Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 26.07.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



26.2.2017 Numana - Itálie

Čas strašně rychle utíká a kupodivu, i když se nic neděje. Objevili jsme moc hezké stání pro bydlíky, kde je pitná voda a výpustní kanál, hned za Ankonou.

To je pro nás signál k vypuštění nádrží a kompletní očistě všeho. Hlavně senkrovny, nádrží, Flíčka a nakonec i nás. Pustila jsem se při té příležitosti do přeprání pár kousků, co se nahromadilo, ale protože je to jen pár triček a fuseklí, nevydalo by to ani na jednu pračku. Je poznat, že už jsme se propracovali do země, kde jsou prádelny i v malých vesnicích. Jen maličko litujeme, že neexistuje nějaká aplikace, vyhledávač na prádelny. Zatím jsme je viděli na hlavní silnici, ale ve větších městech je to o náhodě, nebo se musíme doptat. Nic co by se nedalo zvládnout, ale měli bychom to trošku jednodušší a pohodlnější. Každopádně, pokud si představíme, že bychom se měli orientovat s praním prádla jen na prádelny, tak by se to postupně stalo poněkud drahé. Je potřeba to ještě dorazit ruční prací. Jen pro představu, jedna pračka 7 kg je okolo 5 Eur a sušička zrovna tak. Teď naposledy jsme měli ložní prádlo, to je jedna pračka, světlé prádlo druhá a tmavé třetí. To je minimum. Ono zase nejde skladovat prádlo celý měsíc a čekat na konec měsíce, kdy povlékám čisté ložní prádlo. Ručníky měním tak jak je potřeba, ty se nám kupí a oblečení, to je jasné. Ono totiž pak není kam to našpiněné a zapocené prádlo dávat, není, kde ho skladovat.

To je největší problém. Takže, mám celkem 3 pračky a 3 sušičky. To je minimum. Určitě bych za měsíc zvládla ještě dvě pračky a dvě sušičky a prádlo do sušičky dát musím, protože když jsme v civilizaci, nemohu na parkovišti jen tak natáhnout šňůry a mokré prádlo usušit na sluníčku. Nejsme zase neandrtálci. No, a když to vezmu kolem a kolem, tak mě to hodí měsíčně zhruba 10 žetonů na pět praček a pět sušiček, což je 50 Eur a to mě vychází na 1400,- Kč. A to je pouho pouhých pět praček za měsíc. Žádná sláva.

Opět nám dva dny propršelo. Bohužel, je stále znát, že jsme hodně na severu. Nemůžeme se jen tak sebrat a honem ujet do tepla na jih. To nás čeká na podzim a v zimě, teď to holt musíme nějak vydržet. Počítali jsme s poněkud chladnějším počasím, ale už se začíná blýskat na lepší časy a sluníčko snad už i tady u nás bude. Samozřejmě, co se nestalo, máme prázdnou baterku. Ošklivé dny bez sluníčka a strašně krátké ujeté vzdálenosti dávají motorové baterce zabrat.

Naštěstí, centrála a nabíječka jsou stále při ruce a není problém během chvilky baterku dostat do slušné kondice. Parkujeme za nákupním centrem a jak tak pořád a dokola uvažuji, potřebovala bych ke kadeřníkovi. Mojí báječnou kadeřnici Šárku mám v Benešově a přeci jenom jsme už šest měsíců na cestě. Zdendu dost pravidelně beru strojkem na vlasy, ten to má v pohodě, ale já už začínám být poněkud nervózní.

