14.8.2018 Přestanov - ČR

Naše báječné místo u rypadla se vydařilo.

Koupání, slunění, náherné západy slunce a klídek. Okolo nás vede parádní cyklostezka po sedmi jezerech, které byly uměle vytvořeny těžbou písku, následně zatopeny a zrekultivovány.

Tak, jak projíždíme částí bývalého východního Německa, veskrze dost ošklivou a nezajímavou, tak tady se vyloženě vyřádili. Musím říct, že takto si představuji rekultivaci krajiny a uznale poklepat na rameno. Jenže, cyklostezka má několik háčků.

Ale, než se vydáme na výlet, a protože se blížíme k domovu a na velký sraz s přáteli, tak jsem se vrhla do generálního úklidu.

Musím říct, že Zdenda hodně pomohl, ale nakonec ho zlákal droník na krátký výlet, a tak si velitel vozu hraje a posádka gruntuje palubu. Klasika.

Takto vypadá náš heliport a droník nakukuje, jestli uklízím, tak jak se má. Bídáci, ale není nic hezčího, než když je pohodička. Zase, neuklízím Karlštejn a za chvíli je vše hotovo. Povlečeno, napuštěný nábytek, vyglancovaná toaleta, uklizená a vyčištěná šuplata, a tak vůbec.

Na kolech se i to příšerné vedro dá ustát. Je to zajímavé, ale když se jede trochu rychleji, tak je i skoro 35 °C příjemných, ale to samozřejmě, mluvím o elektro kolech, se kterými máme velmi dobrou zkušenost. V Německu bohužel není žádná kloudná cyklo mapa, tak jak jsme si zvykli z Nizozemí. 

Tady je to vysloveně o oblastech, a ještě spíše o různých zajímavých trasách. Ukazuji třeba trasu po krásných zahradách. Tady se zase jede po značce růže.  U nás je trasa po sedmi umělých jezerech a značka trasy je moc hezky vyvedená.

Modrá sedmička a u její paty je modré kolečko, což asi má znázorňovat ty jezera.

Mapa dvou jezer na trase

Vyjíždíme na trasu dlouhou skoro 65 km a to už jedeme v plné polní.

V plánu je celodenní výlet a jako správný mastňáci a pohodáři sebou vezeme oběd, ovoce a svačinku hezky pěkně v chladící tašce.

Tak, když už jí máme, tak proč jíst teplý těstovinový salát nebo horkou broskev. Můžeme si dát i chlazený čaj a tomu já říkám pohodička.

Ovšem po pár kilometrech se nám pohodlná cesta poněkud změnila v neprostupnou džungli. Značení je taky všelijaké.

Zmizely krásné symboly trasy a sedmička je namalovaná doslova všude, kam to jen jde.

Takže se cesta stává bojovkou v hledání ne pokladu, ale čísla.

Bohužel, naše číslo jsme několikrát ztratili, protože někdo usoudil, že na křižovatku cest je nesmysl dávat směrovku nebo malovat někam číslo anebo, došla barva.

Nakonec jedeme podle navigace v mobilu a stejně jsme dvě jezera minuli. Faktem je, že i tak jsme najeli víc kilometrů, než bylo plánováno a ty dvě nespatřená jezera mě byla úplně ukradená.

Máme to kousek do Čech a opět, nikým nevítáni, nekontrolováni, přijíždíme na naší Českou hroudu.

Je to překrásné, nádherné. Bože, jak rádi se vracíme domů. Konečně máme opět před sebou bohaté a hluboké lesy, příjemné kopce, vesnice, které jsou v chumlu okolo kostela, a tak vůbec.

Zkrátka, jsme rádi, že jsme se v pořádku vrátili. I když jen na chvilku, ale o to si asi návratu víc vážíme.

Venku si točené pivo nedáme, to je hodně drahé, ale doma je už tak nějak naší tradicí, i když ani jeden nejsme pivaři, že si vždy při návratu zajdeme na jedno točené. Hezky pěkně do půllitru s čepicí pěny.

Dnešní trasa je:  155 km