Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 23.10.2020

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme

 



19.10.2017 Molfetta - Itálie

Včera večer jsem ještě upekla, no, měly to být šátečky, ale tak nějak se těsto na poslední chvíli rozhodlo dokynout a řádně vykynout a ve finále to jsou šátečkové buchtičky. 

Zdenda mi vyndal centrálu, protože na pečení za jízdy teď jezdíme strašně málo kilometrů a večer je už brzo tma. Centrále dal Zdenda ještě v Čechách péči a jsme s ní velmi spokojený. Hlavně, je poměrně tichá a věříme, že ta hodinka chodu centrály nikomu neublíží a stejně jí většinou používáme tam, kde rušíme leda ryby a pár rybářů. Domnívám se, že centrála je hodně důležitá pro cestovatele, kteří nevyžívají luxusu kempů, nebo stání pro bydlíky s přípojkou na elektřinu. Faktem je, že pokud je nějak daný rozpočet a šetří se každá korunka, tak přípojka na elektřinu je obecně dost drahá. Nechci se pouštět do hlubokých ekonomických rozborů, ale faktem je, že pokud bychom například v Camerinu, kde jsme stáli několik dnů a kde byla přípojka 4 hodiny / 2 eur, tak mě to vychází 12 eur za 24 h což je 324,- Kč. Nevím, jak je to v kempech, byli jsme před rokem jen v jednom, ale asi to bude hodně podobné. Takže podle nás je dobré sebou vézt centrálu, a to ne jenom kvůli pečení, ale i kvůli oživení baterky, která nemá sílu nastartovat auto. (Hle, jak jsem se elegantně vyhnula slovu vybité baterky a dobití baterky, podle mého jsou tam po b měkká i, ale podle kontroly pravopisu tam mohu klidně nacpat i tvrdé y, což mi nečiní žádnou potíž a kontrola pravopisu neprotestuje, ale tak jsem si řekla, jistota je jistota a zdraví paní Elen je mi nade vše. Ten, kdo netuší, tak nechť se podívá do Návštěvní knihy.)

Dneska máme na pořadu dne městečko Molfetta, které má hezoučké Centro storico. Začínám mít mnohem raději maličká městečka, protože pokud mají historická centra, tak je mají malá a dají se pohodlně projít za dvě hodinky.

Motáme se labyrintem uliček a jen obdivujeme, jak tu lidi žijí, v maličkých bytech s tak úzkými uličkami, že občas máme pocit, že by vůbec nebyl problém podat kávu sousedce přes ulici.

Stojíme opět na nábřeží, kde je veliké parkoviště a jen kousek je placený. Jinak je parkování volné, pohodlné a řekla bych i velmi bezpečné.

Nicméně, stejně vždy při každém odchodu zabezpečujeme auto tak, jako bychom stáli v centru jakéhokoliv velkého města. Máme ještě ve zvyku, při odchodu fotit auto. Zkrátka, jakmile se vzdalujeme od auta, tak udělám 1–2 fotky auta s místem, kde stojíme.

Na fotce je většinou nějaký budova, křižovatka, molo, cokoliv, co by v případě nouze, průšvihu dokázalo, že jsme tam skutečně stáli a náš Flíček není auto vymyšlené a my nejsme jednoduše podvodníci.

Velmi se nám osvědčilo trvalé zabezpečení předních dveří a když jsme si na to zvykli, tak nám ani nepřijde, že se přední dveře dají vůbec použít.

Samozřejmě, při úklidu se dá zabezpečení velmi jednoduše odmontovat. No a pak máme ještě velmi důmyslný a jednoduchý systém zabezpečení vchodových dveří, že se nám z venku dovnitř nemá šanci nikdo dostat.

Zdenda vymyslel a vyrobil naprosto geniálně jednoduché a perfektní zajištění, ale tak jako vše, je nutné to používat a neříkat si, vždyť jdu jen na chvilku, nebo hned jsme zpátky.

To je právě problém různých popruhů a vymyšleností na zabezpečování předních dveří. Protože, jakmile je něco složitějšího na instalaci, tak se to velmi snadno nepoužije, protože člověk je v jádru velmi líný tvor a pokud si může situaci usnadnit, tak to udělá. A tak jako nám se stalo osudných pár minut nepozornosti, pár minut, kdy jsme zastavili nečekaně a kdy jsme vůbec neměli v úmyslu opustit auto oba dva, tak si myslím, že spousta podobných zlodějen je záležitostí obrovské náhody. Zkrátka, schumelilo se to a neštěstí je na světě. Kdybychom byli bývali měli už zabezpečení předních dveří, které máme dneska, tak by se nám to rozhodně nestalo, ale naštěstí škoda nebyla nijak dramatická a poučení a zkušenost k nezaplacení.

Zatímco jsme si prohlédli staré město Molfetta, tak jsem se jen lehce zamyslela nad naším zabezpečením. Opět jsem se klasicky zakecala.

Ještě jen dodám, že sebou vozíme takový ten přídavný vyklápěcí venkovní zámek na dveře pro případ, že by nám někdo opravdu ublížil, nebo vylomil dveře u kufru a tak podobně. Hodně to používají jako rezervní zabezpečení kolegové z Německa.

Je pravdou, že až když jsme zámek objednali, za hříšné peníze koupili a když to Zdenda uviděl v reále, tak zklamaně prohlásil, že takovou hrachovinu vůbec nemá cenu na auto montovat.

Stejný systém, mechanizmus používali v kamionech a po velmi krátké době, několika deštích a sněhu se solí se zámek zanesl tak, že pak stačí šroubovák a zámek otevře i malé dítě.  

Když už stojíme u rybí tržnice – Pubblico mercato, tak se samozřejmě jdeme alespoň podívat. Ryb je velká nabídka.

Chobotnice, sépie, krevety. Zkrátka, kdo má na co chuť tu nakoupí.

Ceny ať každý sám posoudí. Jen co mě mrzelo, že se tu loví maličké makrely. Makrely jsou velké jako dlaň, takový rybí dorost, který ještě nedospěl, a tudíž se ještě ani nedostal k rozmnožování. Což já osobně vidím jako veliký problém. Lovit ryby, které ještě ani neměli šanci dát vzniku novému potomstvu je špatné.

Pak ryb neskutečně ubývá a rybáři ve Středozemním moři hořekují, jak se ten jejich rybník vyprazdňuje. Nedivím se. Každé ráno totiž vidíme spoustu rybářů jak odjíždějí se sítěmi, potápěčů v neoprenu jen se šnorchlem a potápěčů s kompletní výstrojí, jak harpunami loví chobotnice a sépie. Rybáři, kterých je v každém městě u moře opravdu hodně mají sítě s tak malými oky, že musí vylovit vše živé, co je v jejich dosahu.

Jedeme kousíček za město na velmi příjemné místo hned u moře. Je tady klid a jen už klasický nepořádek.

Zdenda se pustil do úklidu, protože v bordelu nebudeme a uklidit alespoň okolo nás trvá chvilku.

Zdenda jde na ryby a já jsem se pustila do psaní a chystání večeře.

Ovšem nejdříve trocha sluníčka. Vitamín D je důležitý, že ano?

Teda, budeme opět grilovat bavorské klobásy a klasické bramboráčky. Dobrota, kterou máme moc rádi.

Večer ještě sedíme na pobřeží, povídáme, moře jen tak lehce šplouchá, pofukuje lehounký větřík a je krásně vlaho. Máme příjemných 18 °C a je nám dobře.  

I Vám všem přejeme krásný a pohodový večer.

Dnešní trasa je: 34 km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