13.12.2018 Hyeres -St. Mandrier - Francie

Opět spojím několik dnů dohromady, protože se zase nic tak důležitého neudálo.

Zůstali jsme na molu v Port Miramar, kde je krásně a celkem nás tu vzali na milost.

Jen přijela policie a s úsměvem nám sdělila, že jsme zabrali 4 místa, a to je hodně. Pokud zabereme jen dvě místa, tak je to v pořádku.

Museli jsme tedy přejet a zabrat ty dvě povolená místa. Tady je to hodně přísné. Zdenda jde na ryby a jak je vidět, rybaří se tu pěkně, jen nic nechytil.

Tak nějak jsme s tím počítala, avizovaná čerstvá večeře nebyla ale mám navařeno, a tak je to jedno. Večer už se dost ochládá.

Teplota večer padá k 8°C. Díky anténě máme připojení na internet, nevíme odkud a od koho, ale je volné s poměrně slušným signálem.

Koukali jsme se na sněhovou nadílku u nás doma a viděli jsme dopravní kalamitu na D1. Je to hrozné.

Ráno odjíždíme dál, směrem na letošní cíl a tím je oblast okolo Marseille, kde už máme vytipovaný místa na Vánoční svátky, ale vše je ještě ve hvězdách.

Na místech může stát dům, nebo nás přivítá zákazová značka a nastane další hledání. Zatím si tím náladu nekazíme, protože to je ještě pár dní a jak říkám, nemá cenu svlékat kalhoty dva kilometry před brodem.

V rámci nákupu nezbytných potravin jsme objevili prádelnu za velmi slušnou cenu. Cestovatelům by se mohl hodit tento odkaz https://www.washndry-concept.com/nos-laveries/ je to aktivní mapa, kterou si přeložíme za pomoci překladače, zvolíme si oblast, kde jsme a prádelnu už pohodlně zvolíme.

Můžeme se podívat, kde přesně je a u některých je i cena, tak můžeme porovnat. Jak jsem tak koukala, ceny jsou plus minus hodně stejné. Někde se dá maličko ušetřit, ale není to tak výrazné.

Jen je fajn, že se můžeme podívat, kde prádelna přesně je. Jestli je tam velké parkoviště a kolik má praček.

Docela mě udivilo, že v prádelně, kde jsme teď byli, byl docela cvrkot a v jednu chvíli byly všechny pračky, a i dvě sušičky komplet vytížené.

Na dnešek spíme na ostrohu pod městečkem Hyerés, kde je i velká ptačí rezervace a možné spací místo.

Stojíme s kolegou u vodního kanálu, ale kolega k večeru odjel, a tak jsme osiřeli.

Opět, je tu několik pěkných parkovišť, kde bychom byli velmi pěkně skovaný, ale tyč ve výšce je všude.

Můžeme stát jen u cesty, kudy všichni projíždí a počítám, že v létě nepůjde stát ani zde. Míjíme sice malé parkoviště pro pár obytných aut, ale nevím, jak to bude v létě.

Podle mého jsme tu spíše trpěný, protože u vjezdu do oblasti je opět zákazová značka.

Nechci si pořád stěžovat, holt to tady tak mají, jen by bylo dobré to pro návštěvu této oblasti vědět a obzvlášť v létě se nespoléhat na to, že se někde, nějak zaparkuje. Takové to, však se něco najde, nebo, však ono to nějak dopadne, tady neplatí.  

Parkoviště o dvou set místech, úplně prázdné nebo jako zde, tři auta a zákazy platí i mimo sezonu.

Naprosto výjimečně se teď zákazy zakryjí, nebo se vypnou platební automaty.

Pak je dobré mít s sebou zásobu všech možných navigací a parkovacích aplikací a hlavně, dostatek internetu, protože speciálně na park4night je nutné si přečíst poslední recenze a podívat se na místo v Google mapy nebo Seznam mapy, to je jedno. Už se nám několikrát stalo, že avizované místo bylo jen náhodné stání u silnice, nebo na parkovišti, kde byl zákaz a až v komentářích jsme se dozvěděli, že posádka byla v noci policií vyhozena. Je dobré i počítat s vyšší platbou za kempy, protože tady jsme opravdu v oblasti, kde je vše pro turisty hodně drahé.

 Včera jsem upekla opět jablečný štrůdl z kynutého těsta. To je taky zajímavé, pídila jsem se po čerstvém droždí a nikde v prodejně ho nemají.

Až na dotaz u Kláry jsem se dozvěděla, že droždí se tady kupuje v pekárně na váhu, jinak je všude jen sušený v pytlíčkách.

Přitom, když si vezmu tradiční francouzský Croissant, tak ten je z kynutého těsta a spousta tradičního francouzských zákusků je z kynutého těsta, ale kvasnice se tady normálně nekoupí.

Tak, místní kuchařinky vědí, kde a těm na cestách holt postačí sušené v pytlíčku.

Už se také pomaličku orientujeme, kde, co nakupovat a jak jsme se dozvěděli, opravdu jsou tu veliké cenové rozdíly mezi jednotlivými řetězci a známými prodejnami.

Kapitola, jak nakupovat ve Francii musí ještě počkat, na to jsme tady příliš krátkou dobu, ale určitě sepíšu nějaký praktický manuál včetně klasické tabulky cen potravin.

Ale dneska už vím, že jedině v Lidl mají cibuli za velmi, velmi slušnou cenu 1 eur, a tak jsem dneska rovnou koupila dvě kila a mám zase na chvíli pokoj.

Leje jako z konve a to, celý den. Projeli jsme město Toulon, které je známé velkým vojenským přístavem.

Kdyby byly podmínky, kdyby bylo slušné počasí a kdyby sousedi byli slušný, tak bychom sundali zítra kola a jeli se do města podívat. Stojíme na oficiálním STLP, pro pár aut a kde máme i výlevku a vodu, což je paráda.

Jen naši bezprostřední sousedi v karavanu mě děsně lezou na nervy. Jejich vchodové dveře mají asi zkřížené a aby je zavřeli, tak s nimi musí hodně bouchnout a jak jinak, pořád se courají a dělají dveřmi děsný kravál.

Jediné, co nás uklidňuje je, že mají menší dítě, a to snad půjde včas spát, ale pokud je zvyklé na rány dveřmi, tak bude spát jako jezule a my tady budeme nadskakovat při každém zavření dveří,

dokud rodičovstvo nepůjde taky spát. Když nejhorší je, že nejde je ani požádat o trochu ohledu, protože ty dveře zkrátka mají špatné a opravovat je nebudou. Tak to holt musíme přetrpět.

Včerejší trasa byla : 38 km

Dnešní trasa je: 54 km