6.4.2017 Walhalla - NSR

Využíváme opět McDonalds a vkládáme do stránek, kontrolujeme poštu a hlavně, jaké bude počasí.

Jedeme směr Šumava, a jak zjišťujeme, žádná sláva. Je tam ziminka, což se nám moc nelíbí. To je jasné.

Dalším dnešním cílem je Walhalla, kousíček za Regensburgem. Opět máme moc hezkou vesnici Rüdesheim, která je průjezdná. My jedeme nahoru k památníku.

Parkoviště, které je pár kroků od památky nevyužíváme. Chtějí po nás 4 Eur a spát se tu nesmí. Jedeme dolů, pod památník, kde je spousta místa na stání, ale je to opět, jak jinak, do kopce.

Nevadí, aspoň si protáhneme nohy a trocha pohybu nám taky neuškodí. Jen počasí, kdyby se umoudřilo, ale to podle předpovědi hrozí až někdy odpoledne, kdy by se měla obloha na chviličku roztrhnout.

Walhala je jeden z několika památníků vytvořených na počest německé pospolitosti a hrdosti, je to památník na počest vítězství bitvy nad Napoleonem. Monument nechal vytvořit král Ludvík I. Bavorský a stavba byla dokončena v roce 1842, těsně před jeho smrtí. Walhalla není tak bombastická, jako byla Síň slávy, ale i tak stojí za krátkou návštěvu.

Ohromná stavba z mramoru a vápence, která velmi silně připomíná Athénský Parthenón, je vidět už z dálky. Kdo jede po dálnici, která je za Dunajem a od nás několik kilometrů, může stavbu vidět.

Bílý monument, na kopci je už z dálky nepřehlédnutelný. Platíme krvavých 8 Eur a můžeme vstoupit.

Název Walhalla, pochází ze severské mytologie a vztahuje se k místu odpočinku hrdinných bojovníků. Ohromná budova má uvnitř velmi jednoduchý interiér, který se skládá pouze z bust slavných hrdinů a významných osobností.

Mnoho Němců je na pochybách, které, že busty tu chybí a které by tu naopak vůbec neměli být. Samozřejmě, jak jinak, všemu vévodí ohromná socha Ludvíka I. Bavorského, sedícímu v pozici imperátora. Zaujalo mě, že se tu nechal král vypodobnit v římské tóze, na nohách sandále a na hlavě ratolest vítězství.

Jasné to atributy římských vládců, císařů. Postava sedí v ležérní poloze, mírně nakloněná a s jasným vítězným výrazem.

Přitom, když se podíváme do hluboké historie, Germánské kmeny byli pobity právě Římany a Římské impérium zde na mnoho století ovládlo, velmi tvrdě, celé území. Každopádně, bust je tu 120 a jsou velmi krásně doplněny anděly, kteří opět mají v rukou věnce vítězství. Bohužel, víc podkladů nemám a tak se jen podíváme, kdo tu tak je.

Muzikanti Richard Wagner nebo Mozart a spousta spisovatelů a básníků. Státníci jako Bismarck a panovníci, Kateřina II., naše Rézi, a spousta dalších.

Výběr osobností je pro Němce velmi kontroverzní. Mnoho jich nesouhlasí s výběrem a je spousta názorů, že někteří by tu být neměli a naopak, někteří chybí. S ohledem na původní určení monumentu, zde moderní osobnosti nemají co dělat.

Odpoledne se skutečně na chvíli sluníčko ukázalo a tak jen ještě jedna fotka Walhally zalité sluncem.

Zůstali jsme stát na místě. Pustila jsem se opět do vaření na další dny a už si to pomaličku suneme k domovu. Plánujeme projet kousek Šumavy. Ovšem jako první bude zastávka v Domažlicích, kde najdeme info centrum a pokusíme se získat mapu okolí.

Jedeme směr Nýsko, kde máme známé a kde jsme už ohlášený. Včera jsme si plánovali, jak si dáme v Domažlicích pořádné točené pivo, s pořádnou pěnovou čepicí a Zdenda má ohromnou chuť na klasický, hospodský smažený sýr s bramborem a tatarkou a já na talíř hranolků.

Zkrátka, vše strašně, strašně  nezdravé, ale dobré.

Dnešní trasa je úžasných 10 km