21.2.2022 Sevilla - Andalusie - Španělsko
Sevilla je veliké tři čtvrtě milionové město, ale nás zajímá hlavně slaná Sevillská katedrála, královský hrad a pak, jestli zbude trocha sil, rádi bychom se podívali na Plaza de Espaňa, kde bychom mohli mít štěstí na pouliční flamenco.
Metro, to je taková malá zajímavost Sevilly. Mají tady jen jednu jedinou linku, která vede z míst, jednak kde stojíme a kde se konala světová výstava Expo v roce 1992.
Lístek stojí 1,9 eur na jednu cestu, ale my jsme vděčný, protože pěšky bych takovou dálku rozhodně nešla.
Ono se nejedná jen o to dojít tam, ale pak chodíme celý den po památkách a zase se musíme vrátit.
O Seville by se toho dalo napsat opravdu hodně, ale já se zaměřím nejprve na Královský palác. Vstupné je maličko vyšší, ale bohatě se vyplatí.
Fronta poměrně rychle postupuje, jen lístky se kupují úplně jinde než je vstup.
Dostaneme čas vstupu a pokud se nesnažíme jít dříve, tak si vystojíme další frontu u vstupu a jsme Lví bránou vpuštěni dovnitř. Už při vstupu na nás dýchne dávný věk.
Nádherně sladěná maurská a křesťanská stavba spousty paláců, které si můžeme projít. Je zde poměrně dost lidí, ale na druhou stranu, není to až tak strašné.
Příjemně se všichni rozejdou po celém areálu a pak si prochází buď co se jim líbí anebo co je zajímá. Sevillští vládcové se opravdu hodně hýčkali a i v době, kdy byl vody veliký nedostatek, množství bazénů a vodotrysků nouzí vody netrpělo.
Nejstarší zachovalou část paláce Alcázar vybudovala almohadská dynastie, která sem přišla z Maroka.
Nádherné štukování na nás odevšad kouká a nejkrásnější je asi Salón de Embajadores s překrásným kopulovitým stropem,
který na nás působí jako nebe z nějaké dávné pohádky. Patio de las Doncellas s dlouhým bazénkem je vysloveně oázou klidu a pohody.
A takto bych mohla pokračovat dál a dál. Téměř každý vládce si nějaké to křídlo, nebo patio přistavěl anebo jen rozšířil zahrady.
V královském paláci jsme byli víc jak dvě hodiny notně ucaprtaný, ale okouzlený.
Nevím, co ještě zmínit, snad ještě sál s obrovskými gobelíny
a podle mě jeden z nejkrásnějších, gobelín, kde je vyobrazený tehdejší zeměpis.
Nahoře je Afrika, vpravo Španělsko a vlevo Itálie. Uprostřed kousek Francie.
Je to nádhera.
Takových skvostů je po celém paláci veliká spousta a my si vše můžeme krásně prohlédnout.
Video z královského paláce, klikni na tento odkaz.
Další fronta na vstupenky nás čeká u pokladny do Katedrály Panny Marie v Seville. Stavba započala v roce 1402 a byla dokončena v roce 1507.
Po svém dokončení překonala ve velikosti dosud největší katedrálu Hagia Sofia, která si svůj titul držela více než tisíc let.
Je největší gotickou katedrálou a 4. největším kostelem na světě, po bazilice Notre Dame de la Paix ve městě Yamoussoukro v Pobřeží slonoviny, bazilice sv. Petra ve Vatikánu a katedrále sv. Pavla v Londýně.
Jen pro pořádek, některé prameny uvádějí že je třetí největší katedrálou. Tak nějak se občas vynechává katedrála na Pobřeží slonoviny.
Pro svou mimořádnou kulturní hodnotu byla celá stavba v roce 1987 zařazena na seznam památek světového dědictví UNESCO. Maličko jsem pátrala a zde je největší kostel světa
Bazilika Panny Marie Královny míru na Pobřeží slonoviny.
Katedrála stojí na místě původní mešity, z níž zbyl jenom minaret zvaný Giralda přebudovaný ve středověku na zvonici.
