla hry. V tom případě by museli být kontroloři rekrutovaný z řad milovníků nudismu, což taky každý hned nedá.

Dnešní trasa je 28 km