16.8.2020 Arrecife - Lanzarote - Kanárské ostrovy
dplouváme po 241 dnech, ujeli jsme 4060 km, navštívili jsme ostrovy La Palma, Tenerife, Gran Canaria, Fuerteventura, Lanzarote. Spali jsme na 85 místech a zažili několikrát Kalimu a přežili Koronu.
Vím, že plavba trajektem anebo jen rozhodnutí, jestli jet tam či onam a v cestě nám stojí moře nebo ještě hůře oceán, je pro mnohé kolegy velmi choulostivá záležitost, protože nemají zkušenosti a obávají se, zda by vše zvládli. Pokusím se uceleněji popsat a vysvětlit, jak taková cesta vypadá, abychom maličko pomohli těm, kteří plavbu trajektem odkládají, nebo se jen stále rozhodují a váhají. Někteří sebrali odvahu a svoje obavy nám napsali s dotazy, jak to funguje a jestli mají šanci trajekt zvládnout. Drazí kolegové, není čeho se obávat a trajekt zvládnete.
Samozřejmě, vždy je potřeba se připravit. Ať už co se týká informací, které jsou běžně dohledatelné na internetu, tak se připravit i na další eventuality, které se mohou na trajektu vyskytnout.
První důležitá věc je, koupení lodního lístku. Pokud se obáváme, že bychom nemuseli trajekt stihnout, nebo nechceme být svázaný pevně daným termínem, vždy lze zakoupit plavbu v přístavu, ale to nese s sebou drobné, leč zásadní riziko.
V letní sezoně může být trajekt beznadějně plný a může se nám klidně stát, že v přístavu, podle četnosti plaveb do cíle, ztvrdneme i 14 dní, než na nás vybude v lodi místo. Myšlenka, že v přístavu a na poslední chvíli bude trajekt lacinější, je sice hezká, může se to stát, ale nesetkali jsme se s nikým, komu by se to podařilo. Spíše čekali na místo na lodi. Pokud se obáváme komunikace anebo nejsme až tak počítačově zdatný, tak si můžeme objednat trajekt přes cestovní kancelář, v našem případě přes Čedok.
Lístky na trajekt do Norska, na Krétu nebo na Sicílii jsme koupili až v přístavu. O tom píšu v odkaze RPC – Rady porady na cestu – Trajekty. Teď se pokusím podrobněji probrat trajekt na Kanárské ostrovy, který je maličko, nechci říct složitější, ale je drobet jiný a přesto, vlastně stejný.
Někdy je lodní lístek na majitele auta + auto a druhý lodní lístek je na posádku.
Na Čedok stačí zavolat na asistenci nebo poslat email s dotazem na trajekt na Kan. Ostr. a hned se nám ozve zaměstnanec, který má toto na starost a s ním už vše vyřídíme. Tu samou službu nám splní jakákoliv pobočka Čedoku. Je možné, že i ostatní větší cestovní kanceláře tuto službu mají, ale to nevím. Dodáme nacionále své a auta, převodem z účtu zaplatíme v korunách a po pár dnech nám přijde do emailu doklad o zaplacení se všemi důležitými informacemi. Doklad si vytiskneme, ale postačí i mít v mobilu otevřenou aplikaci emajlu a v přístavu u okýnka příslušné společnosti za toto potvrzení dostaneme lodní lístek.
Cesta do přístavu by neměla být nijak stresující. Všichni se už dneska orientujeme podle navigací, ale postačí, když se budeme v daném městě, kde je přístav orientovat jen podle cedulí přístav – Porto, které nás obvykle navádějí už od hranice města. Je to stejné, jako kdybychom jeli na letiště. V přístavu se už zase orientujeme podle směrovek dané společnosti. V našem případě je to Trasmediterránea.
Trefili jsme do přístavu, díky směrovkám našli domeček s kanceláří naší společnosti a teď už zbývá jen čekat, až se tak dvě hodiny před naším odjezdem otevře okénko kanceláře, potřebujeme vyměnit potvrzení o zaplacení za lodní lístek. Obvykle je v podmínkách, že na nalodění je potřeba počítat s hodinou, kdy už musíme být v přístavu a probíhá akce rovnání vozů na seřadišti a následně se vozy pomalu přesouvají do nitra lodě. Opět není, čeho se obávat, protože armáda regulovčíků nás bezpečně na naviguje na to naše místo.
