3.3.2018 Gaeta - Itálie

Tak, v tom rohu parkoviště jsme stáli, a ještě večer jsme suchou nohou šli k moři a touto cestou se sem přijíždí.

 Včera večer byla ještě vodu prostá, zkrátka, suchá. Hle, zde je důkaz.

Dneska ráno je ovšem situace poněkud jiná. Museli jsme popojet na střed parkoviště, protože holiny sebou opravdu nevezeme. Docela bych se vsadila, že nejen Sicílie, ale i jih Itálie za posledních tisíc let neměly tolik dešťových srážek.

Zkrátka, v noci jsme dostali pravidelný přísun vody a můžeme být v klidu, že situace se nemění. Ostatně, nikdo nemá rád nějaké dramatické změny a co se týká počasí, tak to už vůbec.

Jedeme směrem na starobylé město Gaeta uzounkou silničkou mezi vesnicemi. Dneska jsem opět řídila a myslím, že už mi to jde poněkud lépe. Přesně jak se říká, a i jak já s oblibou říkám „učený z nebe nespadl“ a i ovládat velké auto chce cvik a praxi. Dlouho jsem nevěřila, že se na silnici vejdu s protijedoucím kamionem, ale Zdenda mi tvrdí, že pokud je na silnici uprostřed čára, jakákoliv, tak je tam dost místa pro oba.

Kupodivu, je to tak, ale stejně se stále bojím a když jede proti mně nějaký medvěd, tak ho v duchu uprošuji, aby jel pěkně hodně na straně, nejlépe v příkopu.

Samozřejmě, kromě deště jsme dlouho neměli kroupy. Dneska byly jako pštrosí vejce. No, tak to přeháním, ale bušily nám pěkně do střechy.

Na chvíli jsme se schovali pod borovice, ale mraky nevěštily brzké vylepšení a tak nás už Zdenda bezpečně dopravil do místa cíle.

Gaeta a historická čtvrť od Monte Orlando je krásná. Přestalo pršet a my se vrháme do víru velkoměsta.

Uzounké uličky jsou zkrátka úchvatné. Tak čisťounké město jsme dlouho neviděli.

Všude je to zkrátka tak pěkné, že se až do pozdního večera touláme jen tak, nazdařbůh.

Samozřejmě, nakukujeme do útulných restaurací, kavárniček a cukráren.

Kávičku jsme si dneska nikde nedali, to si necháváme na pěkné piazza duomo nebo kavárničku s výhledem na moře a tak podobně, hlavně, si jí dáme až bude svítit sluníčko, my budeme sedět někde venku a okukovat místní bzukot a cvrkot, protože tak to máme nejraději.

Staré město Gaueta je na svahu pohoří Torre di Orlando, vlastně je na ostrohu s výhledem na  Středozemní moře, ikdyž tady je vlastně Jónské moře. 

Gaeta je také známá svým krásným a mírným podnebím, tak se píše v chytrých knihách, ale já bych po dnešku s tímto tvrzením až tak nesouhlasila. Každopádně, jsme už poměrně blízko Římu a tak tu je spousta vil, domů a paláců vlastněna bohatými majiteli z Říma. Myslím, že je to úplně jedno, kdo domy vlastní, důležité je, jak se o domy stará a je pravdou, že I tady je mnoho domů, které čekají na své nové a hlavně movité majitele.

Zítra by mělo být lépe, a tak se do Gaety podíváme ještě jednou.

Parkujeme na nábřeží, kde jsou sice modré pruhy a platební automaty, ale jak to vypadá, mimo sezonu se tu stojí zadarmo.

Máme krásné místo, přesně pro nás, nikomu nepřekážíme a v případě nouze můžeme ihned odjet. Ale doufáme, že nebude problém a my se v klidu dočkáme rána. Jen s internetem už máme několik dnů smůlu. Buď není vůbec žádný, nebo nemáme šanci získat heslo anebo je signál nesmírně slabý. Takže, pokud to nejde jinak, tak jedeme na naše bajtíky.

Dnešní trasa je: 42 km