Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

 do 20.10.2019

klikni na modrý odkaz níže plné funkce pouze v PC mobil ukazuje jen foto

smile

Tady dnes jsme



11.2.2018 Giare - Sicílie

Beru vše zpět, je překrásné ráno a jako by nám Sicílie na omluvu vykouzlila překrásný východ slunce.

Je brzičko, něco po šesté, a to je moje ranní hodinka, kdy už sedám k počítači, většinou, a dopisuji co se včera událo. Sluníčko se vyhouplo z moře a překrásně stoupá po obloze.

Mořské skalisko dopomohlo k poměrně kýčovitému snímku, ale mě se líbí. Faktem je, že těch fotek jsem nasekala spoustu, líbí se mi skoro všechny a vybrat ty nejhezčí je pro mne, jako laika dost problém.

 

Když už je sluníčko hodně vysoko, tak přijel nahonem místní fotograf s obrovským stativem a monumentálním aparátem.  To je právě hodně problém velkého vybavení. Pokud se nevstane ještě za tmy s nejistým výsledkem, tak než se vše nastaví a upraví je už slunce hodně vysoko. Pak je pro naše použití lepší mít aparát menší a být mobilnější.

Samozřejmě, kvalita profi snímků je neporovnatelná, ale pro normálního, běžného uživatele jako jsme my, je to kouzlo a pohádka a o tom to je. Mít radost z každého snímku, který vyfotíme a skrze to, co vyfotíme tak můžeme zachytit vše co vytvořili ať už lidé, nebo příroda, to je jedno.

Máme vzpomínky, ke kterým se můžeme později vrátit a vůbec nezáleží na tom, jestli jsou fotky kalné, šedivé nebo neostré. Ale to bych se pomalu dostala k hlupákům, kteří sami nic neukázali, nevytvořili a nedokázali a umí akorát kritizovat, posuzovat a radit. Bohužel, jako živočišný druh jsme někdy prapodivná čeládka.

 Nebudeme si kazit krásný den, na který se už dva dny těšíme. Skutečně, sluníčko vychází tak jak má a kde má, udrželo se na obloze a vypadá to, že dneska, pro změnu, pršet nebude. Poděkovali jsme molu v Aci Trezza za pohostinství a jedeme dál podél pobřeží do dalšího maličkého přímořského městečka Giare.

Cesta je to úžasná, jedeme vlastně hned u moře po klikatých silničkách, kde je s podivem, že se nám daří projet.

Pravdou je, že Zdenda je nesmírně šikovný řidič a když vezmu v potaz to, že místní si nedělají absolutně žádnou hlavu s tím jak a kde zaparkují, tak je to občas opravdu na centimetry.

Ale zatím jedeme bez ztráty květinky celou Sicílií tak snad to tak bude dál.

Hned na kraji městečka Zdenda vytipoval příjemné parkoviště, pro nás jako stvořené. Nikde žádná zákazová značka, parkoviště je velké a moře je kousíček, jen přes silnici. Domnívám se, že je to jedno z mála parkovišť, které by šlo využít i v létě.

Je neděle, krásný den a po obědě jdeme na velkou túru po pobřeží do městečka a obloukem zpět. V celé Itálii a i tady, na Sicílii je víkend ve znamení výletů celých rodin na pobřeží. Všichni se tu prochází, hrají si s dětmi, povídají si ve skupinkách, popíjejí kávičku v jedné z mnoha restaurací a barů, všichni se zdraví a všichni se na sebe usmívají.

Kupodivu i na nás. Je jasné, že sem nepatříme, protože Italky jsou převážně nedělně vyšňořené, perfektně oblečené, pánové jsou také ve svátečním, vyleštěné boty, perfektní kabáty a děti mají jako ze škatulky. A já sice sukni, ale černou sportovní bundu, trekingový botky a brašnu s fotoaparátem.

Zdenda je na tom úplně stejně, jen má pro změnu na zádech baťůžek. Připadá mi to, jako když je víkend určený k tomu, aby se všichni po týdnu viděli a aby si jen pokecali. Restaurace jsou k obědu zaplněné velikými rodinami, které se sešli na společný oběd. Líbí se mi to, moc. Samozřejmě, nevím, jak často se schází, nejsem žádný znalec italské rodinné kultury, ale i snad díky jejich temperamentu a živé gestikulaci je patrné, že rodina tu stále hraje prim a všichni se mají hodně rádi. Děti jdou z náruče do náruče a všichni se baví se všemi.

Pomalu se po velmi dlouhé pobřežní promenádě dostáváme do městečka Giare, které je živé, plné lidí a prodejců. Všude se něco prodává, zelenina, ryby, sýry, klobásy. Je to pastva pro oči a ráj gurmánů.

Právě vrcholí sezona všech citrusů a zeleniny – artyčoků. Artyčoky jsou tady velmi oblíbenou zeleninou a Italové ji připravují na sto způsobů. Celý ohromný svazek stojí kolem 4 eur a hodně se celé svazky nakupují. Nikdo neprodává po kusech, vždy jen po takovýchto svazcích, kde jsou květenství z obou dvou stran.

P2110117_2

Odhaduji to, že to jsou svazky po 20 kusech, vždy 10 na jedné straně. A samozřejmě plná auta pomerančů a mandarinek. Neodvažuji se už spočítat, kolik jsme jich tady nakoupili a snědli.

Běžně kupujeme pomeranče a mandarinky kolem 0,5 eur za kilo, ale někdy je to i méně. Prodavači nečiní problém do už navážené tašky pomerančů přihodit pár mandarinek nebo ještě další tři, čtyři pomeranče.

Odpoledne jde Zdenda zkusit štěstí a něco ulovit na gril. Na břehu je hodně rybářů, ale jak tak cestou koukáme do prázdných kýblů na úlovky, tak štěstí moc nemají.

Koupili jsme cestou za euro pytlík červů, brrrr, protože na červi zaručeně půjdou.

Máme úlovek, jednu krásnou rybku do akvárka, která samozřejmě dostala svobodu. Nejsme vrazi miminek.

Mnohem větší zástupci tohoto druhu se běžně prodávají a konzumují, ale tahle mládě musí ještě dorůst.

Večer jsem se opět vrhla na vaření a dneska, protože je neděle, budeme mít hrnkové knedlíky a kuře na paprice.

Knedlíky jsem dlouho nedělala a kuře na paprice Zdenda miluje. Hrnkové knedlíky jsou výborné, povedli se mi, a protože je den veskrze úspěšný a příjemný, a ještě není ani večer, tak jsem se pustila do bábovky.

Mám od kolegyňky recept na bábovku do pečenky, tak jí zkusím upatlat i v remosce. Zdenda mi ovšem musí nahodit na hodinku centrálu.

Baterky máme tak akorát a je zbytečné riskovat večerní blackout. Recept na bábovku vkládám do záložky Moje kuchyně. Myslím, že je to hodně dobrý a hlavně, hodně jednoduchý recept.

Jen na remosku by bylo potřeba trochu těsta navíc, aby bábovka jako by vyběhla do výšky, ale to bychom jí jedli zase 14 dnů, a to není účelem.  

Dnešní trasa je: 27 km

Aci-trezza-giare-11-02-2018-ujeto-27-km

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | mapa stránek | diskuzní fórum | výměna odkazů

BANAN.CZ