18.7.2018 Thieu - Belgie

Katedrálu v Tournai můžeme pojmenovat buď belgickým Cathedral Tournai , nebo česky katedrála Panny Marie nebo francouzsky Notre-Dame de Tournai ,

holandský název Onze-Lieve-Vrouw van Doornik se mi zdá poněkud mimo, ale tak, proč ne. Každopádně, je to mohutná stavba z 12. a 13. století a jsou zde patrné různé architektonický styly.

Je to taková přehlídka jak románského a gotického stavitelství, a nakonec vše zakončuje francouzské baroko. Je to překrásná vznosná stavba, která je sice momentálně v mnohaleté rekonstrukci, ale pár částí už je hotových a ty můžeme vidět v plné obnovené kráse.

Katedrála byla 24. srpna 1999 těžce poškozena velmi silným tornádem. Posouzení škod ukázalo základní strukturální problémy a katedrála od té doby podstupuje rozsáhlé opravy. Bruninská věž, byla v roce 2003 stabilizována.

Jako uznání kulturní hodnoty katedrály Tournai, UNESCO označilo budovu za světové dědictví v roce 2000.

To samozřejmě odstartovalo i značné úsilí a uvolnění spousty prostředků na obnovu a rekonstrukci. Je pravdou, že na některých místech katedrály je patrný značný dezolátní stav.

Rozbité vitráže v oknech, vyrůstající stromky z kamenného zdiva, vytrhané a poničené drátěné ochrany velikých oken. Tak jen můžeme popřát hodně zdaru při obnově této nádherné památky a jen říct, už bylo na čase.

V Tournai je zajímavé vlastně jen historické náměstí, které je opravdu moc hezké,

pak je tu ještě jeden středověký kostel, který spíše připomíná hrad a už můžeme jít domů. Kostel Saint-Quentin v Tournai z 12 století, je ukázkou přechodu jednoho stavitelského stylu do druhého. Románské stavby do gotiky.

Zde se můžeme pohodlně podívat na to, jak se tady ještě neuměly postavit vznosné pilíře, držící jako baldachýn klenutý strop, který jako by se vznášel nad celou stavbou. Tady je ještě těžkopádná stavba, sice s věžičkami, ale klasickou vazbovou střechou.

Ta, protože nebyla nijak valně hezká se přikryla ohromnými trámy, které nahradili strop. V některých stavbách jsme viděli trámy krásně malované, tady jsme v malém městě, kde holt muselo stačit to, co bylo.

Ostatně, hned vedle se velmi brzy započala stavba katedrály, a tak tento kostel byl spíše jen takové kapesní vydání, jen pro případ nouze. Ta samozřejmě mnohokrát nastala a to naposledy, jak jsem se zmínila kousek výš, když Nádhernou, velkou katedrálu poničilo ohromné tornádo v roce 2003. Jak budu mít čas, jakmile bude pršet, jakmile zkrátka nebude tak krásně, že je přímo hřích sedět v autě a psát, tak podrobnosti, pro milovníky historie doplním do karty UNESCO.

 

Už teď je tam Zdenečkova fotogalerie. Však si ze mě Zdenda dělá legraci, že mám na tomto poli velké resty a měla bych se prý polepšit a být pilnější.

My jedeme dál, jen kousek cesty na další velmi známou belgickou zajímavost a tou jsou historická zdymadla a výtahy pracující na principu spojených nádob.

Canal du Centre je kanál pro vodní dopravu, který se nachází v belgickém středním Valonsku v provincii Henegavsko. Jsme asi 50 km jižně od Bruselu, mezi městy La Louvière a Thieu. My konkrétně stojíme hned pod jedním ze čtyř zdymadel, pod zdymadlem a výtahem Thiueu. 

Systém čtyř výtahů je roztroušen po velmi starém kanálu a je plně funkční. Samozřejmě, drobná omezení jako je délka, šířka a výčka lodi jsou jasné, tenkrát se nepočítalo s ohromnou nákladní přepravou, ale i dneska je to krásný zážitek proplouvat mezi zdymadly a nechat se i s lodí přepravovat historickými výtahy.

Celková délka kanálu je 20,9 km. Společně s dalšími kanály Brusel-Charleroi a Nimy-Blaton-Péronnes spojuje řeky Máz a Šelda a překonává výškový rozdíl 90 m.

My si určitě zítra uděláme výlet na kolech po celé délce tohoto kanálu, kde se právě nacházejí všechny čtyři výtahy.

Voda v kanálu je příjemně teplá, řekla bych, dobrých 25 °C a hlavně, čistá.

Několikrát se za odpoledne koupeme. Hned u auta máme schůdky do vody a těch pár projíždějících lodí je v pohodě. Koryto je příjemně široké, a tak nehrozí střet.

Kdybychom popojeli kousek dál na molu, kde stojíme, měli bychom pohodlné kamenné schody do vody, ale tak, nám to nijak nevadí a

odpoledne se celé molo perfektně zaplnilo kolegy ze všech možných zemí.

Naši sousedé jsou Portugalci a celý večer si povídáme, ruka noha a pár slovíček anglicky kde jsme my i oni byli. Strašně příjemní lidé. Antonio se zarytě drží svojí portugalštiny a Zdenda zase češtiny. My s paní vymáčkneme ze sebe sem tam nějaké anglické slovíčko, to, když už je úplně nejhůř, ale jde to a ohromně jsme se bavili až do noci.

Opět jsem se zastyděla, jak jsem zahodila započaté studium angličtiny a zlomila jsme sama nad sebou hůl. Zkrátka, už to tolik nejde do hlavy a pokud se člověku nedaří, snadno si namluví, že to není až tak potřeba.

Je to škoda a včera jsem si ověřila, že i těch pár slovíček je dobrých a pokud se takto sejdeme se stejně špatně mluvícími lidmi,

tak je pak každé slovíčko dobré a vždy se nějak domluvíme.

Dnešní trasa je: 63 km