23.6.2017 Kiel - D

Ráno prší a je strašně ošklivo. Teplota klesla na krásných 15 °C a opět vytahuji teplejší oblečení. Počasí je jako na houpačce.

Jeden den se opalujeme na pláži a druhý den mám na nohách dvoje teplé fusekle. Každopádně, já osobně se raději obléknu, než když je vedro k zalknutí a není už co víc si svléknout. Večer se nedá kloudně spát a jen se tiše modlíme za aspoň maličký poryv větru, který schladí auto. Proto mám raději naši volbu trasy. Sice jsme se připravili o letní koupání v teplém Středozemním moři, ale zase nejsme ve vedrech, která na jihu panují. Samozřejmě, pokud pojedu na 14 dnů, tak mi určitě vedro vadit nebude. Naopak, budu se na něj těšit a každý propršený den bych brala velmi útrpně.

My jsme se dneska dokodrcali do Kielu, velkého přístavního města, kde má o víkendu vrcholit festival lodí Kielský týden. Je to mohutná přehlídka všech možných druhů lodí, od historických plavidel o několika stěžních, po vojenská plavidla a mezi tím se proplétají malé plachetnice. Docela jsem se obávala, jak a kde budeme parkovat. Zdenda našel v navigaci několik možností jako u Bauhausu, Ikea a tak podobně, ale řekli jsme si, že nejdříve objedeme přístav a uvidíme.

Tak takovou krásu asi neuvidíme, ale tak nějak by to mělo vypadat. 

Třeba někde najdeme vhodnější místo než stát u obchodního domu. Kiel je poměrně velký a velmi mě překvapila ohromná síla bydlíků, které parkují kde se jen dá. Je tu několik STPL, ale ty jsou jednak drahé a druhak přeplněné. Kielský týden je velikým lákadlem. Každopádně, je tu ohromné množství parkovišť v bočních ulicích, hned nad přístavem, kde se dá zadarmo zaparkovat. Stačí jen chviličku jezdit a hledat a místo se skoro vždy najde. On totiž stále někdo přijíždí a odjíždí. Tak se podařilo i nám zaparkovat pár metrů od mola, sundáváme kola a jedeme do centra dění. Celý velký kus nábřeží je vyhrazen stánkům a atrakcím. Na vybíhajících molech do zálivu je klidněji a z lavičky se dají pozorovat projíždějící lodě v klidu a v pohodě. Bohužel, celý den je opravdu hodně ošklivo, a tak různě průběžně prší, poprchává, je pod mrakem a mlhavo. 

Jinak je všude neskutečné množství lidí, všude se něco griluje, peče a nalévá. Zdendu samozřejmě zaujalo točící se prasátko na rožni.

Tak to bude určitě lahůdka. Další zajímavý způsob uzení a pečení je tento na ryby, ale určitě by to šlo použít i na jiné laskominy.

Nahoře se prkénka dají zaháknout do třech poloh, kdy ryba nebo masíčko je nakloněno nad dřevo v různé vzdálenosti.

Vypadá to skvostně a věřím tomu, že chutnat to bude ještě lépe. Ale cena je dost vysoká. Kousek ryby v housce, odhadem 10–15 dkg s oblohou je za 9 eur. Faktem je, že frontu tu nemají.

Zato u klobás a různých buřtů je kupujících lidí spousta. Nejvíce lidí kupuje hranolky na mnoho způsobů, sladké vafle, palačinky a podobné příšerně nezdravé dobroty. Všichni se baví, popíjejí pivo, pojídají vše možné a korzují. My musíme sesednout z kol a ty vedeme vedle sebe, protože je to tu jednak zakázané a druhak bychom buď dostali od někoho vynadáno, nebo bychom mohli někoho zranit.  Ukázalo se, že mojí bolavé noze šlapání absolutně nevadí, a tak jedeme do města, podívat se jen tak, jak to tu vypadá, když už jsme tady.

On vlastně Kiel žádné historické jádro nemá. Těch pár starých budov nestojí ani za řeč. Takže to bereme obloukem zpět na nábřeží a domů. Všimli jsme si jedné věci, a to, že bydlíci kolem nás, přestože mají v oknech rolety jako my, tak je nemají zatažené a za předními sedačkami mají závěs.

Tak jsme si ho tedy taky vyrobili z deky co máme na pláž. Ono to hned vypadá, že tu nekempujeme, ale jen na chvíli stojíme. Nikdo tu nemá zatažené rolety, ale nikomu není vidět dovnitř do auta.  Na pláž máme lehký tenký přehoz z Ikea na dvě postele, za pár korun, který se nám velmi osvědčil a rozhodli jsme se, že na něj našiju maličká poutka a na háčky v případě potřeby přehoz za zadní sedačky ke stropu zavěsíme. Nemusíme hlavně pořizovat další závěs a další nezbytnou objemnou věc.

Pro nás je nejlepší, když jedna věc dokáže splnit hned několik účelů. Přehoz, o kterém mluvím je místo deky na pláž, dá se na něm sedět na parkovišti, když je ještě sezení studené. Mám ho na skládací židli, aby mi netáhlo na záda a teď ho budeme mít ještě v případě potřeby jako závěs za sedačky. Nejdůležitější je zbytečně na sebe neupozorňovat, nevyčnívat a pokud to tu místní takto mají zařízené a používají to všichni, není důvod se nepodřídit. Je důležité se co nejvíce přizpůsobit a s ostatními splynout.

Ovšem, tento kolega nenechal nic náhodě, i takto se dá při odchodu zabezpečit bydlík.

Ještě nás zaujalo úplné minimum běženců nebo lidí jiné pleti, či jak bych to nazvala. Za celé odpoledne jsme jich viděli jen hrstku, na prstech bych je v klidu spočítala. Minimum policejní ochrany a jediné, co jsme viděli byli dva patrolující vojáci. Jinak co zde je hodně navezené, jsou ohromné vaky s pískem a dlažebními kostkami při vjezdech na pěší zónu anebo do parků.

Vypadá to příšerně, ale Zdenda říká, že je to kvůli Berlínu, kde selhaly zátarasy. Rozjetý kamion dokáže zátarasy přeskočit, ale ohromné vaky s kamením nemá šanci překonat. Takže to je tak jediné, čeho jsme si všimli, co je tu podniknuto v zájmu naší bezpečnosti.

 Dnešní trasa je 40 km