Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 23.10.2020

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme

 



15.7.2017 Frederikshavn - DK

Protože pokračujeme dál na nejsevernější místo Dánska mys Grenen, a protože se neděje nic výjimečného, můžu se v klidu a v pohodě zastavit u velmi typické dánské záležitosti, a tou jsou naprosto jedinečné doškové střechy.

Ze zemí, které jsme zatím navštívili, je v Dánsku takových to střech nejvíce a jsou krásné. Tak nějak sem patří a domečky s doškovou střechou jsou jako z pohádky. Jen chybí, aby občas vyšla ven pohádková babička nebo nějaký skřítek a když k tomu přihodím spokojené krávy na pastvině za domem, několik koňů včetně hříbat, která se prohání na louce, křik racků a věčný vítr s mořským vzduchem, kouzelná scenérie je dokonalá.

Trochu jsem pátrala po informacích a trochu jsem si pomohla cizími fotkami, protože klasika, ty nejhezčí domky, které jsme viděli jsou focené v dešti nebo pod mraky, a tudíž jsou ve tmě. Doškové střechy jsou vlastně nejstarší krytina lidského obydlí od doby, kdy se začalo s pěstováním obilí a kdy se obilná sláma nahrazovala v oblastech, kde to šlo i nešlo, rákosem. Tak si udělejme výlet do historie a do jednoho řemeslného odvětví, které se díky lidem, kteří mají jednak dost peněz a kteří se snaží udržet tradici, znova dostává na výsluní a po mistrech doškářích je ohromná poptávka.

Klasické slaměné došky se vyrábí výhradně z žita. Jiné obilí totiž nedosahuje takové výšky, jaká je právě potřeba na výrobu došků. Žito se na poli poseče asi 7 až 10 dní před dozráním, ty největší stébla minimálně 120 až 130 cm se sváží do snopů, které se naskládají do tak zvaných mandelů. Mandel je 17 až 18 snopů poskládaných do kříže na sebe. Snopy nedozrálého žita se nechají dozrát. Následně se žito nechá mlátičkou vymlátit tak, aby se zachovala pouze stébla. Ta se musí ručně vyčesat a povříslem, což je kroucený slaměný provazec, svázat do jednotlivých došků. Ten se pootočením, tzv. osmičkou zpevní a dokařskou sekerou se osekají konce.

Došky se mohou pokládat na jakýkoli typ krovu, ovšem podmínkou je minimální sklon střešní roviny 45°. Ideální je plně odvětrávaná střecha, což znamená kladení přímo na laťování, bez bednění a jiných vrstev. Pokud by se došky kladly na plné bednění, hrozilo by uhnívání materiálu zespoda, kam se nedostane vzduch. Došky se začínají klást od spodu a každý zvlášť se přichytává povříslem k jednotlivým latím. Hřeben se musí dodatečně zpevnit. Dřív se zpevňovaly a zatěžovaly pomocí drnů nebo hliněných mazanin a prostupy kolem komína a okraje střech se zpevňovaly dřevěnými šindeli. Tady v Dánsku jsou nejčastěji k vidění jakési dubové hřebenáče.
Na 1 m2 střechy je zapotřebí 12-15 snopů slámy.

Jako druhá možná je rákosová krytina.

Rákosová krytina, lépe řečeno rákosové došky jsou čím dál častěji k vidění na střechách nových domů, protože je rákos stále poměrně dostupnější a trochu lacinější než klasická slaměná krytina. Rákos má také výborné izolační vlastnosti a osobitý vzhled, velmi podobný slaměnému, ale stále je to jedna z nejdražších krytin na dům.


Jak už napovídá název, došky se vyrábí z rákosu. Bohužel pro větší využití u nás jsou stébla rákosu rostoucího v Čechách příliš silná a nedají se z nich vytvořit došky, jaké bychom potřebovali. Pro výrobu se používají stonky co nejtenčí (zhruba o tloušťce cigarety) a nejkratší okolo 140 až 160 cm. Z toho důvodu se surovina dováží ze zahraničí, především z Maďarska a tím pádem se krytina opět prodražuje.

Rákos se zase musí sklízet výhradně v zimních obdobích. Roste u vod, povětšinou v bahnitých místech, a musí se proto počkat do zimy, až se půda zpevní, zmrzne a můžou na ni najet stroje pro jeho sklizení. Také se čeká, až opadá veškeré listí. Po sklizni se rákosové snopy svezou do skladišť, navrší se do kuželů a nechají se usušit. Sušení trvá zhruba měsíc a poté je rákos dostatečně vysušený pro použití na střešní krytinu.

Doškové střechy mají jeden velký problém a tou je pěstování čím dál nižšího žita a relativně malá životnost střechy, okolo 20 až 25 let a nesnadná dostupnost vhodného materiálu. Firmy, které pokládají doškové střechy, se musí dostatečně v předstihu domluvit s pěstiteli, aby zaseli na přiměřeně velké ploše staré odrůdy žita a byli veskrze nápomocný se sklizní, protože je poněkud složitější než klasická sklizeň kombajny. I to je jeden z důvodů vysoké ceny doškové střechy. Takže, pokud jedeme krajinou a vidíme ohromnou doškovou střechu, můžeme si jen představit, že taková střecha je možná téměř tak drahá jako celý přízemní dům, který chrání.

Takže potud pár drobných a snad i zajímavých informací k tradiční krytině střech ze slámy a z rákosu. V Dánsku jsou domy, domky a usedlosti s použitím této technologie téměř všude k vidění a je dobré vědět, že staré domky mají slámovou střechou určitě ne z důvodu, že by majitel neměl na pořádnou krytinu, ale opak je pravdou. 

Zatímco jsem se zastavila u rákosové a doškové střechy, my jsme dojeli na další krásné místo a tím je okraj města Frederikshavn, kde je spousta nádherných pláží a spousta místa na volné stání.

Mohu jen vřele doporučit i na stání s karavany. Je tu dostatek místa pro všechny.

Kousek od nás jsou volně přístupné toalety a pláž máme tak 50 m od auta. Večer se chystáme grilovat.

Zdenda byl včera večer úspěšný a skutečně k té naší makrele, kterou už máme v lednici, chytil sourozence.

Tak máme dvě macaté, krásné makrely a jestli to jen trošku půjde, uděláme si je na grilu a jako příloha budou bramboráčky.

Dnešní trasa je: 75 km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