24.2.2019 Cstellane - Francie

Ráno je poněkud mrazivé. Po velmi, velmi dlouhé době máme na střešním okně lehkou námrazu.

Zkrátka, mrzlo až praštělo! Tak, ono to nebylo tak strašné, ale večer padala mlha, či co to bylo, a to nám na oknech přimrzlo. Tím, jak se snažíme šetřit s plynem a na noc zatahujeme všechny rolety, tak si myslím, že ty rolety, i když se nezdají, tak docela fungují. V létě perfektně drží teplo a v zimě chlad.

Jen se musí dávat v létě velký pozor na teplo, které se udělá mezi roletou a zavřeným oknem. Stalo se nám, že se zatavená úchytka pružinky na roletě roztekla, roleta povolila a už nešla zatáhnout. Zdenda si s opravou hrál celý den, protože se musí vyndat celé okno a ten šílený vnitřní mechanizmus zase nastavit. Takže od té doby v létě nechávám vždy roletu na centimetr odsunutou, aby tam nevznikl velký žár a ten nedej bože zase něco roztavil.

Ale zpět k dnešku. Odjíždíme do městečka Castillon a jsme smířený s tím, že zaplatíme avízovaných, podle aplikace park4night, 9 eur za parkování na městském parkovišti, kde můžeme stát.

Ovšem, zahlídli jsme velké parkoviště kousek od starého města a bodu výstupu na kopec zdarma a nikde není vidět žádné omezení. Jediné, že tu můžeme stát od 8 – 18 a to je přesně čas, který potřebujeme. Zpět k jezeru to máme sotva 8 km a není problém tam na noc přejet.

Klasicky fotíme auto při odchodu, což vřele doporučuji. V případě krádeže nebo poškození to je perfektní důkaz toho, že jsme to auto skutečně tady měli, v aparátu je čas a datum a hlavně, že auto bylo celé, nepoškozené. Pro případné dohady s policií, pojišťovnou a podobnými institucemi je to prokazatelný doklad.

Tak nějak jsme se tento postup naučili a neexistuje, abychom odešli od auta a neměli ho nafocený. Samozřejmě, pokud to jen trošku jde, Zdenda vždy, když odcházíme od auta na delší dobu, hledá nějakou zeď kam nacouvá na doraz, to zase kvůli kolům, které tak nejdou sundat a ukrást. Ale stejně, pak stačí chvilička nepozornosti, polevení v ostražitosti a maličko lenivosti a neštěstí je na světě.

Městečko Castillion je velmi staré a má bohatou historii, ale to, kdo bude mít zájem si jistě sám najde. Naším dnešním velkým cílem je kopec nad městem. Na počátku 9. století byla oblast kolem současného města Castellane obývaná pouze 84 lidmi. V roce 812 byla oblast napadena Maury, někdy nazývanými Saraceny. Obyvatelé se uchýlili na vrchol hory – Roc a vybudovali zde pevnost a první Notre-Dame, která byla slavnostně otevřena v roce 852 jako díky za útočiště. Roc se tyčí 184 metrů nad vesnicí Castellane. Notre Dame du Roc je maličký kostel na vrcholku a zdálky je to velmi působivý pohled.

Kaple Panny Marie ze Skály, pocházející ze středověku, dominuje městu z vrcholu skály a patří k bývalému klášteru milosrdenství. Jen zdi a jižní fasáda pocházejí z dvanáctého století.

My se vybavili dostatečnou zásobou jídla na celý den a vyrážíme, jak já říkám, na pochodové cvičení.

Snažila jsem se vyzdvihnout potřebu hlídat našeho Flíčka, nutnost generálního úklidu a pak jsem nasadila nejtěžší kalibr, slib vynikajícího jídla, jen abych nemusela do toho šíleného kopce.

No, nebylo to k ničemu, byla jsem označena za lenocha, a tak jsme šli.

Zkrátím to, cestou jsme vybudovali dva výškové tábory a po nezbytné aklimatizaci jsme se vydrápali na vrchol.

Samozřejmě, pohled je to nádherný, úchvatný a jedinečný.

Já jako hlavní proviantní náčelník táhnu, jako soumar, dostatečnou zásobu potravin důležitou na přežití ve výškách. Buchtička, jablíčko, pomeranč a čaj.

Zdeneček si nese svého droníka.

Máme nádherný den, sluníčko svítí a my jsme v pohodě.

Bohužel, nějak se nám zbláznil mobil, kterým je droník ovládaný a všechny fotky a videa jsou k nepoužití. Jinak fotíme jako o život a myslím, že se dneska fotky docela povedly.

Odpoledne ještě Zdenda znovu droníka vypustil a už jsou fotky z výšky mnohem koukatelnější.

Městečko Cstellane a je nádherné středověké město, které nás velmi mile překvapilo.

Nádherné město, velmi opečovávané a jak já říkám vymazlené. Je znát, že tady na to dbají. Jméno Castellane se objevilo v textech poprvé kolem roku 965-977 jako Petra Castellana .

Okolní svahy byly každé léto plné ovcí a z ovčí vlny se tu vyráběla známá ovčí látka.

Zkrátka, opět se couráme sice maličkým, ale o to krásnějším středověkým centrem města, které stojí za krátkou návštěvu.

Nakonec parkujeme na velkém parkovišti u letního koupaliště, kde je už několik bydlíků. Parkoviště je velké, pohodlné, ale se zákazem stání.

Tady je zákaz stání dotažen přímo do dokonalosti a nikoho nenechá na pochybách, kdože tu nesmí stát.

Na odbočce je jen značka zákaz obytným přívěsům, což chápu, ale po pár metrech už odbočujeme na parkoviště je nejen další značka zákaz přívěsům, ale i obytkám.

Jenže, je zima, letní bazény jsou vypuštěné, a tak tu stojíme vysloveně na libovůli místní policie. Ta jednou přijela, okoukla situaci a odjela, tak to vypadá, že tu budeme moci stát přes noc.

Hned přes řeku je oficiální stání pro nás, ale je za 6,5 eur na 24 hodin a smí se tu stát pouze dvě noci.

Parkoviště je za zvedací závorou s možností zdarma natankovat vodu a vypustit odpad.

Příjemným bonusem jsou docela slušné toalety.

Bohužel, voda se dá natankovat až uvnitř parkoviště, takže po zaplacení stání.

 

My máme v rezervě naše minulé místo u jezera, které je od nás necelých 8 km a pokud bychom přeci jen byli v noci odtud vyhoštěni, můžeme se s klidným srdcem přemístit.

To je také důležité, pokud nestojíme úplně bezpečně, tak mít v záloze ústupovou trasu, místo, kam případně hlavu složit.