10.10.2022 Omaha Beach - Normandie - Francie
Pomalu projíždíme celé území operace Overlord a pláže které dostaly krycí jméno Sword, Juno, Gold, Utah a Omaha.
Na pláži Omaha naše putování po stopách bitvy o Normandii končí. S kódovým označením operace Neptun, často označovaná jako Den D, to byla největší námořní invaze v historii.
Původní termín vybraný pro vylodění byl stanoven na 5. května. Generál Eisenhower však přidal k vyloďovacímu vojsku další tři divize, čímž vznikl nedostatek plavidel a plánované datum vylodění bylo posunuto o celý měsíc.
Začátkem června se ale znatelně zhoršilo počasí, což nutilo k posunutí termínu zejména kvůli vysokým vlnám a vlnobití na vyloďovacích plážích a nemožnosti v takových podmínkách nasadit parašutisty a letectvo.
Zásadní posunutí data vylodění na červenec by ale znamenalo hrozbu, že se dříve nebo později informace o přípravě útoku dostanou do rukou nepříteli a místo vylodění bude prozrazeno, čímž by došlo ke ztrátě momentu překvapení. Vzhledem k rozsahu operace na území Spojeného království byli vojáci rozmístěni v mnoha táborech, kde čekali na nalodění a reálně hrozilo nebezpečí prozrazení. Vylodění bylo naplánováno na dobu úplňku také kvůli letectvu, a hlavně kvůli vysokému přílivu. Den D byl tedy posunut na 5.6. ale v tento den se spustila největší bouře na moři za posledních dvacet let. Znovu se posunul termín vylodění, ale už jen o jeden den. Tak Den D byl 6.6.1944.
Vylodění v Normandii bylo největší námořní invazí v historii. Účastnilo ji se téměř 5 000 vyloďovacích a útočných plavidel, 289 doprovodných plavidel a 277 minolovek. Kanál La Manche překročilo v den D téměř 160 000 vojákůa do konce června se vylodilo 875 000 vojáků. Oběti spojenců v první den byly nejméně 10 000, přičemž 4 414 bylo potvrzeno jako mrtví. Němci ztratili 1 000 vojáků.
Americký hřbitov u městečka Colleville-sur-Mer na severozápadě Francie připomíná tiše, ale velkolepě památku vojáků, kteří položili životy za osvobození Evropy od nacistů.
Jakmile člověk projede branou, nabyde dojmu, že už není ve Francii. Je to částečně pravda. Francouzi místo pronajímají Američanům. Bezplatně a natrvalo jako gesto vděčnosti za osvobození a ti si jej přetvořili zcela podle svého obrazu. V areálu, který se otevřel veřejnosti v roce 1956, je upravený každý detail, každý keřík, dokonce i parkoviště je vzorně upraveno.
Na hřbitově s 9380 bílými pomníky má vše svůj význam a symboliku. Je rozdělený na deset samostatných ploch a stezky mezi nimi tvoří latinský kříž.
Tam, kde se protínají, stojí kaple z vápence a žuly. Naproti vstupu jí dominuje oltář z černého mramoru s nápisem „Vložil jsem do nich věčný život, a proto nikdy nezmizí“.
Nad oltářem je Davidova hvězda s holubicí, která symbolizuje mír, a u rámů okna je vygravírovaných 48 hvězd jako počet amerických států v roce 1956, kdy byl hřbitov otevřen. Po obou stranách pak stojí vlajky Spojených států, Francie, Velké Británie a Kanady.
Strop zdobí barevná mozaika symbolizující Ameriku, jak žehná svým synům, kteří vystoupili z moře a sestoupili ze vzduchu, aby bojovali za svobodu a Francii, která pokládá vavřínový věnec na padlého amerického vojáka, jako symbol díků za osvobození utlačovaných evropských národů. Návrat míru pak představuje anděl, americká loď směřující domů a holubice.
Ve východní části hřbitova stojí hlavní dominanta – polokruhový památník s vysokou bronzovou sochou nazvanou „Duch amerického mládí vystupující z vln“, jejímž autorem je americký sochař Donald De Lue.
Kamínky vyskládané pod ní jsou posbírané z pláže Omaha. Kolonáda, která sochu obklopuje, nese nápis: „Toto dobyté pobřeží, tato brána svobody, je navždy zasvěcena ideálům, chrabrosti a obětování našich krajanů“.
Rozlehlé mapy na jejích stěnách pak vykreslují vylodění a postup Spojenců západní Evropou až do porážky nacistického Německa v roce 1945, kdy podepsalo kapitulaci.
Právě odtud je pohled na hřbitov nejpůsobivější. Mezi pomníky je několik stovek Davidových hvězd.
Před památníkem je obdélníkový bazén, vedle něj stojí vytažené americké vlajky a za nimi už pokračuje nekonečné pole bílých křížů a hvězd. Naopak za kolonádou je skrytá zahrada se Zdmi pohřešovaných.
Jsou na nich vyrytá jména 1557 Američanů, kteří zemřeli při invazi v Normandii a následných operacích, ale jejichž ostatky se nenašly nebo nemohly být identifikovány. Jména těch, které se později podařilo určit, jsou dodatečně označena bronzovou rozetou.
Veliké parkoviště pojme ohromnou spoustu aut, autobusů a karavanů. Je tu pro nás vyhrazen celý jeden sektor parkoviště, ale to se zavírá v 17 hodin stejně jako celý areál.
Malá armáda ostrahy už před pátou začíná pomalu směřovat návštěvníky k východu. Jen, bohužel, v době naší návštěvy značnou část dne pršelo, a tak počasí na prohlídku nebylo zrovna ideální. Asi jako i Den D nebyl úplně nejvhodnější pro vylodění.
Nejdříve nás vyhnal prudký příval deště a pak jsme už jen čekali až se obloha maličko vyjasní, nebo jen přestane pršet.
Projít si celý areál zabere skoro dvě hodiny a kdyby bylo hezké počasí je tu mnoho laviček nabízející odpočinek a příjemné posezení, které by naši návštěvu značně prodloužily.
Za pozornost stojí budova u vchodu, kde nás ostraha prolustrovala jako na letišti a my se můžeme podívat do malého muzea a na film s dokumentárními záběry z vylodění.
Odjíždíme kousek od památníku na další a už poslední místo v této oblasti, kde budeme nocovat.
Je příjemné, že přesto, že tuto oblast navštíví ročně na milion návštěvníků, dají se najít příjemná místa na přespání.
Voda, tak ta je tady všude placená. Stojany jsou na žetony, které se dají koupit, tak jako tady, v servisu aut.
Cena je kolem 2 eur za zhruba 10 min puštěné vody. Ale nelze se spoléhat na to, že dojedeme ke stojanu, někde koupíme žeton a máme vodu.
Některé stojany jsou sice funkční, ale nikde není ani zmínka o tom, kde se dají žetony koupit. Takže odjíždíme bez vody, protože tuto informaci mají asi jen místní.
Video z 9.10.2022, klikni na tento odkaz.
Video z dnešního dne, klikni na tento odkaz.
Včerejší trasa byla:
Dnešní trasa je:
