19.1.2022 Los Albaricoques a Fernan Pérez - Cabo de Gata - Andalucía - Španělsko

Tak bohužel, ráno nás jeden ze správců parku vykázal z místa s tím, že jeden den stání tolerují, ale dva už ne.

Musíme odjet a naštěstí se nám podařilo na trase najít moc pěkné místo, velký plac vlastně uprostřed vesnice Fernan Pérez.

Paráda, a ještě to máme vlastně na naší plánované cestě.

Někom se může takovéto místo zdát, že je úplně špatné, stát uprostřed vesnice, ale faktem je, že je to to nejbezpečnější, teda podle nás, místo na opuštění auta na několik hodin nebo celý den. 

 

Jedeme překrásnou krajinou. To je právě na Španělsku úžasné, že každý kout Španělska je trochu jiný, ale všechny jsou bez výjimky krásné.

Všude se dá něco hezkého najít. Ale pravdou je, že někdo by tu viděl jenom holou pustinu, pár rozeklaných skal a víc nic.

Jenže, ty skály hrají barvami, polosuché keře kvetou a malé, nízké a velmi odolné palmy jsou doslova na každém kroku.

Zastavme se chviličku u palem, protože ty stojí za pár slov.

Jako symbol parku je použita evropská Palma vějířová a ta roste skutečně všude. Palma vějířová ( Chamaerops humilis ) je keřovitá shluknutá palma s několika stonky vyrůstajícími z jedné báze.

Je to jediný druh palmy pocházející z kontinentální Evropy a vyskytuje se hlavně v jihozápadní Evropě, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Malta a na pár místech ve Francii na pobřeží Středozemního moře.

Je to jediná původní palma v Evropě, která zároveň umí doplňovat skrovné zásoby podzemní vody rosou a vzdušnou vlhkostí. S podobnou vlastností jsme se už setkali u Kanárské borovice.

Ta díky neskutečně dlouhému jehličí dokáže zpracovat vzdušnou vlhkost tak, že přes svoje kořeny zvládne naplnit obrovské podzemní rezervoáry vodou, ale to je jiný příběh, který jsem mnohokrát popisovala v cestopise z Kanárských ostrovů.

 

Cabo de Gata, to je poměrně malé území, které je ale naprosto výjimečné. Jeho klima je nejsušší v Evropě, což je další zajímavost.

V roce 1997 byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. V roce 2001 byla zařazena mezi zvláště chráněná území středomořského významu.

Je tady pár měst a hlavně, ve vnitrozemí spousta opuštěných kamenných domů, které jsou ponechány svému osudu.

Některé jsou veliké, že je s podivem, proč byly opuštěny. Můžeme jít kousek do minulosti a pokud nás to jen maličko zajímá, tak se informace dají najít.

V minulosti díky velice drsným podmínkám pro zemědělství a jeho izolované poloze, bylo vždy osídlení v celé této oblasti velmi řídké, a to udrželo krajinu relativně nedotčenou, což je neobvyklý rys podél španělského pobřeží Středozemního moře. V roce 1997 zde žilo pouhých 3 500 lidí. Ochrana celého území jako přírodního parku zvláštního významu, kterou nyní dostává, slibuje, že udrží rozšiřování obytných domů pod kontrolou.

Uvnitř přírodního parku jsou opuštěné farmy, domy, továrny a někdy i celé vesnice z různých časových období. Přesné důvody opuštění nejsou jasné, ale předpokládá se, že hlavními faktory budou velmi tvrdé podmínky pro zemědělství a neochota nastupující generace pokračovat v díle rodičů. Tak se pozvolna vesnice vylidňují, až je nadobro opustí i poslední obyvatelé jednoduše tím, že postupně umřou a nikdo už o jejich domy nemá zájem.

Několik takových vesnic se udržuje v zchátralém stavu jako připomínka, nebo spíše vzpomínka na to, že tu kdysi žili, pracovali lidé.

Maják Faro de la Polacra je nádherná stavba a parádní místo na odpočinek a naprání sil. Opět překrásné výhledy do dáli.

Jsme vlastně v srdci Capo de Gata a kam jen dohlédneme,

je to krása, kouzlo, pohádka. Pohled za nás a vpravo a vlevo. 

Akorát Zdenda měl cestou dolů defekt na kole. Někde o ostrý kámen prorazil duši a musí jí vyměnit. Plášť, zdá se v pořádku, alespoň, žádnou ránu jsme nenašli.

Ale i tak by se to dalo opravit, jen by plášť vypodložil, nasadil novou duši a jelo by se dál.

Cesta domů už byla parádní.

Řekla bych, že jsme se dostali už do velmi slušné kondice a jede se nám velmi dobře.

Já se konečně naučila řadit rychlosti aspoň trochu obstojně, už přeřazuji před kopcem a nečekám až už kolo neušlápnu, naučila jsem se kombinovat přípomoci a jede se mi čím dál tím lépe.

 

Ujeli jsme dneska krásných 35 km a z vesnického náměstí odjíždíme na další místo a tím je La Fabriquilla, kde jsme úplně náhodně objevili moc pěkné stání.

Je sice hned na kraji vesnice, ale jsme tu v klidu a nemá cenu v šeru nebo potmě hledat nějaké jiné stání.

Zítřejší den bude odpočinkový a pak nás čeká další výlet na kolech v oblasti Capo de Gata.

Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

 Dnešní trasa je: