4.6.2018 Gross Lindow - Německo
Společnou snídani, poslední, si užíváme skoro do jedenácti hodin.
Nanosili jsme si na stůl spoustu dobrot a snídáme a snídáme a povídáme a je nám dobře. Přátelé jsou skvělý a příjemný parťáci pro pohodové cestování světem.
Doufám, že se na podzim zase spojíme na pár dnů a poputujeme společně kouskem Itálie. Hlavně, na podzim bude více času, ale teď už musíme dál, abychom k tomu našemu moři alespoň dojeli.
Letos se budeme vracet trošku dříve. Vlastně přijedeme o 14 dnů dříve, protože bychom neradi propásli sraz přátel včele se Zdeňkem a Álou v Českém ráji. Využijeme alespoň možnosti procestovat nebo už projet Český ráj, který velmi miluji a mám na něj jen ty nejkrásnější vzpomínky. Český ráj jsme se Zdendou také plánovali, a tak se to krásně hodí.
Poslední předodjezdová kávička a samozřejmě, nezbytné skupinové focení a už odjíždíme. Ještě jedeme kousek společně a na hlavní silnici Zbyněk s Yvon a Barym odjíždějí směrem k domovu a my do Německa.
Dneska to máme jen kousek, jedeme se podívat na Helenino a Kateřinino jezero kousek od Frankfurt nad Odrou. Je to vlastně hraniční město a sem jsem mnoho a mnoho let, vlastně každé léto jezdila na týden až čtrnáct dnů na šnorchlování.
Strávili jsme tu s dětmi spoustu krásných dní a já se sem vracím po mnoha letech. Větší jezero je Helenino a vždy tu býval malý kemp s malou restaurací. Dneska je tu několik ohromných kempů a spousta restaurací a co je důležité, nikde se nedá volně dostat k vodě. Celé veliké území je neprodyšně ohraničeno plotem a kde by se dalo dojít k vodě se zase nedá zastavit. Koukli jsme do jednoho parkoviště, kde je stání na den za 7 eur na osobu a s nocí plus 10.
Takže, za 24 eur na 24 hodin pro dva lidi. Přijeli jsme odpoledne a bez noci bychom za vykoupání v jezeře zaplatili 6 eur. Jedeme dál na menší jezero, Kateřinino. Tam jsme jezdívali, ale docela určitě se autem až k vodě nedostaneme. Písčité podloží celého lesa je hodně zrádné a i tady nám najednou skončila skvělá asfaltová silnička a pokračuje dál písčitou pastí.
Auto necháváme u známé hospody U sportovce, která je kompletně přestavěná a nová a jedeme k jezeru na kolech.
Nádhera, kouzlo, pohádka. Jezero je přesně takové, jaké si pamatuji. Krásně čistá voda a spousta ryb.
Samozřejmě se koupeme a užíváme si příjemného odpoledne. Velikým obloukem se vracíme zpět domů.
Zítra zase pokračujeme dál. Jen se musíme někde zastavit na internet, abychom mohli vložit do stránek uplynulé dny. To mě připomíná, že jsem ještě nezpracovala minulý, květnový měsíc, co se týká výdajů.
Ty už sice nebyly tak ohromné jako v dubnu, ale i tak jsme utratili spoustu peněz. Víc, než jsme chtěli, ale i to k tomu našemu cestování patří. Udělat si jednou za čas radost. Vždyť pořád akorát šetříme, a tak si alespoň ty ušetřené korunky užijeme. Zdenda má droníka po kterém strašně dlouho toužil, dokoupili jsme, co nám chybělo a hlavně, máme skvělá elektrokola, ze kterých jsme nadšený.
Fungují skvěle, jezdí úžasně a baterky jsou snad bezedné. Opravdu se vyplatilo přidat si a koupit to nejlepší co na ta naše kola šlo dát. Teď jen, aby nám kola hned nezměnily majitele a budu spokojená. Ostatně, máme dva ohromné, speciální řetězy na čtyřkolky, oko skrz Flíčka a pokud by to oko chtěl někdo vytrhnout, utrhnout nebo zkrátka vyrvat, tak v tu ránu máme letní ložnici.
Přeji všem pěkný večer.
Dnešní trasa je: 114 km