V době, kdy byl minaret dokončen (1198), to byla největší věž na světě (97,5 m). Giralda, jejíž výška činí po renesanční přestavbě 104,5 m, je dodnes jedním z hlavních symbolů Sevilly.
Je zde impozantní hrobka Kryštofa Kolumba a také královská kaple, místo královských pohřbů.
Ano, Kryštof Kolombus byl veliký mořeplavec a objevil pro Španělsko kromě jiného i Mexiko a Peru odkud se následně přivezlo obrovské bohatství, které posloužilo nejen k výbojným válkám Španělských králů, ale i díky zlatu, které se z nových světů přivezlo vznikla ohromná spousta staveb.
Dlouho se vedly spory, kde je vlastně ten pravý Kolombův hrob, dost dlouho se mluvilo o Santo Domingu na Hispaniole, ale nakonec testy DNA potvrdili, že zde skutečně leží Kristov Kolombus a ne jeho syn, Diego, ale další zdroje toto zase vyvracejí. Tak já nevím, kdo v té překrásné hrobce leží, ale myslím, že je to celkem jedno.
Jen v této katedrále je jen na hlavní oltář použito 2,4 tuny zlata právě z Mexika a Peru.
A to se prosím pěkně vyráběl 35 let. Jenže je to tak strašně složitý oltář, že všechny omráčí lesk zlata a na to, co je na jednotlivých deskách už nám nezbývá prostor.
Ještě se zastavím u zvonice Giralda. Tak ta nám dala opravdu zabrat.
Přeci jenom už máme něco v nohách a my jdeme až nahoru přímo ke zvonům. Běžně se na zvonici jde po příšerně prudkých schodech, ale tady je jedna velká zajímavost.
Na tuto zvonici se původně jezdilo na koni. Aby prudké stoupání kůň zvládl, jsou zde jakési stoupající rampy, ale tím se celá cesta do výšin neskutečně prodlouží.
Zvonice totiž stojí na původním minaretu mešity z roku 1184. Původní cihlová zdobná věž byla vysoká 104 metrů a díky svým proporcím a zdobení je zřejmě nejkrásnější a nejdokonalejším islámskou stavbou ve Španělsku.
Nejhořejší části, od zvonice nahoru, byly přistavěny v 16. století, kdy měli španělští křesťané plné ruce práce s vylepšováním zachovalých muslimských staveb.
Video z Capilla Real Catedral De Sevilla , klikni na tento odkaz.
Prošli jsme si báječné uličky Židovské čtvrti, kde se v některých dá sotva minout s protichodcem.
Nádherné bloudění, ale nohy už docela bolí. Poslední je Plaza de Espaňa, která byla postavená na iberoamerickou výstavu v roce 1929.
Plaza de Espaně je naprosto úchvatná.
Ale co se nám poštěstilo, představení pouliční skupiny flamenco. V hlavním pavilonu je pro mne něco neskutečného.
Sedli jsme si na schody a posloucháme překrásnou hru na kytaru, naprosto úžasného zpěváka a tleskáme tanečníkům.
Nádhera, kouzlo. Tak to jsem si přesně moc přála. Okouzleně hltám ladnost slečny, se kterou tančí složité figury flamenca.
Živočišnou dravost jejího partnera a neskutečně krásně chraplavé písničky za doprovodu kytaristy, který prostě umí.
Samozřejmě, je to pro nás, pro turisty, ale je tu i spousta Španělů. Jenže, čas se chýlí a my musíme už upět.
Cesta metrem pohoda, už víme jak na to a náš Flíček je v pořádku, a to je to nejdůležitější.
Zítra ráno přejedeme zpět k Mc Donalds, abychom vložili uplynulé dny a hlavně, Zdenda vytvořil filmíky o dnešku. Vřele doporučuji.
Představení flamenko, klikni na tento odkaz.
Ušli jsme úctyhodných 16 km jen po svých, ale zítra se nehnu.
A ještě bonus, překrásné video z celého dnešního dne. Klikni na tento odkaz.
Přejeme všem, krásnou dobrou noc.
