21.8. Chmelná - CZ

Pokračujeme dál směrem na Litoměřice s cílem Koštice. V plánu byla procházka po Litoměřických pamětihodnostech, protože jich tam opravdu několik mají a podle průvodce by stály za prohlídku.

Jenže, vše je jinak, a nakonec jsme do Litoměřic přijeli poměrně pozdě a zvládli jsme akorát najít parkování. Kousek od centra je kemp, který nejenže byl totálně nacpaný, ale i poměrně drahý, ale hned u vjezdu je veliké parkoviště, kde se dá pohodlně stát na noc.

Takže jsme využili možnosti volného parkování a pak už jedeme do Koštic. Vezmu to hopem, protože se cestou jinak nic zajímavého neudálo a my se hlavně těšili na setkání s přáteli a kolegáčky.

Poprvé jsme se účastnili podobné akce, kterých se pořádá na C24 do roka spousta.

My byly na prvním našem výjezdu a mohu vše shrnout do jednoho jediného slova, skvělé. Je pravdou, že jsme měli velké obavy, ale skladba účastníků zájezdu byla ohromná a úžasná.

Vše se odehrávalo v Ortově mlýně, kde je majitel Pepíček se svojí Avií, o které mluví jen a jen s láskou a pořád, ale my všichni jsme na tom úplně stejně.

Ve čtvrtek to bylo ještě dost komorní, ale pomaličku se začali sjíždět kolegové, kteří se znají a kteří už spolu něco prožili.

Takže, spousta povídání, vyprávění a skvělé zábavy. Náš stůl, který byl postaven jako první, protože jsme jako první přijeli hned s Alenkou a Zdendou, se začal pomaličku prodlužovat, tak jak osádky přijížděli, až připomínal předlouhý svatební stůl.

Jen chyběla panna nevěsta s ženichem. Faktem je, že bylo tolik jídla a pití, že by se s klidem mohla nějaká ta svatba klidně realizovat.

My jsme konečně připojený na proud a po skoro třech nedělích si užívám neomezený přísun energie ze zásuvky. Je faktem, že naše závislost na proudu je děsivá.

Chvíli se to dá vydržet, ale pak začínají problémy jako s nenabitým telefonem, nebo počítačem, večer chybí proud nejen na svícení a tak dál a tak dál.

Bohužel, naše auta už jsou tak prošpikovaná přístroji, které elektriku potřebují, že už se bez ní zkrátka nemáme šanci obejít. Leccos se dá obejít a nahradit, ale ne všechno.  Toaletu nespláchnu, protože čerpadlo nemá energii, dobře, mohu spláchnout vodou z kanystru. Neumyju se, protože voda z kohoutku teče díky čerpadlu, dobře, mohu si nalít vodu do umyvadla nebo na ruce taky z kanystru.

Plynový sporák hází elektrickou jiskru a sirky taky nejsou problém. Největší úskalí je v lednici. V lednici se zapaluje plamínek plynu elektrickou jiskrou.

Nejhorší máme za sebou a máme proudu, kolik potřebujeme, protože tento výjezd je v areálu moderní vodní elektrárny a určitě ta trocha proudu chybět nebude.

Ohře je krásná řeka a my jsme na překrásném, kouzelném místě v Košticích.

 

Koštice jsou velmi starou vsí s původními ryze českým obyvateli. Archeologické nálezy (popelnice, kamenné předměty, laténské hroby) svědčí o tom, že zde osada stávala již v dobách před příchodem Čechů.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1373, kdy Kunc z Koštic obdržel od Zacha, pražského kramáře, 10 kop grošů jako náhradu škody.

 

Nejstarší známí držitelé Koštic byli Vřesovci, majitelé statků benediktinského kláštera v Teplicích. Volf z Vřesovic prodal Koštice Jindřichu Hrobčickému z Hrobčic a ten pak měšťanu Starého Města Pražského, doktoru Bernardovi od Stříbrné růže. Ten se následně nazýval Bernard Koštický z Koštic. Koštice mnohokrát a mnohokrát změnili majitele a zároveň se sem přistěhovala skoro polovina obyvatel z Německa.

Nás zajímá hlavně mlýn z přelomu devatenáctého a dvacátého století, který se jmenuje nebo který všichni znají jako Ortův mlýn a tam jsme se všichni sjeli. Ještě poslední zajímavost. Karel Ort byl inženýr zabývající se elektrotechnikou a radiokomunikací a byl to blízký spolupracovník T.A.Edisona. 

Ohře je sama o sobě nádherná a tam není co dalšího dodávat. Nicméně, víkend se celý a kompletně vydařil. Část jela na výlet na kolech, část si léčila následky bujného večera, část se věnovala povídání, část jídlu a samozřejmě koupání.

Noční zpívání a tančení bylo nádherné, skvělé a úžasné. Samozřejmě, páni hudebníci se překonávali a my jsme pěli jako o život. Teda, já osobně určitě. Nádherný víkend neměl jedinou chybičku.

Počasí bylo nádherné, voda byla příjemná, výlety byly tak akorát, víno mělo jiskru a pivo správnou teplotu.

Taneční kreace obdivuhodné, pěvecké výkony úchvatné a hudební produkce nepřekonatelná. Víkend utekl jako voda a my už jsme v Chmelný.

Cestou jsme se zastavili v Káraném, kde jsme odložili kola a dneska konečně koupili nové baterky. Zdenda se snaží o novou elektrárnu a v zítřejším plánu máme kompletní vnitřní očistu Flíčka. To znamená vše, absolutně vše vyndat ze skříněk, z úložných prostorů a každou skříňku vymýt a vyčistit.

Příšerný a vůbec si to neumím představit. Dokázali jsme do auta postupně nastěhovat spoustu věcí a jsem docela zvědavá, jak to půjde. Po třech letech je potřeba vše vyndat umýt, vyluxovat a vydezinfikovat.

O víkendu 27–28. srpna budeme slavit 1000 dnů v bydlíku. Nádherné výročí.

Trasa bude později, velitel vozu poněkud nestíhá. 

Milada - Litoměřice ujeto  52 km 

Litoměřice - Koštice ujeto 41

Koštice - Chmelná ujeto 150 km