Oni si nás zkrátka od toho prvního zaměstnance lodi, který je určen na řazení aut před vjezdem na loď a který nám ukazuje kam si stoupnout na seřadišti, protože osobáky stojí zvlášť a karavany, vestavby a obytná auta vždy po kupě, tak nás jen pokyny rukou, které jsou vzácně na celém světě stejné, až po toho posledního, který nás bezpečně nasměruje přesně na místo v lodi, kde nás potřebují a chtějí mít.
Zaparkujeme a jdeme na palubu, kde budeme trávit čas po celou plavbu. V případě trajektu na Kanárské ostrovy je v ceně třikrát denně jídlo. Snídaně, oběd a večeře. V recepci lodě na základě našeho lodního lístku dostaneme poukázku na jídlo, kde nám postupně odškrtají políčka, takže se nemůže stát, že bychom byli o nějaké jídlo ochuzeni, nebo naopak, nelze jít na oběd dvakrát, protože v tom případě by nám chybělo políčko na večeři.
Asi bych doporučila zakoupit si na cestu Kinedryl a ten si vzít preventivně hodinu před odjezdem lodi. Je to taková malá berlička, malá pomoc, kdyby se loď na volném moři, oceánu, nějak více nebo hodně rozhoupala.
Fronta na jídlo.
Stačí jen se před odjezdem najíst, ale ani to nemusí být pravidlem, stačí, když nám zkrátka nějaké houpnutí nesedne a pak je škoda strávit plavbu na toaletách, i když jsou obvykle velmi hezké.
Bar
Podle toho, na jaký ostrov jedeme a jak dlouho nám bude cesta trvat se můžeme rozhodnout, jestli si zároveň s cestou zaplatíme i kajutu. Předesílám, není to nijak levná záležitost.
Pokud se rozhodneme, že dobu plavby strávíme na palubě v nějakém salonku, taky to není problém, rozhodně nebudeme sami, kdo si kajutu odpustí, ale je potřeba se na to připravit.
Vzít si do velké (velká modrá IKEA taška je ideální) oblečení na převlečení přes den, tepláky nebo legíny a pohodlné tričko na noc, lehkou deku, polštář, čtení, počítač, nabíječky na telefon a počítač, něco málo k zakousnutí, vodu, hygienu a tak podobně.
Lepší je vzít si věcí více než méně. Hodně se vnitřní prostory klimatizují, takže i něco teplejšího na sebe. Je lepší oblečení mít a nepoužít ho, než se klepat zimou. Večer si obyčejně všichni na křeslech začnou hledat vhodnou polohu na spánek s tím, že na lodi je vždy několik místností s pohodlnými polohovacími křesly, kde si starý harcovníci rovnou rozloží deky, karimatky, spacáky na zemi a uloží se ke spánku. Tam nás nikdo rušit nebude.
Na některých lodích se může spát na pohodlných měkkých velikých a dlouhých sedačkách v prostorách restaurace, to je to nejpohodlnější, ale někdy to je zakázané. Při plavbě na ostrovy jsme takto spali, ale při zpáteční nás velmi slušně, leč nekompromisně vykázali do salónků.
Někdy, při kratších trajektech je možné spát v autě, někdy je možné objednat si místo na palubě, to, když je na lodi možné zůstat v autě, ale vždy to musí být otevřená paluba, nebo paluba s velkými průduchy. Každopádně, pokud to není povolené, nebo pokud stojíme v podpalubí mezi návěsy a parkovací paluba je uzavřená, tak bych se vůbec o spaní v autě nepokoušela.
Víme čas odjezdu a víme čas příjezdu. Jakmile se začneme přibližovat k přístavu a cíli naší plavby, začne přesouvání osazenstva lodi do kajut, kde se zabalí a otevřou se dveře do podpalubí, kde máme auto. Není potřeba se bát, že kýžený okamžik propásneme.
Na lodi zavládne všeobecná nervozita, která i nás bezpečně zvedne z křesla. Výjezd z lodi se odehrává přesně v stejném duchu jako nalodění.
Opět nás regulovčíci v klidu a s přehledem z lodi vypoklonkují, stačí jen dávat pozor na signály rukou, kdy nám mávnutím ukáží, kdy máme jet.
Opravdu to není nic složitého, nic, co bychom nezvládli a byla by škoda, když máme čas a chuť, nenavštívit třeba zrovna Kanárské ostrovy jen kvůli obavám z trajektu.