Hlavně mám obavy, že opět padnu na mistra kadeřníka, který bude vědět vše nejlépe a já zase budu oškubaná jako vánoční husa se slzičkami na krajíčku. V centru je kadeřnictví a Zdenda už udělal ráznou přítrž mému rozhodování, vrazil mi do ruky peněženku s tím, že v kadeřnictví jsou jen samé kadeřnice a tak není čeho se obávat a vyšoupl mě z auta. Tak ty kadeřnice byli chlapi převlečený za ženy. Oni měli nějaký karneval či co, a z 5 kadeřnic byly jen dvě ženy jinak samý chlapi plus pan majitel. Málem mě omylo, ale přeci uprostřed bitvy necouvnu. Marně jsem doufala a očima prosila paní kadeřnici, nic naplat. Sám pan mistr, majitel, se mě ujal a asi se rozhodl mě, cizince ukázat a dokázat, že on ví mnohem lépe, samozřejmě než já, co je pro mne to pravé. Takže mých požadovaných 5 cm zkrácení vzalo rychle za své a když vzal do ruky holicí strojek, jen jsem co nejpevněji zavřela oči a plně se odevzdala osudu.

Nakonec to nedopadlo úplně nejhůř, a výsledek je velmi podobný tomu, co mě potkalo vloni, ale jsem velká holka a dneska už vím, že vlasy dorostou a zase bude dobře. Nakonec, jen za pomoci rukou a fénu pan mistr vytvořil docela slušivý účes. Zaplatila jsem 30 Eur a hrdě odešla domů.

Máme sobotu poledne a přejíždíme opět jen kousek do městečka Numana, přímo u moře. Zdenda našel v navigaci přístavní molo, kde bychom mohli strávit den, dva a když to jen trošku půjde, Zdenda si zarybaří a já si v klidu budu hrát s anglickými slovíčky a samozřejmě, číst a už zase navařit do krabiček. 

Potřebujeme zase doplnit plyn, ale máme smůlu. To je také dost důležité pro cestovatele po Itálii. O víkendu nemáme šanci nikde natankovat. Ne že by plyn nedali, dali, ale není nikdo, kdo by nám ho dal, prodal. O víkendu, jsou totiž téměř všechny pumpy samoobslužné a nikde není obsluha.

Nafta a benzín, není problém, ale plyn tankuje zásadně obsluha a sami si ho natankovat nemůžeme. Nejde to. Ani automaty nemají možnost zvolit si plynový stojan. Projeli jsme celou velkou oblast, kde jsou čtyři čerpací stanice s plynem a všechny jsou na víkend bez obsluhy. Takže jedna jediná rada, tankovat plyn zásadně v týdnu, o víkendu nemáme šanci.

Vypadá to, že bychom měli s plynem vyjít, ale bude to o prsa. Naštěstí, včera bylo slušně a dneska je krásně. Auto sluníčko hezky vyhřeje a není potřeba topit. Plyn potřebujeme jen na noc, na vaření a pro lednici. Jsme kousek od dvou čerpacích plynových stanic a dost stranou od hlavních tahů, kde bychom mohli bez problémů, alespoň na jedné plyn dostat.  Zatím máme dost slušnou úspěšnost v čerpání plynu. Pouze dvakrát nás odmítli, ale hned o kousek dál, jsme v klidu plyn natankovali.

Stojíme v krásném přístavišti a rybářské vesnici, kde se hned po ránu prodávají čerstvě nachytané ryby.

Úlovek není nijak veliký a hodně ryb rybáři vyhodí, jako malé a neprodejné.

Připadá mi to jako škoda. Kdyby jen sítě měli oka trochu větší tak malé ryby by měli šanci dorůst.

Populace ryb by se určitě trochu zvětšila, ale to je boj, který probíhá snad všude, na všech mořích a ve všech mořských zemích, kde jsou lidé závislý na rybolovu.

Je neděle a přístaviště, molo, se začíná plnit rodinami, které se přijeli projít po pláži a pobřeží.

My se balíme a jdeme do dáli. V klidu a v pohodě necháváme Flíčka na molu.

Zítra jedeme dál. Pomaličku se blížíme k bodu zlomu, k bodu, kde se otočíme a vnitrozemím se budeme vracet už domů.

Čeká nás několik krásných měst, historických lahůdek, na které se velmi těšíme a které rádi co nejlépe a co nejobjektivněji ukážeme.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