20.9.2018 Nová ves pod Pleší - ČR

Den odjezdu se sice drobet posunul, ale jak to vypadá, zdárně odjedeme ještě dnes.

Parkování v Nemíži

Měli jsme toho opravdu hodně k zařizování a obstarávání. Když je člověk celý rok doma, tak se ty různé ústrky úřadů a návštěvy lékařů, kteří si zrovna změnili ordinační dobu snášejí lépe, ale my jsme na vše měli tři, nakonec čtyři neděle a pak je to hodně hektické. Vše si píšu do diáře, ale i tak jsem už poslední dny ztrácela přehled, co máme, nemáme a co ještě musíme.

Klid pře bouří, vše je potřeba naplánovat, prodiskutovat a promyslet. 

Náš pobyt uzavíráme krásným setkáním bratranců a sestřenic, Na chatě Miloše a Jitky v Nemíži, který jsme plánovali a organizovali několik měsíců dopředu.

Dát do kupy setkání příbuzenstva, které se neviděli i třicet let nebylo tak úplně jednoduché, ale díky Milošovi a Jitce se nakonec vše podařilo a myslím, že všichni byli velmi spokojený.

Měli jsme v plánu několik dní na přípravu setkání a tím, že se vše konalo na chatě v lesích pod Blaníkem, bez elektřiny, bez příjezdové cesty, kterou v létě vzala velká voda, a tak to bylo poněkud náročné.

Poslední zprávu pro všechny přijíždějící nesla Jitka velmi těžce. S ohledem na stání aut přes říčku Blanici byli námi doporučeny holiny pro přebrodění na druhou stranu.

Kytička pro oslavenkyni.

Určitě by to mnohé odradilo, nikoliv naši rodinu. Všichni přijeli a z aut vyndali věci, spacáky, a hlavně holiny a už se šlo brodit. 

My sebou holiny samozřejmě nevozíme, a tak jsme buď brodili v pantoflích do vody anebo ve vypůjčené výstroji, naštěstí, díky suchu bylo vody po kotníky. Co říct na závěr? Nádherný víkend, který se vydařil se vším všudy. 

I když v pátek dopoledne ještě pršelo, i když to vypadalo hodně na vážkách a předpověď se stále a stále měnila, tak nakonec se na nás sluníčko smálo celý víkend.

Samozřejmě se hlavně jedlo a povídalo.

Sladkosti ke kávě a buchty k snídani jsme vyřešili skvělou soutěží kuchařinek o nejlepší buchtu.

Každá zástupkyně rodiny upekla to, co se u nich nejraději jí a to anonymně předvedla.

Výtvory byly skované ve vedlejší chatě, v chladu, a pak jsme je nandaly na talíře, nazdobily a pod číslem se předvedly našim mužům.

Ti velmi zodpovědně ohodnotili každý zákusek a opět anonymně napsali číslo svého favorita.

Vítězný zákusek byla vynikající Mokka pěna na čokoládovém korpusu a vše postříkané čokoládou.

Tonda s Vendulkou se celý život věnovali historickým bojům a šarvátkám, doprovázeli mnoho králů při slavnostním vstupu do měst a jejich velkou láskou jsou historické zbraně.

Tato je kopií z husitského období a při první ráně jsem si málem sedla na zadek. Ohromná šlupka zahájila naše setkání, potkání a shledání.

Toník si pochvaloval nádhernou ozvěnu, my jsme na chvíli ohluchli a Vendulce jen svítili oči.

Samozřejmě, Zdenda neodolal, jako malý kluk.

Přišla nám ekologická známka do Francie. Kdo se nezdržuje delší dobu ve Franci, nebo, kdo tam jede jen na krátkou dovolenou, ekologickou známku asi až tak nepotřebuje, ale my budeme cestovat po Francii poměrně dost dlouho a hlídat, do kterých měst smíme nebo nesmíme a obávat se pokut nemá smysl a jak všichni už víme, Francouzi jsou velmi rychlý se zasílám pokuty i jen za dvoukilometrové překročení předepsané rychlosti.

Zdenda, jako správný velitel vozu zjistil, že vše vyřeší žádost o ekologickou známku za pár eur. Pro ty, kteří rádi cestují po Francii, zde jsou jen některé informace http://www.uamk.cz/aktuality/1675-povinna-ekoplaketa-v-parizi  . Jenže, potud je vše velmi jednoduché, ale oříškem se ukázalo, zaslání kopie velkého techničáku jako kapacitně ohraničené přílohy příslušné žádosti. https://www.certificat-air.gouv.fr/demande  Zde je odkaz na stránky, kde se vše vyplní, za krásných 4.11 eur máme svatý klid a pokoj a nemusíme řešit, jestli do města můžeme vjet či nikoliv.

Samozřejmě, někdo vyloženě města nesnáší nebo se jim vyhýbá, jak jen může, ale myslím si, že pokud nastane situace, že budeme muset, byť neradi do města vjet, nemá smyls honem, honem pátrat, jestli náhodou město nemá vyhlášen emisní zákaz vjezdu a už vůbec nemá cenu riskovat pokutu, která je velmi vysoká a velmi rychlá. Podrobný postup sepíšu do karty RPC – Rady porady na cesty – Francie emisní známky.

