30.9.2019 odjezd Chmelná -

Máme za sebou neskutečný měsíc, ale zvládli jsme téměř vše, co jsme měli v plánu.

Pár setkání nám bohužel nevyšlo, ale opravdu, i při nejlepší vůli nešlo stihnout vše. Přesto jsme po Čechách najeli 2129 km a navštívili spoustu krásných míst. Moc vzpomínáme na naše přátele Álu se Zdendou, kteří nás na kolech protáhli Českým rájem

a jako místní znalci nám ukázali místa, která bychom sami nejspíše neviděli. Vzpomínáme na malá francouzátka,

která jsme týden hlídali a na chatě si s nimi užili pro nás novou roli babičky a dědečka. Vzpomínáme na další a další přátele,

Orlický, Krkonošský, Brňáky, na Maxíka s Danou a přátele z Vyškova,

kteří se sjeli na Gulášfest a tak dál.

Zkrátka máme krásné vzpomínky a ty si budeme následující měsíce hýčkat.

Dneska jsme se konečně odpíchli od našich příbuzných z Chmelné, Milušky a Jirky, kteří nám při návratech poskytují zázemí a teplo rodinného krbu, které s velikou vděčností využíváme.

Nakonec jsme stihli ještě velkou oslavu narozenin Milušky, pravou vesnickou slávu, kde se sejde nejen spousta sousedů, ale i téměř celé příbuzenstvo.

Miluško a Jiří, moc Vám za Vaše pohostinní děkujeme a jsme velkými dlužníky.

Třeba se jednou zadaří a vše do sebe zapadne, jak má a my budeme sousedy, když ne přes zahradu, tak určitě přes vesnici.

Toto je tak krásný kraj, kde za pár let zastavíme, a to se teprve budou dít věci. Těch několik let uteče jako voda a my začneme žít další etapu našeho života.

Budeme mít domeček, na zahradě hejno slepiček a kačenek a plný špajz zavařenin, čalamád a různých dobrot ze zahrady, kterou budeme s láskou opečovávat.

Pravda, maličko se zamýšlíme nad tím, že by nám taková malá vestavbička taky slušela. Jenže, to je ještě ve hvězdách, ale naše toulavé boty ve skříni nejspíše dlouho nevydrží. Teď máme před sebou velkou a dlouhou cestu, na kterou jsme se poměrně slušně připravovali a chystali, a tak odsunu myšlenky na vzdálenou budoucnost, protože dnešního dne nám začíná šestá zimní cesta na našem desetiletém Evropském putování po pobřeží.

Dneska jsme tedy konečně vyjeli směr Marseille, kde jsme na jaře skončili. Napojíme se u majáku na moře a jedeme směrem ke Španělským hranicím a dál a dál. Na Vánoce budeme už hodně daleko od pevniny, trochu neplánovaně, vlastně tak dalekou cestu jsme vůbec neplánovali, ale vše si sedlo, vše se tak pěkně poskládalo, že není důvod cestu nepodniknout a neodjet.

Hranice překračujeme klasicky na Rozvadově a cestu k moři moc neřešíme. Chceme být u moře co nejdříve, abychom se snad ještě stihli vykoupat u teplého moře. Jak já říkám, nejsem lední medvěd, a tak teplota moře musí být aspoň trochu slušná.

 Jedeme hodně rychle a po dálnici, což je pro nás hodně nestandartní, ale když je možnost a urychlí nám to cestování, tak proč ne. Na noc sjíždíme z dálnice do maličkého městečka Schwabach na stání pro obytná auta. 

Dnešní trasa je: 384 km