11.8.2019 Trevír - Německo
Noc u hřbitova je jak jinak, klidná. Máme před sebou dlouhou cestu, a tak po ránu ujíždíme dál.
Samozřejmě, prvně tankujeme za překrásnou cenu 1.085 eur, a to se vyplatí. Zdendovi samozřejmě neprošel nápad natankovat naftu ještě do nádrže na vodu, ale i tak, máme plnou nádrž a dotankovali jsme plyn, taky za fantastickou cenu pod půl euro.
Přemýšlíme, jak by bylo cestování pro nás jednodušší a mnohem lacinější, kdybychom mohli všude tankovat tak lacino.
Jenže, bohužel, ceny jsou různé a fakt je, že značně prodražují to naše putování Evropou.
Ale, nebudu žehrat na cenu nafty, protože s tím stejně nic neudělám a jediné, co je dobré, mít plán cestování.
Mít napasovanou trasu a počet kilometrů na finance a pak to jde.
My máme takto stanoveno 1000 km měsíčně,
což finančně zvládáme a nemáme problém.
Horší je, když jsou divoké přesuny nebo je málo času a pak se úprkem jede daleko a zase se z velké dálky vracíme.
Konečně jsme se dostali do Německa a první zajímavé město,
které je před námi je Trevír neboli Trier. Úžasné starobylé město, které se pyšní hned devíti památkami zapsanými na seznamu světového dědictví UNESCO.
Přiznávám, neprošli jsme úplně všechny, to by bylo na dlouho, ale ty hlavní jsme absolvovali. Hlavně je to Katedrála sv. Petra.
Ohromná, úctyhodná stavba, která nás opět spolehlivě ohromí svojí majestátností. Chrám postavený na základech Konstantinova paláce ve 4. stol. n. l. byl největší křesťanskou církevní stavbou své doby.
Stál na asi čtyřikrát větší ploše než dnešní dóm a dosahoval až k dnešnímu náměstí Hauptmarkt. Trevír byl sídlem biskupství od druhé poloviny 3. stol. a chrám sv. Petra tak byl důstojným místem pro biskupský stolec jednoho ze tří nejvlivnějších říšských církevních knížat – arcibiskupa trevírského.
Téměř 1700 let starý trevírský dóm je mozaikou mnoha slohů od antiky přes sloh románský a gotický až po baroko.
Masivní západní průčelí pochází z 11. století kromě posledního patra jihozápadní věže.
Na rozích čtyřbokých věží, ve kterých jsou zvonice, jsou dvě válcové schodišťové věže. Ve zdivu hlavní budovy jsou vidět přes dvacet metrů vysoké původní zdi ze 4. století. Na konci východního chóru je pár gotických věží s vysokými špičatými střechami.
Dalo by se toho o tomto kostelu napsat mnoho, ale jen se kratičce zmíním o překrásných varhanách, které jsou přirovnávány k vlaštovčímu hnízdu.
Pak je tu v apsidě západního chóru tumba z černého mramoru s ostatky arcibiskupa Balduina Lucemburského,
bratra císaře Jindřicha VII. a strýce našeho českého krále Jana Lucemburského.
Krásný barokní strop v západní apsidě je další ukázkou mistrovského stavitelství.
Na této jedné budově máme opravdu unikátní sbírku několika stavitelských slohů. Je zde antika, románský sloh je zastoupen v západním průčelí, samozřejmě gotické stropy a ladné pilíře až po marnivé baroko.
Ve zdivu hlavní jsou vidět dvacet metrů původní zdi ze 4 století, ale mému srdíčku je nejbližší gotika.
To je moje doba a tu mám jako stavitelský sloh nejraději. Samozřejmě, až uvidím zámky na Loiře, asi změním názor, ale zatím, je to gotika pro svojí ladnost, vznešenost a monumentalitu.
Další památkou je Porta Nigra. Jedná se o nejlépe dochovanou stavbu svého druhu v Evropě. Kolosální římská brána střežila severní vstup do města a je vskutku kolosální.
Brána je jakoby černá, protože je postavená z bloků tmavého pískovce a století, které má za sebou jí dodaly barvu do černa.
V 11 století žil v bráně poustevník Simeon. Pak zde byl hned vedle brány postaven klášter, kde je dneska muzeem.
Každopádně, památek je tu více, a i tak jsme nachodili spoustu kilometrů, a to jsme je všechny neviděli. Nicméně, myslím, že nám to ke štěstí bohatě stačí.
Vracíme se k autu a během chvilky začíná pršet. Tak jsme to měli dneska jen tak tak.
Dnešní trasa je: 60 km
