3.2.2017 Ravena - Itálie

Včera celý den propršel a nebylo kam se hrnout.

Teploty se sice maličko šplhají nad hranici 5°C , ale zase je deštivo. Tak nějak nevím, co je lepší. Jestli mrazivo a slunečno, nebo teplo a deštivo. Asi mrazivo, protože sluníčko nám dodá úžasnou náladu a hlavně, můžeme se courat po okolí.

Takhle je to škoda dní, která strávíme v autě a přitom jsme v tak krásných oblastech. Zrovna Valli di Comacchio je na výlety a toulky přírodou jako stvořené, ale když je hodně pod mrakem a každou chvilku prší, tak na nějaké výletování ani není chuť. Včera jsme jen zajeli pro plyn a máme do naší tabulky další čerpací stanici v oblasti Marche. Pravda je, že jedna velká čerpačka nám plyn nedala, ale další o pár set metrů dál v klidu a v pohodě. Je to zajímavé. Na jedné na nás hned mávají, že ne a na druhé přikvačí a plyn absolutně bez problémů natankují. Plyn je tady docela laciný.

Tankujeme za 0,46 – 0,49 Eur za litr. Ovšem, brali jsme po čase zase benzín do centrály a to jsem málem zkolabovala. 1,66 Eur za litr benzínu je palba.

Naštěstí benzínu nepotřebujeme moc, jen teď, jak prší a nemáme moc proudu a nikam daleko nejedeme, tak si centrálou pomáháme. Máme centrálu Cama 2000 a jsme s ní velmi spokojený. Není nijak hlučná, má dokonce o třetinu nižší hlučnost jak Honda a je o polovinu levnější než Honda. Se spotřebou a s váhou jsou na tom stejně. Myslím, že jsme koupili dobře, ale je pravda, že Zdenda jí po zimě vždy dá péči a lásku a už v ní měnil olej a zkrátka stará se o ní a udržuje jí v naprosté, téměř chirurgické čistotě. Taky nemáme problém s nastartováním a tak. Když prší, tak nad ní rozevře náš hodobožový deštník, aby do ní zbytečně nepršelo. Takže, centrála na zimní putování je potřeba, ale v létě, pokud jsou dostatečně silná solárka, je to zbytečná zátěž. Fakt je, že oba dva jsme hodně na počítačích a dokážeme baterky za večer úplně a do dna vyčerpat. A to nemáme televizi nebo další žrout elektřiny. Ono je to vůbec s elektřinou potíž, pokud nejsme v kempu. Ale dá se naučit spořit s elektřinou, asi jako s vodou. Na vodu máme 150l nádrž a hlavně ještě dva kanystry, které stále doplňujeme čerstvou vodou. Ty jsou hodně dobré a tím, jak Zdenda kanystr používal stále v kamionu a byl zvyklý ho stále dočerpávat i na těch nejnemožnějších místech, tak jsme si je pořídili i na cestu. Teď máme dva s kohoutem dole na vypouštění a mohu říct, že díky těm dvěma kanystrům nemusíme tolik čerpat vodu do nádrže. Hlavně, když se ocitneme v oblasti, kde je vody pomálu, tak nám vždy do dvou kanystrů někdo vodu dá. V nádrži máme sice aktivní stříbro, takže voda by měla být nezávadná, ale na to se stejně nijak nespoléhám a všechnu vodu na pití převařujeme, ale o tom jsem se už několikrát zmiňovala.

My jsme odjeli kousek dál, před Ravenu na naprosto úžasné místo Lido di Spina kde jsme plánovali dva dny zůstat.   Je vysloveně letní destinace, kde je velká síla moc hezkých vilek a hotýlků a ohromně dlouhá pláž.

Veliká spousta parkovacích míst a tady jsou ceny. To jen pro srovnání.

Jistě, není tu proud, ale v létě bude fungovat voda.

Každopádně, my stojíme hned za restauracemi, kde je spousta dětských atrakcí a hned ohromná pláž.

Teď je všude zavřeno a jediný lidé, kteří se tu pohybují, jsou zahradníci, kteří dávají do kupy zeleň u restaurací a domů.

Parádní místo a s ohledem na ceny parkování, jen mohu doporučit.  S námi jsou tu Francouzi s malým děckem a pak malý Van, Italové.

Jenže, bohužel oba dva odjíždějí a my jsme opět osiřeli. Jen přijel jeden pán se projít po pláži a klobouk dolů, moc hezky mě pozdravil.  Máme krásné místo, koukáme na moře a ještě jsme krytý od větru. Na chvíli se roztrhaly mračna a tak alespoň pár fotek z pobřeží.

Ovšem, bohužel, máme další problém, který nás vyhnal do Raveny mnohem dříve, než jsme plánovali. Máme opět rozbitou pákovou baterii v kuchyni. Zdenda teda opět vše z kuchyně vystěhoval a pustil se do opravy. Jenže ouha.

Plastový vnitřní kroužek praskl a tím jsme nahraný. Pákovku už nelze použít a musíme někde sehnat novou. Jen díky tomu, že máme svůj internet, lustrujeme, kde tady je nejblíže oprava obytných aut s prodejnou Movery nebo Frankany. 

Vše je dost daleko a tak hledáme alespoň nějaký servis, kde by nějaké náhradní díly mohli prodávat. Vůbec si neděláme iluze, že by tam mohli naší pákovou baterii do kuchyně mít. Ale spíše se modlíme, že ještě někde někoho objevíme, abychom mohli u něj baterii objednat a nemuseli si jí nechávat zase posílat z Čech. Jezdí tady docela hodně obytných aut a tak bychom mohli uspět.

Takže, znova všechno uklidit, zabalit, zajistit, zabezpečit a během chvilky jsme zase na cestě. Máme to třicet kilometrů, a protože už je odpoledne, pokusíme se někoho v servisu odchytit. Našli jsme na internetu opravnu na kraji Raveny, balíme a jedeme.

Naštěstí, aspoň v něčem máme kliku, našli jsme opravnu, která sice z venku nebudí mnoho důvěry, ale majitel je skvělý chlapík a hned se nám snaží pomoci. Bohužel, samozřejmě, baterii nemá, to nám bylo jasné, že jí hned tak nebudou mít na skladě, ale baterii v pondělí objedná v Miláně a do středy by tu měla být. Zaplatili jsme malou zálohu, jen aby měl jistotu, že si pro baterii přijedeme, dostali jsme potvrzení řádně vyplněné a oštemplované a odjíždíme na veliké parkoviště kousek před historické centrum.

Už z těch našich závad začínám být poněkud tumpachová, smutná a dneska mě to už vyloženě naštvalo.  Klasika, samozřejmě, je pátek odpoledne. Nám se to zkrátka nemůže stát v pondělí, nebo aspoň v úterý. To ne, vše se musí semlít v pátek odpoledne a v sobotu. I ta neděle by ušla.

Ještě jedna dobrá zpráva, krásně se nám tady oteplilo. Je osm hodin večer a venku je úžasných 14°C. Zítra, jestli nebude pršet, konečně sundáme kola a pojedeme do Raveny. 

Dnešní trasa je 40 km