12.2.2019 Six Fours les Plages - Francie

Maličké přímořské městečko Sanary sur Mer a  Six Fours les Plages je už podruhé naším cílem na stání přes noc,

procházku a možná ještě večerní odjezd, ale shodli jsme se na tom, že je škoda jezdit pozdě odpoledne, protože jednak se už nedá fotit a hlavně, nikdy nevíme, jak dopadne stání, které Zdenda vybral. Takže, je potřeba jet zavčasu, abychom se do cílového místa dostali včas. Výhodou je, že se můžeme ještě jít k večeru projít. Ať už podél moře, nebo přístavem a nebo jen se cournout pár uličkami.

Opět, je tu drobný problém s parkováním.

Nyní jsme v klidu, platební automaty jsou zakryté, ale jakmile nastane sezona, hned budeme za stání platit a věřím, že nemalé peníze.

Městečko Six Fours les Plages je malebné, krásné a velmi příjemné. Hlavně, kousek od nás je ostrov, který je spojen s pevninou lávkou a ten je teprve úžasný. Opět jsme dneska podnikli výlet na ostrov

Six Fours les Plages má krásné pobřeží s malými plážemi; na rozdíl od většiny malých měst na pobřeží Středozemního moře je to aktivní vesnice po celý rok.

Six Fours les Plages a oblast Sanary je pravděpodobně nejslunnějším místem ve Francii, průměrně zde prší jen 61 dnů v roce, a to většinou v zimě, a slunečné dny jsou srovnatelné se Sicílií. Celá tato oblast Sanary je pravidelně velmi větrná.  Mistral, je silný vítr, který přicházející z údolí Rhone s nárazy až 130 km / h a nese s sebou velmi chladné teploty, slunce a hluboké modré nebe.

Zkrátka, jak jsem se dočetla, tak tu fouká průměrně 115 dnů v roce, a proto stále píšu, že fouká a fouká, ale je krásně a když nefouká a člověk by si mohl v klidu sednout na sluníčko, tak zase je pod mrakem a nebo prší.

Včera večer to byl tak silný mistrál, že jsem měla problém uvařit k večeři jako přílohu brambory. Nakonec jsem musela množství malého kastrolu vařit v hlubokém papiňáku, protože vítr s námi tak cloumal, že to jinak nešlo a skovat se nebylo kam.

Ostrůvek je krásný a jak je vidět, spousta maličkých plážiček je v létě hojně využívána. My si udělali velký výlet a jsme spokojený.

Nádherný den doslova lákal k výletu do přírody. Teploty už se šplhají k slušným výšinám a když jsme si sedli nad moře, hezky za skálu, do závětří, tak to už vůbec nemělo chybu.

Vzali jsme sebou droníka a Zdendovi se už konečně daří natáčet slušné video, a i fotky už vypadají mnohem lépe než v začátcích.

Zrovna tato fotka mě uchvátila, ta je nádherná. Teda, mě se líbí. Minimum úprav, žádné velké efektní vylepšení. No a tady je další. Taky pěkná.

Bohužel za námi je ostrov, kam se už nedá dostat. Jezdí na něj trajekt, ale my jsme spokojený s tím kde jsme. Kupodivu, přesto, že je pracovní den, tak potkáváme hodně lidí.

Večer ještě Zdenda zpracovává video a já si čtu báječnou knihu. Zase jsem velkou čtenářkou a po měsíci půstu hltám jednu knihu za druhou. Mimochodem, objevila jsem vynikajícího spisovatele, Robert Ludlum, který je považován za guru špionážního žánru a vřele doporučuji hned první sadu jeho knih Jason Bourne. Pokud si někdo dá tu práci a vyhledá si recenze na tohoto spisovatele tak zjistí, že je to spisovatel, který, než něco napíše, tak si informace řádně ověří, podklady ke knihám získává i několik let a hlavně, nepíše blbosti, a to mám ráda.

Mám ráda knihy, kde se i něco dozvím, ale pravda je, že i žánry fantasy mi není lhostejný. Miluji pěkný fantasy příběhy jako je třeba o dračici Safiře a samozřejmě klasika Toolkien, ale zrovna tak historie je úžasné počtení a sada knih o anglických královnách je úžasná, tak to bylo počtení. 8 knih nabytých historií, anebo jen tak zmíním Saské kroniky, Pilíře země, celou biografii pana Dan Brown anebo můj velmi oblíbený spisovatel James Rollins od něhož jsem četla vše, co bylo u nás vydáno a další a další. Zkrátka, je to náročné být pilnou čtenářkou.

Myslím, že Karel Havlíček Borovský napsal „čtenářky české jsou čtenářky pilné, tištěných pokrmů jedlice silné“, hezké, že? A pak mám stíhat chodit na výlety, vařit, nakupovat, uklízet, prát a samozřejmě, plnit manželské povinnosti, psát cestopis, každý večer přebírat fotky a tak podobně a do toho mít rozečtenou krásnou, zajímavou, napínavou knihu. To prostě nejde zvládnout, to musí každý uznat.

Takže tolik k dnešnímu dni.

Včerejší trasa byla: 50 km