Máme za sebou úžasné, plnohodnotné a velmi vyčerpávající řešení vydání mé nové platební karty, která mi vyprší v lednu. Jelikož zde v lednu nebudeme a platební karty musíme mít dvě, tak jsem se domnívala, že přeci není problém zažádat v Čsp o novou platební kartu. Myslím, že jsem zestárla o několik let, zapojila jsem do získání karty několik lidí, kteří vysloveně číhali u poštovní schránky, proklela několik úředníků, opět jsem zkonstatovala, že Česká spořitelna je organizace zralá na zrušení, několik dnů jsem bombardovala paní doručovatelku s prosbou o doručení a několik úřednic u přepážky Čsp v Benešově si oddychlo, že už mají ode mne pokoj. Zkrátka, získat novou platební kartu jinak, než je předepsáno, předpokládáno a nařízeno je problém. Nakonec se vše zdařilo a já mám vytouženou platební kartu a můžeme s klidným srdcem odcestovat. V tomto odstavci bych všem cestovatelům velmi doporučila mít dvě platební karty, a to VISA a MasterCard. Mnohokrát se nám stalo, že jednu, nebo druhou kartu nám ať už v prodejně, nebo na čerpací stanici nevzali. Zkrátka, někde nevzali Visu, kterou platíme běžně a museli jsme platit MasterCard. Je dobré mít obě dvě verze platebních karet, protože jedna karta je debetní a jedna kreditní a pak záleží na tom, jak který prodejce má platbu nastavenou.

Jak už jsem se zmiňovala, přípravy na odjez se blíží a my jsme ještě v rychlosti zajeli na místo činu, naše setkání s rodinou a Zdenda měl jen pomoci zapojit televizi. Nakonec se z toho vyklubala velká oprava stavidla hráze. Miloš s Jitkou mají krásný rybník, který po velké průtrži zmizel.

Nad jejich chatou a lesem bylo velké pole kukuřice a klasicky všechno bahno a kamení jim skončilo v rybníku. Za velké peníze nechali rybník vybagrovat, ale asi, možná, nejspíše bagrista strhnul čep a rybník, prosakoval.

Bylo zapotřebí znovu rybník kompletně vypustit, čep z venkovní strany vytrhnout a znova ho z vnitřní strany nově udělat a výpust zajistit.

Takže, místo toho, abychom za hodinku odjížděli, zůstali jsme celý den a Zdenda se s Milošem pustili do správky rybníku.

Přijel ještě bráška Pavel, původně jen pro dva kapříky, ale nafasoval montérky, holiny a pracoval také.

Večer bylo vše hotovo a teď už jen čekáme na zprávy, jak celá akce dopadla a jestli už hráz skrz čep neprosakuje.

Moc bych přála našim přátelům, aby už konečně měli pokoj a mohli si alespoň z jedné starosti oddychnout.

Náš pobyt končíme na naší základně, chatě, kde jsme měli po celou dobu pobytu v Čechách uskladněná kola. Máme novou plachtu na kola, ale je potřeba jí drobet, malinko upravit.

Naštěstí mám, jako správná hospodyňka šicí stroj a Zdenda je, jak je vidno všestranný.

Zatímco jsem ještě přeprala pár triček od bahna, trochu našpiněných věcí, tak se Zdeněček pustil do šití. Nutno podotknout, že mu to šlo výborně.

Máme novou plachtu, řekla bych, že velmi kvalitní, silnou, fortelnou a velice kvalitně ušitou. Myslím, že se investice 2300.- Kč velmi vyplatila.

Máme už dvě plachty od Fiama, ze 1600,- Kč a zodpovědně mohu říct, že první plachta zakoupená před čtyřmi lety, jakš takš, ale ta druhá, rok stará je vyslovený papírek, šitý horkou jehlou.

Tak a už konečně odjíždíme. Loučíme se s jezerem Grado,

které máme za chatou, s Labem, které máme před chatou, loučíme se na dlouhých osm měsíců, kdy tu nebudeme.

Poslední rozloučení bude patřit Andulce a Ondrovi, které velmi milujeme a bude se nám po nich strašně moc stýskat.

Jedeme krásným krajem, kousek za Prahou, oblastí Brd, kde bydlí Pavla s Radkem.

Okamžitý nápad, telefonát a setkání je na světě. Věřím tomu, že kdybychom se domlouvali několik týdnů dopředu, možná bychom se ani nesetkali, ale jak si všichni myslíme, neplánovaná setkání jsou nejlepší.

Takže večer plný povídání, grilování a samozřejmě popíjení vínka je úžasný. Pavla s Radkem mají čerstvě za sebou cestu Albánií, Srbska, Chorvatska a tak podobně.

 

Navštívili i několik míst, kde jsme také byli a my si alespoň mohli zavzpomínat na krásná místa a úžasné zážitky.

Přátelé, velmi děkujeme za krásné přivítání a krásný večer. Ráno ještě skočíme na kávičku pod pergolou a už snad, konečně a definitivně opustíme republiku.

Celkově za celý pobyt v Čechách až do Nové vsi pod Pleší je:  1127 km