7.1.2019 Plage Napoléon - Francie

Odjíždíme si prohlédnout jednu z možností stání v této oblasti a to, ohromnou pláž Napoleón, kam se vejde podle katalogu kepmů na 500 obytných aut a karavanů.

Je to ohromné množství, které si našinec neumí vůbec představit. Cesta není ničím zajímavá, ale dokud se nedostaneme na dohled řeky Rhóny, kterou se pak budeme vracet domů.

My jsme se ocitly v nádherné krajině plné mokřadů, jsme na levé straně Rhóny, kde je spousta jezer.

Které jsou plné ptáků, kzteří tu spokojeně zimují. Hlavně a je tu zimoviště krásného růžového plameňáka.

Bohužel, nebylo až tak slunečno a tak fotky nejsou úplně to nejhezčí. Pak se mi nepodařilo plameňáky přesvědčit, aby popošli blíže a už vůbec se mi je nepodařilu ukecat na fotky z profilu, ale i tak jsou krásný.

Jsme vlastně na okraji ohromné Přírodní rezervace Camargue a její hlavní část si prohlédneme až na podzim.

Ta je na druhé straně řeky Rhóna a tam už teď nejedeme. Dostali jsme se na nejzazší bod našeho letošního zimního putování.

Jen ještě zmíním, že tato oblast je známá chovem bílých koní, kteří se volně prohánějí po rozlehlých mokřadech a pak, chovají se tu býci na býčí zápasy do arén v Nimes či Arles.

Pláž Napoléon je opravdu ohromná a koupání v létě musí být úžasné. Množství bydlíků zajišťuje jakousi bezpečnost, kdy se můžeme domluvit se sousedem na vzájemném hlídání a nebo taky naopak, může vedle nás v klidu přijet v obytce zloděj a zatím co se koupeme nás v klidu a s úsměvem vykrást.

Je to hrozné, děje se to a je to tak, ale to bychom nemohli jet nikam. To bychom museli auto prodat a vzdát se cestování. Tak holt budeme riskovat a snažit se co nejvíce zlodějům stížit jejich snahu. Nic jiného se asi dělat nedá.

Dneska jsme měli hovor s Dethleffs Kov Velim, kde vždy jednáme a vše vyřizujeme s panem Šlaisem, který je velmi schopný. Překvapil nás cenou originál skla do obýváku. Jedná se o dvojité okno s vrchní lištou, která se zašoupne do pantu na autě. Cena je 154 eur, což není tak tragické, ale při naší 500,- Kč spoluúčasti by ani nemělo cenu vloupání hlásit a stará elektronika už hodnotu nemá vůbec žádnou. Tam nám na to pojišťovna hodí amortizaci a dozvíme se, že vlastně opatrujeme bezcenné věci.

Nakonec jsme tedy uvolnili finance z rezerv a koupili jsme nový počítač, který je jako rozbalený mnohem levnější, čtečku s velkou slevou a zrovna tak telefon Xaomi s poloviční původní cenou, aby mohl Zdenda bezpečně lítat a já získala jeho starý telefon.

Telefonní číslo získám zpět jen když budu mít dobíjecí kupon a stará data, jako je výrobní číslo karty z mé původní karty a původního čísla, což naštěstí máme sebou.

Takže asi tak vypadá naše obnova a pořízení nového vybavení. Domněnka, že bychom byli zaplaveni staršími telefony a tak podobně, je lichá. Nic takového se nekonalo. Teď už se pomalu vše shromažďuje u naší dcery a jejího partnera a 14. ledna to za námi poveze Karel s Jarkou. Ježiši, já se už tak těším, že to snad ani není možné. To je právě to, co si málokdo umí představit. Kdybychom byli doma, nebo, kdybychom byli takto okradení na dovolené, tak přijedu domů a postupně si vše dokoupím.

Jenže, my přijedeme domů až na konci dubna a bohužel, nabídka v obchodech i tady, ve Francii není valná. Mohla jsem si koupit čtečku, ale rozhodně ne takovou, jakou bych ráda a za mnohem vyšší cenu, než jsem jí koupila v Alze. Klasika, v největší prodejně, něco jako je u nás Datart, měli na výběr jen ze 4 druhů a ještě k tomu velmi zastaralé verze za o plovinu vyšší cenu, než poslední modely ať už Kindle nebo PocketBook. Takže jsme se rozhodli, že si vše objednáme a holt počkáme.

Teď si ještě uděláme výlet do Arles a pak se pomalu stáhneme k majáku, kde budeme čekat na přátele.

Dnešní trasa je: 49 km