Opět od rána leje jako z konve. Vlastně průběžně prší celou noc. Do jedenácti večer je obloha jedna hvězda vedle druhé, absolutní jasno bez jediného mráčku a pak, během chvíle déšť a vítr.

Dneska jsme naneštěstí stáli vedle malého katamaránu, kterému na stožáru klepalo několik ocelových lan a... číst dál

Pomalu se suneme podél pobřeží a opět jsme na naší dálkové trase potkali několik servisních míst, kde se lze zbavit všeho co nepotřebujeme.

Jen pro změnu chybí odpadkové koše nebo popelnice. To je takové zajímavé. Stále na cestách řešíme problém, buď kde natankujeme vodu, nebo kde se zbavíme... číst dál

Další den se chýlí ke konci, je večer a pozor, změna, je bezvětří.

Něco, co snad ani není na pobřeží Atlantského oceánu tuto roční dobu možné. Ale je to tak. Zrovna dneska jsem už hudrala, že když už svítí sluníčko a upachtěný cestovatel by si rád sedl do křesílka a chvíli se opaloval, tak to... číst dál

Koukám, jak ten čas šíleně letí. Mám pocit, že jsem psala cestopis, když ne včera tak určitě předevčírem a oni jsou to zase 4 dni, vlastně pět a když chvíli počkám, tak to bude pomalu týden.

Ale vážně, čas je neúprosný, sice se říká, že měří všem stejně, všichni máme stejně času, nikdo ho... číst dál

V oblasti Finistére jsou samozřejmě maličké přístavy, velké přístavy a kouzelná malá historická městečka.

Jak už jsem říkala, Bretaň je tak jiná, tolik se odlišuje od zbytku Francie, že už snad ani víc to nejde.

Historické město Quimer máme poněkud z ruky, ale přístavní město Concarneau... číst dál

Bretaň a bretaňské pobřeží to je kraj, který by měl každý cestovatel alespoň jednou za svou cestovatelskou kariéru projet nebo aspoň kousek navštívit a vidět.

Samozřejmě, je to chladnější oblast, přeci jenom, jsme u Atlantiku, ale i tak za vidění to tu rozhodně stojí. Pravda, skoro každý den... číst dál

Zase jsme poskočili o pár kilometrů na jih. Před námi je Carnac s jeho menhiry, ale než se tam dostaneme, tak se ještě podíváme na kousek bretaňské architektury.

Jak už jsem se mnohokrát zmiňovala, Bretaň je velice odlišná od zbytku Francie. Občas si říkáme, jestli jsme ve Francii, jestli... číst dál

Bretaň je poseta megalitickými stavbami. Nejvíce je menhirů, pak jsou tu dolmeny, kamenné mohyly a chodbové hroby.

Vše je vytesáno z tvrdé žuly a uspořádáno do tajemných uskupení tajemnou neolitickou civilizací. Jak nebo proč nikdo přesně neví. Menhiry a dolmeny jsou rozházené po celé Evropě... číst dál

Takže ještě pár dnů tu máme megalitickou Bretaň se spoustou tajemných menhirů,

Bretaň plnou kouzelných kamenných domů,

Bretaň ústřicovou,

Bretaň nekončících pastvin a vypaseného skotu

a samozřejmě Bretaň plnou přístavů.

Pak je tu pro cestovatele v obytném autě Bretaň plná... číst dál

Poslední den v Bretani byl krásný. Zase jsme se o kousek posunuli a mohu jednoznačně říct, paráda.

Na poslední chvíli jsme obědvali u krásného hradu, který zrovna procházel velkou rekonstrukcí. Říkala jsem si, že pokud není člověk opravdu za vodou a má spoustu ale spoustu peněz, tak bych... číst dál

Dneska už bychom se měli potkat s Jirkou a Růženkou, zkráceně s krkonošskými.

Mysleli jsme, že pojedou na pobřeží Atlantiku aspoň 4 dny, ale zvládli to za dva, a to nás hodně překvapilo.

Přeci jenom, jsme courálkové a takové tempo je přímo vražedné. Ale jak vidno, dá se to stihnout.

Tak... číst dál

Před námi je velké město Bordeaux, které si jen projedeme.

Asi nejlepší je trasa po nábřeží.

Pokud ovšem člověk není milovník ohromných bulvárů, módních obchodů a tak podobně.

Což my nejsme, a tak aby přátelé něco z Bordeaux měli, zvolil Zdenda trasu podél řeky, kde jsou nejhezčí... číst dál

číst dál

Počasí se definitivně zkazilo.

Vlastně to není ani na procházky, protože jen dojít kousek od auta, aniž bychom při té příležitosti řádně nezmokli je výkon. Je to škoda, těšíme se na přejezd Pyrenejí a ty jsou kompletně v mlze. Opravdu, je znát každý den, kterým se přibližujeme zimě.

Celý... číst dál

Stále je ošklivo a čekáme, jestli se předpověď maličko změní a my tady nebudeme na sluníčko čekat do jara. Je to na prd.

Prší a prší a když zrovna neprší, tak fouká ledový vítr. V noci je teplota lehce pod nulou, ale spíše kousek nad a přes den kolem 7 °C, což není nic moc.

Tak topíme a... číst dál

Obloha je opět zatažená a předpověď se opět posouvá. Začíná pršet, ale podle všeho, na druhé straně Pyrenejí je pěkně.

Probíhá poněkud bouřlivá diskuse, protože, Zdenda by tu klidně seděl dál a já už mám všeho plné zuby.

Zkrátka, už toho mám dost a chci odjet, nemá cenu zde sedět jako... číst dál

Dnes jsme měli den plný krásných zážitků a dobrodružství.

Hlavně, projeli jsme nádherný přírodní park Sierra y Cañones de Guara, který je největší chráněnou přírodní oblastí v Aragonské přírodní síti.
 
Rozkládá se na 47 637 hektarech a pokrývá celkem čtyři kraje a patnáct obcí. Nachází se... číst dál

Rybaření u Pepy s Hankou na Ebru skutečně nebylo možné.

Jedině, odjet hodně daleko, kde je ještě možný vstup do vody a samozřejmě mít loď. Ze břehu se zkrátka chytat nedá, protože původní břeh je i 20 metrů od vody. Mnoho metrů hlubokého bahna, než se dostaneme k vodě se nedá překonat. Padlo... číst dál

Xerta je nádherné místo hned u řeky Ebra. Tady to už známe.

Jak je vidět, vody je v řece dost a je plná ryb! Aspoň podle toho, jak plácají o hladinu. Pořád slyšíme pleskání a občas zahlédneme i mohutné tělo, jak vyskočí a s mohutným plácnutím dopadne do vody.

Nevím, jak dlouho to Zdenda... číst dál